13. února 2020

Jak roste koření

Jeden z velkých zážitků z cesty po Srí Lance pro mě bylo rozhodně koření. Když se řekne koření, automaticky se mi vybaví sušené kuličky pepře, barevné prášky sladké papriky a žluté kurkumy a srolované tyčky skořice...

Tentokrát jsem ale měla možnost vidět koření úplně jinak - čerstvé, ještě nedozrálé, nesklizené a přímo na stromě/keři/liáně, na které roste, prostě zážitek!
V Kandy jsme totiž bydleli v Airbnb u jedné milé dámy, která měla zahradu plnou koření a když viděla moje nadšení, neváhala mě po své džungli za domem provést.

A tak jsem poprvé v životě viděla čestvé kakaové boby

Hřebíčkovec kořenný je obří strom původem z Moluckých ostrovů v Indonésii

A koření nazývané hřebíček jsou vlastně nerozvitá


Po odkvětu hřebíčky opadají ještě zelené na zem, kde je stačí posbírat...
A na slunci usušit, stačí chvilka a jsou úplně hnědé, tak jak je známe...

Hřebíček má navíc docela pohnutou historii, bývalo to koření ceněné jako zlato, dokonce jsem se dočetla, že na začátku 17. století Nizozemci vykáceli na Moluckých ostrovech v Indonésii všechny plantáže hřebíčkovníku a muškátovníku až na jednu střeženou plantáž, jen aby si udrželi monopol. Až o 140 let později se francouzskému guvernérovi ostrova Mauricius podařilo propašovat semena rostlin v duté podrážce a založit plantáže na ostrově Réunion v Indickém oceánu.


Tenhle nenápadný strom pro mě byl největší překvapení

Uvnitř tohoto plodu velkého jako meruňka se totiž ukrývá muškátový oříšek! A vlastně to vůbec není oříšek, ale prostě jen semeno muškátovníku pravého (Myristica fragrans)

Kávovník!

A tohle je prosím pepř, pepřovník černý (Piper nigrum) roste jako liána a šplhá se po kmenech stromů do výšky několika metrů. 

Všechny tři barvy pepře pochází z téhle jedné rostliny. Čerý pepř získáte otrháním ještě zeleného pepře, který po spaření usušíte na sluníčku, červený pepř dostanete, když necháte pepř uzrát do červena a až pak ho sklidíte a bílý pepř je červený pepř bez slupky, voilá!


Nejzákladnější indické a srílanské koření, které nechybí téměř v žádném pokrmu je kari list (Murraya koenigii). Na Srí Lance ho přidávají do kari čerstvý, jinak je součástí i tzv. kari koření tedy směsí koření, která je pro každou oblast trochu jiná.

Kromě obřího avokádovníku, který zrovna neměl sezónu měli na zahradě pomelovník (Citrus maxima), to mě vůbec nenapadlo, že tenhle strom někdy taky uvidím na živo! Pochází z Malajsie a je to původní největší citrusový plod, který nevznikl křížením




Já totiž miluju pomelo! A tak jsem jedno dostala darem <3

Objevování koření mě tak nadchlo, že jsem nám ještě po ceste z Kandy naplánovala zastávku na farmě s kořením Euphoria Spice Garden, kde jsme zase viděli jiné druhy...

Tahle buš, to je prosím skořicovník cejlonský, jednou za pár let se vyrosté výhony posekají a speciální technikou se odloupe kůra z které pak vzniknou známé stočené špalíčky skořice, keř pak znovu obrazí

Plod skořicovníku cejlonskéhoCinnamomum zeylanicum

. Nejkvalitnější je prý skořicová kůra z osmiletých výhonů a na sklizeň si zvou specialisty, kteří to umějí, protože je to prý velmi náročné a musí se to umět...
Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) těsně před sklizní, už je vidět, že pomalu žloutne a schne... až uschne, vykopou se oddenky, které se několik hodin povaří, usuší a pak se pomelou na nám známý zlatý prášek


Kardamovník obecný (Elettaria cardamomum), moje hodně oblíbené koření, miluju Earl Grey a jordánská káva - přeslazený turek z džezvy s kardamomem je top!

Vanilovník neboli vanilka... netušila jsem, že je to takhle velká rostlina, měla jsem představu nějaké malé orchidejky v korunách stromů... vanilka je drahá a tak když je v období květu, chodí se tu se žebříky a štětečky v ruce, aby ani jediný květ nepřišel na zmar a byl z něj cenný vanilkový lusk

Pepř kam se podíváš...

Naše průvodkyně po zahradě plné koření byla moc milá, uměla perfektně anglicky a věděla toho o koření až moc 



A koření spolu s čajem byly také moje jediné suvenýry, které jsem si ze Srí Lanky přivezla, tedy s tou obří dávkou inspirace a zážitků. Ty nejkrásnější suvenýry jsou totiž ty na které se nepráší - ty co se dají sníst nebo zážitky co jsou na vždy uložené v paměti. 

8. prosince 2019

Prosincový rostlinný aforismus

Poslední měsíc roku je tu a s ním i poslední rostlinný aforsimus, který pro mě ilustrovala Anna Vančurová.
"Zelená je nová černá"





Nový aforismus na plakátu a pohlednici je ode dněška k dostání v Zahradě na niti i na e-shopu a můžete si o ně i zasoutěžit na Instagramu či Facebooku!


