11. října 2021

Jak připravit pokojovky na zimu


Pokojové rostliny jsou původem z tropů a subtropů, proto je pro ně zimní období v našich podmínkách mírného pásma s krátkými dny a nedostatkem světla náročné. Nedostatek světla je v zimě nejčastější příčina, proč se pokojovkám nedaří.

Jak poskytnout vašim pokojovkám co nejlepší podmínky, aby zimu přečkaly bez úhony?

Z nedostatku světla vyplývá útlum růstu, proto byste měli přes zimu rostliny méně zalévat. Přelévání v kombinaci s nedostatkem světla způsobuje neduživé vytáhlé přírůstky, slabé listy a často i uhnívání, protože rostlina nespotřebuje tolik vody.

Na zimní období (listopad - půlka března) tedy umístěte pokojovky na co nejsvětlejší místo, klidně jižní či západní okno. Přes zimu je slunce slabé a zvládnou ho i rostliny, které přes léto na jižním okně trpí.

Pokud nemáte možnost přemístit rostliny na světlo, můžete jim dopřát více světla přisvěcováním. Můžete pořídit speciální žárovku se spektrem pro růst rostlin. Tyto žárovky mají často barvu světla s fialovým nádechem, což někomu nemusí vyhovovat. Svou funkci ale splní i obyčejná ledková žárovka (spotřebuje málo energie), stačí vybrat tu správnou s teplotou světla co nejpodobnější tomu denímu, tedy 4200 - 7000K. Žárovka o výkonu 12,5W osvítí prostor o perimetru 1 - 1,5m.

Pokud se chcete do problematiky osvětlování rostlin ponořit více, můžete si třeba pořídit aplikaci na měření osvětlení nebo si nechte poradit od Mr. Housplanta, které světlo je pro vás a vaše rostliny nejvhodnější. Případně doporučuji se zeptat v nejbližším grow shopu, tam vám určitě také odborně poradí!

Světelné podmínky okna směřovaného na východ, ideální umístění
přisvěcovací lampy by bylo v rohu vedle okna

Omezte zálivku! Protože rostlina bude mít přes zimu kvůli nedostatku světla vegetační klid, nepřidávejte od podzimu do jara do zálivky hnojivo, ani rostliny nepřesazujte. Podpořili byste tak jejich růst, což v době s nedostatkem světla není vhodné.


Před zimou je také vhodné rostliny osprchovat od prachu, aby mohly zúžitkovat co nevíce světla. Jak na sprchování rostliny jsem už probrala v tomto článku. Během zimi jim pak pravidelně otírejte listy od prachu.

Určitě neuškodí, když budete rostliny rosit nebo si pořídíte zvlhčovače na topení. Suchý vzduch nedělá rostlinám dobře a koneckoncům ani nám.

Suchý vzduch navíc napomáhá šíření škůdců, takže určitě doporučuji rostliny pravidelně kontrolovat a to nejen v zimě! Pravidelná prohlídka rostlin pomůže v zachycení škůdce v ranném stádiu, kdy ještě není napadená celá rostlina a lépe se ho pak zbavíte. Hodně zákeřné jsou třeba puklice, které nejsou moc vidět protože se vyskytují na spodu listů a na stoncích a člověk je často odhalí až podle olepeného parapet. To už je ale rostlina poměrně dost napadená a boj je mnohem složitější.

Samotná kapitola je zimování kaktusů a sukulentů. Ty se přes zimu nezalévají vůbec a upřednostňují chladné místo. Pokud máte možnost přesunout je do zimní zahrady, světlé chodby nebo na okno v garáži, sklepě nebo aspoň do nevytápěné ložnice, budou vám vděčné a možná se vám pak odmění i květem. Více o pěstování kaktusů a sukulentů zde.




Shrnutí na závěr:
  • přesuňte rostliny co nejvíce na světlo, klidně i na jižní či západní okno, přes zimu je slunce slabé a zvládnou ho i rostliny, které v létě raději polostín
  • omezte zálivku
  • přstaňte rostliny hnojit
  • pravidelně otírejte prach z listů (sprcha stačí jen jednou na podzim a jednou na jaře, abyste sprchování rostliny nepřelili)
  • pravidelně kontrolujte všechny rostliny, jestli nemají škůdce
  • sukulenty a kaktusy umístěte na světlé a chladnější místo



A jak zimujete pokojovky vy? Máte nějaké své osvědčené postupy? Budu ráda, když se podělíte!





