Zobrazují se příspěvky se štítkemvýlet!. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýlet!. Zobrazit všechny příspěvky

26. února 2019

Stružinecký masopust

Miluju masopusty, tu divokou náladu a rozjařenost, kdy se i dospělí převlékají do masek a jsou na chvíli zase dětmi...

Mám radši takové ty malé vesnické masopusty s domáckou atmosféru a tak když jsme s Magdou letos dostaly pozvání od Karolíny s Lubošem na první ročník stružineckého masopustu, bylo jasno.




A to jsme vůbec netušily, že pro nás místní mají i masky! A né ledajaké masky... vyfásly jsme chrtí páreček, no není to roztomilost sama?




Byla nádherná slunečná sobota, na masopust jako dělaná!






Jestli vám masky připomínají ty z roztockého masopustu, tak ano, jsou to ony, stružineckého masopustu se totiž účastnila Dorka s Adamem, kteří spolupořádají Roztocký masopust a tak přivezli i nějaké svoje masky... konkrétně chrtů mají pět a smrtek sedm a teď různě putují po českých vesnicích



Adam jako slečna smrtka

K poslechu a tanci nám zahrála skvěla kapela Der Šenster Gob která hraje hlavně cikánskou muziku, židovský klezmer a balkánskou hudbu a jsou boží!


Lepší koblihy jsem asi nikdy nejedla...


Pudl žebrá od chrta

Přijel i Otík!






Chrťák v celé své kráse




No nechtělo se nám je vůbec dát z hlavy...


Ano, z množství fotek chrtů jste asi pochopili, že jsem těmhle maskám zcela podlehla a už plánujeme na léto dílnu, kde si nějakou masku vyrobíme... chrt to nebude, ale už se mi v hlavě rodí spousta nápadů!

A co vy a masopusty? A masky? A půsty?



P.s. 4. března v 17 hodin proběhne v Berounské galerii Holandský dům čp. 118 vernisáž výstavy mojí kamarádky Lucie Suché nazvaná Střípky z masopustu! Tak kdybyste do 22.3. měli cestu přes Beroun, mrkněte, Lucie krásně fotí a berounský masopust na Černém vršku je už taky dost vyhlášený! Výstavu zahájí Jan Šroubek a zahraje kapela Těžká pára.

3. listopadu 2018

Utajená botanická zahrada

Když se řekne Malešice tak se většině z nás pražáků nejspíš vybaví malešická spalovna, dominanta této pražské čtvrti. Malešice ale skrývají mnohem zajímavější místa, které stojí za návštěvu. Jedním z takových míst je malešická Botanická zahrada střední odobrné školy zahradnické a stavební. Je to jedna ze tří botanických zahrad Prahy, kterou na rozdíl od Botanické zahrady Na Slupi a té v Tróji málokdo zná.



Vchod do zahrady je poměrně nenápadný a najdete ho v ulici Pod Táborem 17. Můžete sem dojít 6 kilometrovou procházkou po Naučné stezce kolem Rokytky ze stanice metra Vysočanská. 



Opravdu stojí za návštěvu, já jsem nejradši chodím na podzim, kdy celá zahrada hraje všemi barvami.



Park kolem vily Jirásko z konce 19. století zde vznikl kolem roku 1920. Z vysázených vzácných dřevin se dochovala jen část, ale krajinářská koncpece zahradního architekta zůstala dochována do současnosti. Jen krásné skleníky ve svahu postupně chátrají a čekají na své znovuzrození.



Za druhé světové války ve vile sídlilo Gestapo a po vyvlastnění se sem z Vinohrad přestěhovala zahradnická škola, která tu sídlí dodnes. Po vyvlastnění areál pustl a zarůstal až do roku 1990, kdy se z něj stala školní botanická zahrada, která patří pod Unii botanických zahrad ČR.





Kromě rybníku s potokem zde najdete vřesoviště, alpinum, arboretum, skleníky i pěstební zázemí.




Moje oblíbená jihoamerická barota rukávovitá (Gunnera manicata) a její obří listy




Malešická spalovna je samozřejmě vidět i odsud, ale vlastně to ani nijak nevadí, aspoň víte kde jste.



Prvorepublikovou atmosféru tu stále najdete velmi přítomnou.



Vždycky mě baví podzimní zbarvení škumpy (Rhus typhina), já vím, jsou to jedovatí zmetci, ale dělají takovou parádu!

Nachází se tu i rozlohou největší skleníky v Praze, přístupná je ale jen část.



Tropický podrost s pileou peperomioides




Begónie všech barev a tvarů





Téměř na všech rostlinách ve skleníku i v zahradě jsou cedulky, takže se můžete vzdělávat o 106!


U skleníku je i obchod, kde můžete pořídit nějaký ten rostlinný suvenýr.


Celé dětství jsem se tomuhle keři obloukam vyhýbala, protože jsem věděla, že je celý jedovatý a o to víc mi vždycky udělá radost, když si dám pár sladkých kuliček, protože teď už vím, že jediné co není jedovaté je červená dužina, jen je třeba vyplivnout pecku! 


Altánek s krásným výhledem na staré Malešice se secesními vilami.



Prostě stále víte přesně, kde jste...


Staré skleníky geniálně umístěné ve svahu, kam dopadá spousta světla jsou bohužel v dezolátním stavu, nepodařilo se je udržet přesto, že v 80. letech prošli renovací. Přitom taková krása by to mohla být!







Malešickou botanickou zahradu můžete navštívit bohužel jen ve všední dny od 7 do 18 hodin, i to je asi důvod, proč jí skoro nikdo nezná. Na druhou stranu se zde neplatí žádné vstupné a budete tu téměř samy. 

Znáte tuhle utajenou pražskou botanickou? Nebo máte tipy na nějaké další utajené místo, které stojí za návštěvu? Sem s ním!