Květinové bublinky jsou vyrobené ze sušených květů a částí rostlin zalitých do lehoučké průzračné pryskyřice, každý kousek je originál

Poslední soutěž tohoto roku je nejen o plakát a pohlednici, ale i o něco květinového, co si můžete obléci - květinovou bublinku dle vašeho výběru pro vás a kámošku, podmínky soutěže najdete pod přispěvkem.

Trochu mě mrzí, že tenhle můj letošní projekt končí, ale máme s Aňou ještě další plants quotes plány, takže se můžete těšit, co nový rok přinese!


29. listopadu 2019

Zahradoniťový adventní věnec

Tak trochu netradiční adventní věnec ve stylu Zahrady na niti... tedy 4 aerária na svíčku, která můžete pověsit nad stůl nebo třeba do okna a postupně zapalovat, stejně jako ten tradiční z chvojí. 

Svíčková aerária máme v Zahradě na niti ve dvou velikostech - velká aerária na svíčku a malá aerária na svíčku.



Do obou velikostí aerárií na svíčku se vejde běžná čajová svíčka, já ráda používám tyto barevné s průhledným plastovým kalíškem, jsou k dostání v prodejnách drogerie DM.


Aerária na svíčku mají trochu větší otvor, kterým dovnitř vložíte běžnou čajovou svíčku a také mají ploché dno, aby svíčka v aeráriu stála a horký vosk se nevyléval na dno.


Aerária na svíčku se samozřejmě dají využít i jinak během celého roku. Můžete je osázet sukulenty, umístit do nich různé nerosty, mušličky, suché či živé květy, šišky, listy, peříčka... fantazii se meze nekladou. 
Můžou dobře posloužit i samostatně jako milé dárky do temných zimních nocí.


Skvělé na závěsném adventním věnci je to, že je z dosahu malých neposedů, ať už těch dvonohých či těch 4 nohých!


Všechna aerára ze Zahrady na niti jsou ručně foukaná českými skláři na severu Čech a jsou vyrobená ze simaxového, tedy varného skla, takže se nemusítě bát, že by žárem svíčky praskla...
Součástí každého aerária je návod a provázek na zavěšení, který vydrží i to, že se sklo od svíčky značně rozpálí, rozhodně není vhodné věšet aerária na vlasce a umělé provázky, které by se mohly žárem přetavit! 

Jaké adventní věnce používáte vy, radši ty tradiční nebo jste i pro nějakou tu alternativu nebo dokonce modernu? A co budete mít na stole letos?

19. listopadu 2019

Listopadový aforismus

S listopadem přichází pošmourno a nevlídno, a tak tu mám listopadový rostlinný aforismus


"Některé dny jediné co potřebuji je rostlinná terapie"



Na podzimní splíny je nejlepší terapie ponořením rukou do hlíny a chvíli se zaobírat něčím jiným, a tak s listopadovým aforismem můžete soutěžit nejen o plakáty a pohlednice, ale také o sety na výrobu kokedam. Udělejte si rostlinně terapeutické odpoledne a vyrobte si s kámoškou kokedamu! Není to zas taková věda, mrkněte na moje video a podrobný návod jak vyrobit kokedamu!



Soutěžit můžete na Instagramu či Facebooku do 22. listopadu



Plakáty a pohlednice už najdete v e-shopu Zahrady na niti nebo se můžete zastavit osobně si je prohlédnout v Zahradě ve Školské 7.



Pokud jste ještě nezaznamenali ilustrované rostlinné aforismy, vězte, že tato kolekce vychází z mé sbírky těchto citátů pro jejichž ilustraci jsem oslovila Aničku Vančurovou. Každý měsíc vychází nový rostlinný aforismus a s ním nový plakát a pohlednice. Všechny dosud vyšlé rostlinné aforismy najdete pod #rostlinneaforismy nebo mrkněte na kategorii papírnictví na zahradoniťovém e-shopu.

8. listopadu 2019

Bydlet jako... v zenu!

Bydlet jako... je asi jediný z pořadů České Televize, o kterém vám mohu říct, že jsem viděla úplně všechny díly a taky všechny díly předcházejího seriálu Bydlení je hra, ve kterém jsem se vždy těšila na díl se Soňou Malinovou

Proměny bydlení mě totiž vždycky strašně bavily a je inspirativní sledovat, jak si designéři s prostorem poradí a co vymyslí za neotřelá řešení a originální doplňky...


A tak jsem měla velkou radost, když mě designér pořadu Bydlet jako... Petr Slejmar oslovil ke spolupráci na jeho proměně lesního obýváku pro díl Bydlet jako v zenu.



Musím, říct, díky pohodovému štábu to bylo asi nejpříjemnější natáčení, jaké jsem zatím zažila, a to už jsem prošla lecjaké pořady... o těch míň příjemných až bizarních zas třeba někdy jindy :-D 
Tady byli všichni milí, v dobré náladě a bylo vidět, že je jejich práce baví, a to vždycky nabíjí pozitivní energií i mě a nemám pak takovou trému.


Roman Zach je strašnej sympaťák a velkej... prostě je hodně velkej a trochu idolovitej, bych až řekla!






Myslím, že tahle proměna obýváku se fakt povedla, místnost moc prokoukla. Nejvíc se mi líbil ten dřevěný strop a poličky z dřevěných prken... mrkněte na celý díl na ivysílání a uvidíte samy! Najdete v něm i můj rozhovor s Romanem o kokedamách.

A pak mi napište, jak se vám tenhle díl líbil nebo jestli taky rádi sledujete proměny bydlení!