2. října 2021

DIY: Jak si vyrobit vlastní substrát na pokojovky

Nejsnazší řešení, když chcete ve městě zahradničit je zajet do zahradnictví či hobymarketu a koupit si již hotový pytlovaný substrát. Proč si tedy přidělávat práci s vyráběním vlastního substrátu?


Kromě toho, že je to fakt jednoduché to má hned několik výhod:

- přesně víte z čeho se váš substrát skládá, u komerčních substrátů neznáte většinou přesné složení a původ jednotlivých ingrediencí a nevíte jak dlouho leží zemina v pytli

- je to mnohem ekologičtější, nejen kvůli plastovému pytli, ale hlavně kvůli tomu, že ve vašem substrátu nebude rašelina, to je ten zásadní problém běžně prodávaných substrátů

- víte přesně z čeho se váš substrát skládá

- je to levnější, tedy levné komerční substráty jsou velmi nekvalitní a ty kvalitní jsou zase velmi drahé

- svým rostlinám dopřejete to nejlepší

- vyrobit si vlastní substrát je uspokojující a přináší dobrý pocit, že jste udělali něco prospěšného nejen pro svoje rostliny, ale i pro planetu 


Napadlo by Vás, že pěstováním rostlin a zahradničením můžete přispívat k ničení důležitých ekosystémů na Zemi? 

Rašeliniště v Rakouských Alpách.


Co to vlastně je rašelina?

Rašelina vzniká z mechu rašeliníku, lépe řečeno z jeho odumřelých částí, a to rychlostí asi 1 mm za rok. Mech rašeliník vytváří rozsáhlé mokřadní ekosystémy, které jsou velmi cenné, protože se tvořily tisíce a tisíce let. Nejen že v nich žije spousta organismů, ale takové rašeliniště dokáže zadržovat velké množství vody a je významným pohlcovačem CO2. Téměř 2% pevniny na Zemi pokrývají rašeliniště, velká naleziště jsou v Rusku, v severských zemích, v Anglii i v Kanadě. 

Těžba rašelinových briket v Irsku, zdroj


Dříve se rašelina těžila hlavně na topení, podobně jako černé nebo hnědé uhlí, má ale mnohem menší výhřevnost a jejím spalováním se uvolňuje více splodin. Dnes 91% rašeliny skončí v plastových pytlích jako substrát pro pěstování rostlin. Takže paradoxně zahradničení a pěstování 21. století přispívá k ničení rašelinišť a původních ekosystémů. V Irsku už před několika lety zastavili těžbu rašeliny právě z ekologických a klimatických důvodů. 


Proto také píšu tenhle článek, ráda bych vás inspirovala, že to jde i bez rašeliny!

Rašelina stejně pro většinu rostlin není vhodná jako pěstební materiál. Má velmi kyselé pH, takže se doporučuje pouze pro pěstování některých druhů rostlin jako jsou třeba rododendrony, azalky, kanadské borůvky, vřesy. U pokojových rostlin mě ani žádná rostlina vyžadující kyselý substrát nenapadá.



Jak si vyrobit vlastní substrát pro pěstování pokojovek? 

Receptů je spousta, tak vám prozradím ten svůj:

50% kokosová drť

Výhoda této základní ingredience substrátu na pokojové rostliny je její snadná nasákavost, lehkost a vzdušnost. Kokosovou drť koupite jako lisovanou krychličku. Stačí jí nechat nasáknout v kbelíku s vodou a rázem máte několik litrů základního substrátu. Kokosová drť ale v sobě nemá žádné živiny, ani mikroorganismy, je sterilní a proto je potřeba do ní přidat další ingredience, z kterých budou rostliny profitovat.


40% kompost

Kvalitní kompost dodá substrátu živiny, humidové kyseliny a mikroorganismy, které samotná kokosová drť nemá. Úplně nejlepší je použít vlastní kompost ze zahrady nebo ten z vermikompostéru. Pokud nemáte vlastní kompost či vermikompost, můžete navštívit nejbližší kompostárnu a kompost si koupit.


Třeba v Praze máme kompostárnu ve Slivenci, kde si můžete přijet nabrat kompost do vlastních nádob či pytlů (1kg za 1Kč), prodají vám i malé množství.

9,5% drenáž

Jako drenáž můžete použít písek, zeolit, lávovou drť, perlit, prostě cokoliv, co dodá substrátu propustnost a co máte zrovna k dispozici.

Lávová drť, zeolit a písek jsou ideální přísady pro lepší propustnost substrátu.
Zeolit navíc dokáže zadržovat živiny a vodu.

0,5% hnojivo

Dále je dobré přidat do substrátu i kvalitní hnojivo s vyváženým poměrem prvků N-P-K. Použít můžete minerální hnojivo jako je třeba Krystalon, já osobně nejradši používám organické červí hnojivo

Červí hnojivo je organické hnojivo vyrobené ze sušených exkrementů moučných červů.
Je bohaté na minerály a chitin, který dodává rostlinám odolnost proti škůdcům.


Poměry ingrediencí na kostku kokosové drti

1 kostka kokosové drti

3l vody 

4l kompostu

0,5l drenáže (písek, zeolit, perlit, klidně i mix)

5 polévkových lžic červího hnojiva 

nebo 

minerální hnojivo v množství na 3l vody



Pokud se vám nechce si substrát vyrábět, můžete si v Zahradě na niti koupit náš substrát na pokojovky. Substrát na pokojovky prodáváme buď v 5l balení nebo si můžete přinést vlastní nádobu a koupit si jen takové množství, které potřebujete, substrát prodáváme i na litry.


6. května 2021

Patří geotextilie do zahrady?


Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů geotextilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že geotextilie má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 
Pojďme se podívat na geotextilii trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Co je geotextilie?

Mulčovací textilie, netkaná textile nebo černý hadr, jak jí zahradnící přezdívají je ze 100% vyrobena z ropy (polypropylen, polyester). Vlivem slunce, kyselých dešťů a vzduchu se z ní uvolňují do prostředí škodlivé látky jako různá barviva. Časem se textilie rozpadá a její částečky v podobě mikroplastů zůstávají v půdě navždy a mohou se snadno dostat nejen do podzemních vod ale i do trávících traktů zvířat. Dopad těchto látek na půdu a organismy zatím není zcela prozkoumaný, takže kdo ví, co čas ukáže.


zdroj

Technologický správné použití geotextilie je v zemědělství např. v zelinářství pro krátkodobé kultury jako jsou jahody. Textílie se nepřekrývá mulčem a zůstává na stanovišti s rostlinami pouze pár let. Geotextilie se také používají ve školkařství, aby se zabránilo prosrůstání kořenů rostlin z květináčů do půdy. To jsou případy, kdy má použití textilí smysl a je oprávněné a funkční. 

Nově je geotextílie úzce spjatá s představou o bezúdržbové zahradě. V honbě za bezúdržbovostí zahrad jsme jednoduše zapomněli na to, co je nejpodstatnější, co dělá zahradu zahradou a to je život v ní. Nic jako bezúdržbová zahrada neexistuje.


Co je půda?

Půda je živý ekosystém, vznikala stovky až tisíce let pomocí půdotvorných procesů. Zjednodušeně řečeno z mateční horniny pomocí zvětrávání (působením vody, slunce, větru a mrazu) vzniká nejprve substrát. Postupným působením živých i odumřelých organismů (bakterií, hub, rostlin a živočichů) dochází k jeho obohacování o humus, tedy organickou hmotu a vzniká tak půda. Půdní bezobratlí jako třeba žížaly, stonožky, mnohonožky, ale i brouci a další živočichové svým aktivním způsobem života dodávají půdě strukturu, vytvářejí chodbičky, ve kterých se pak drží vzduch a může se sem vsakovat voda. Tím vším získává půda svoji úrodnost, tedy živiny dobře přístupné pro rostliny.

Veškerý organický materiál spadlý na povrch půdy jako listí, květy či plody se díky půdním organismům mění na humus. Především žížaly zatahují pod zem organický materiál, tím půdu kypří a z jejich exkrementů vzniká humus, který se díky nim dostává do hloubky. Na následujícím obrázku je vidět dopad přítomnosti žížal (earthworms) na půdní profil. Tam, kde jsou žížaly se organická hmota dostává do spodní části půdy a úrodná půda se tvoří rychleji. 

Humus váže v půdě vodu, podílí se na struktuře půdy. Vrstva listí přirozeně mulčuje povrch, brání před vysycháním, v zimě před vymrzáním. Proto je lepší v přírodních zahradách nehrabat listí na podzim, ale případný nutný úklid zbytků, které se nerozložily přes zimu provést až na jaře. Výjimkou jsou listy ořešáku, ty je dobré shrabat.


Co se děje s půdou pod textilií?

Pokud zakryjete půdu geotextilií a vrstvou mulče, oddělíte půdu od vnějšího prostředí, od přístupu vzduchu, přirozeného zdroje organické hmoty a částečně i vody. Póry textilie se časem rozkládající se mulčí nebo organickými zbytky z rostlin ucpávají a ta se stává nepropustnou. 
V takovém prostředí se pod textilií začínají množit anaerobní organismy, které nepotřebují vzduch a vymírá tolik důležitý edafon, tedy půdní život. Půdní organismy umírají pro nedostatek vzduchu, vody a zdroje potravy. Do půdy se tak nedoplňuje organický podíl, mění se její struktura, půda se zhutňuje a stává se mrtvou, neúrodnou. 

zdroj

To považuji asi za největší negativum používání textilíí, za pár let se kompletně zbavíte života v půdě, zmizí saprofytické organizmy rozkládající organické složky i žížaly, které provzdušňují půdu a svým trusem dostávají živiny do hloubky. Vzniká mrtvá ztvrdlá hmota bez humusu, ve které se rostlinám těžko koření, proto často koření jen na povrchu pod textilií. To se samozřejmě brzy projeví na jejich zdravotním stavu a vzhledu. Napravit takto degradovanou půdu trvá roky.

foto: Michaela Niedobová


Zbaví vás netkaná textilie plevele navždy?

Hlavní funkce folií a textilií, tedy že by měly zabraňovat růstu plevelů, nefunguje. Z mulče na povrchu textílie se tlením postupně vytvoří nová vrstva půdy, která by jinak obohacovala půdní profil o humus a organické látky, nyní je od něj ale oddělená. 

V této nové vrstvě se začnou usazovat plevele a bude se jim dařit, protože mají mnohem více živin než vaše rostliny zasazené pod plachtou. Většině plevelů navíc nedělá problém prokořenit skrz geotextílii, takže stejně budete muset plít plevel z vrstvy kůry, aby vám nezarostl. 

Záhon osázený keříky mochny může i s použitím textilie a bez údržby vypadat takto, zdroj


Zcela nevhodná je geotextilie na svahy. Mulč na ní nebude držet, většina vody po ní steče a nezasákne se do půdy. Na takto prudký svah by bylo ideální použít půdopokryvné druhy rostlin, které budou bránit erozi půdy, rozrostou se a nepustí mezi sebe plevel (např. barvínek, sklaník, břečťan, kakosty). Pokud je svah hodně prudký a je potřeba ho chránit před erozí než se porost rostlin zapojí, je možné použít kokosovou rohož, která se časem rozloží.

zdroj

Správně založený záhon ve svahu bez textilie, všimněte si hustoty vysázených rostlin, foto: Petr Donát


Svah porostlý půdopokryvným barvínkem (Vinca minor)

Geotextilie je vyrobená z ropy nikdy se tedy zcela nerozloží. Časem se většinou rozpadne na cáry a velmi těžko se pak prorostlá kořeny dostává ze záhonů pryč. Jaký vliv mají mikroskopické části polypropylenu na životní prostředí zatím známo není, každopádně se pak tyto části mohou dostávat do vodních zdrojů a dalších organismů. 



Použij geotextilii, ušetříš mulč

Další údajnou výhodou použití netkané textile je šetření mulčem. Na netkanou textilii totiž nemusíte použít tak velkou vrstvu mulčovací kůry než byste standardně mulčovali bez ní. Jenomže díky textilii se záhon nezapojí, rostliny budou růst pouze ve vyhrazených otvorech, takže budete muset kůru neustále doplňovat abyste textilii zakryli.

Kůra či organická mulč obecně má v záhonech nejen anti plevelnou funkci, jejím rozkladem se do půdy také dostávají živiny. Během pár let se vysázené rostliny zapojí a plevel už nemá šanci. Mulč velmi dobře funguje po založení záhonů i bez textile. Je ale potřeba použít kůrovou mulč o síle alespoň 10 cm a samozřejmě před tím záhon řádně odplevelit.


Geotextilie a trvalkové záhony

Podstatou trvalkových záhonů je vytvořit souvislý půdní pokryv. Geotextilie ale brání odnožování a zapojení trvalek v souvislý porost, ve kterém už by plevel neměl přirozeně šanci. 

Proto dosáhnout takovéhoto záhonu s použitím textilie prakticky není možné, zdroj

Trvalky se rozrůstají do prostoru výběžky (např. Geranium) či přirůstají v trsu (např. Echinacea). Strategií těchto rostlin je se rozrůst do plochy, obsadit kořenový prostor a ustát si konkurenci. 




Takto vypadají správně založené a krásně zapojené trvalkové záhony. Plevel v nich nemá místo, veškerý půdní prostor je zabraný kořeny trvalek. Možná se to nezdá, ale péče o tento typ záhonů je v průběhu roku vcelku minimální.

Krásné trvalkové výsadby od Šmídová Landscape Architects jsou k vidění v Italské ulici na Praze 3  kousek za Domem Radost (u záhonu jsou informační cedule s použitými druhy pro inspiraci!)




Krásnou ukázku trvalkových záhonů najdete i v parku Klamovka na Praze 5. Jsou tu použité štěrkové záhony s teplomilnými druhy trvalek s jarními cibulovinami a opět tu je i informační cedule s použitými druhy rostlin pro inspiraci a informacemi o trvalkových záhonech.

Trvalkový záhon v pražském parku Klamovka

Tvalkové záhony pod keřovými výsadbami na Klamovce



Záhon ve svahu na jedné smíchovské předzahrádce. Vidíte jak jsou rostliny zapojené a nepustí mezi sebe plevel?



A takto vypadají trvalkové záhony pod geotextilií. Rostliny zasazené do otvoru v textilii se nemají kam rozrůstat, jejich výběžky naráží na bariéru geotextilie. Záhon pak má tento "bobečkovitý" charakter, nijak se v čase nevyvíjí, zůstává léta stejný, jen rostliny postupem času budou živořit a občas některé bude potřeba vyměnit za nové.


 
























Jak založit trvalkový záhon bez netkané textilie?

V trvalkových nebo keřových výsadbách postupujeme tak, že plochu před výsadbou řádně mechanicky odplevelíme a to minimálně ve dvou fázích s časovým odstupem cca 2 - 3 týdny. Ano, můžete použít na odplevelní chemii, toho já ale nejsem příznivcem. Rezidua z těchto herbicidů mohou v půdě zůstávat desítky let, takže obzvlášť pokud chcete pěstovat rostliny k jídlu, vyhnula bych se herbicidům. Možností jak zbavit záhon plevele je spousta, nejlepší je za mě právě mechanické odplevelení.

Důležité jsou vhodně zvolené rostliny do daných podmínek a hustota jejich výsadby. Každá trvalka se jinak rozrůstá a je jinak veliká, takže počet rostlin na m2 je různý podle druhu. Výborná pomůcka k tvorbě trvalkových záhonů jsou stránky Perenniculum, nekonečná studnice informací a inspirace. Doporučuji se podívat na stanovištní trvalkové okruhy, zásadní pro tvorbu trvalkového záhonu! 

Také ráda používám ceník trvalek od trvalkové školky paní Pešičkové - Pereny. V něm najdete spoustu údajů o jednotlivých trvalkách včetně doporučeného sponu u konkrétních druhů. Katalog trvalek od Svazu školkařů České republiky, má kromě nároků rostlin i fotky. Nebo samozřejmě můžete oslovit zahradního architekta, třeba klidně jen pro placenou konzultaci. Zakládání zahrady není sranda, pokud o tom nic nevíte a nechcete si nastudovávat všechny potřebné informace a tvořit zahradu stylem pokus-omyl, je určitě dobrý nápad se poradit s někým, kdo oboru rozumí a má v něm praxi. Věřte, že vám to může ušetřit spoustu času, práce a neúspěchu.

Pokud chcete mít trvalkový záhon zapojený cca do 2 - 3 let, doporučuji dodržet doporučený spon. Než dojde k plnému zapojení porostu, můžete jako výplň vyset letničky a dvouletky nebo záhon zamulčovat kůrou, štěpkou, dobře funguje i kombinace papírový karton s mulčí. Než se porosty zapojí budete muset párkrát za rok vyplít nějakou tu buřinu. 


Čím mulčovat?

Mulč tvoří navrstvenou pokrývku záhonů, která slouží především k tomu, aby se půda zbytečně nevysušovala a aby zadržovala více vláhy. Mulč chrání i půdní bakterie a živočichy před přehříváním, protože vytváří příjemné mikroklima. Zároveň brání růstu plevelů. Pokud je mulč tvořený přírodním materiálem, přináší rostlinám navíc další živiny, protože se na záhonu postupně rozkládá.

zdroj

Existují tedy dva typy mulče - organický mulč (štěpka, kůra, listí, seno, sláma, karton) a anorganický mulč (štěrk, kačírek, minerální drtě). Jako mulč můžou krásně posloužit i půdopokryvné druhy rostlin třeba jako podsadba stromů a keřů. Pro slunná stanoviště se hodí třeba kakosty, vrbina penízková nebo lesní jahody, pro stinná místa pak barvínek, plicník či sasanky.

Extenzivní štěrkový záhon suchomilných trvalek v Ostopovicích podle projektu Ing. Jitky Schneiderové, foto: Petra Helánová
 

Mulčování štěrkem se hodí hlavně k suchomilným a teplomilným rostlinám, jako jsou levandule, tymián, saturejka, šalvěj, rozmarýn, rozchodníky, pryšce či řebříčky. K vlhkomilným trvalkám a pod keře štěrkový mulč není vhodný, na slunci se rozpaluje, drží teplotu do noci a tvoří pro rostliny nevhodné mikroklima. Nehledě na to, že to nevypadá moc přirozeně.


EKO-geotektilie

V poslední době jsem zaznamenala i rozložitelné varianty geotextilie. Zjistila jsem ale, že některé druhy těchto tzv. ekotextilií jsou stále částečně vyrobené z polypropylenu či polyesteru! Což znamená, že se vám za pár let sice tahle "ekotextilie" na záhonu rozloží, ale v půdě vám zustanou mikročástice ropných produktů, kterých se už nikdy nezbavíte...
Pokud tedy budete uvažovat o ekologické variantě geotextilie, dejte si pozor na složení a nevěřte pouze marketingovým názvům.


A na závěr malé shrnutí faktů o geotextilii, které byste měli vědět
 

- geotextilie je ropný produkt, může se rozpadnout na cáry a mikroplasty, ale nikdy se zcela nerozloží

- geotextilie odděluje půdu od vnějšího prostředí a znesnadňuje tak výměnu vzduchu, vody a zamezuje přístupu organických látek do půdy

- díky omezenému přístupu vzduchu a nepřístupu organických látek do půdy vymírá půdní edafon, který se živí organickými zbytky jež rozkládá na humus

- v důsledku chybějích půdních organismů se půda stává zhutněnou, jílovitou hmotou bez života a ztrácí svou strukturu a úrodnost

- geotextilie omezuje rostliny v růstu, a proto se trvalkové záhony nikdy nezapojí do souvislého porostu

- geotextilie se časem rozpadne na mikročástečky, které zůstanou v půdě navždy a mohou mít negativní dopad na živočichy i spodní vody 

- geotextile nezabraňuje růstu plevelu, ten vyrůstá i na rozkládajícím se kůrovém mulči, kde má víc živin než vaše rostliny pod textilií

- geotextilie nasnižuje množství použitého mulče, naopak bude potřeba mulč neustále doplňovat, aby textílie nebyla vidět


O netkané textilii se vedou velké diskuse i v odborných kruzích, a tak přidávám pro představu vyjádření zahradní architektky Petry Löffelmannové k černému hadru ve skupině Zahradní architektura. 

Moc by mě zajímalo jaká je vaše zkušenost s geotextilií. Napište mi do komentářů, jestli jí používáte nebo jste jí někdy použili, jestli jste s ní spokojení nebo naopak? Moc mě zajímá i pokud jste třeba textilii ze záhonů už sundali, jaké jsou vaše poznatky o tom jaký to mělo či nemělo efekt na rostliny i plevel? 

Také budu moc ráda, pokud budete tento článek šířit mezi lidi, které by to mohlo zajímat nebo ho použijete v argumentaci s lidmi, kteří třeba nemají dostatek informací. 








30. dubna 2021

Jak řízkovat papyrus neboli šáchor

Cyperus papyrus neboli šáchor je vlhkomilná rostlina původem z Afriky. Vytváří velké porosty na břehu jezer a v deltách řek. Říká se mu nilská tráva, v deltě řeky Nil, kde se vyskytoval ve velkých plochách je už ale téměř vyhubený. Slouží totiž dobře jako pastva pro dobytek. Za to na Floridě se šíří jako introdukovaná invazivní rostlina.

zdroj

Papyrus má v lidské historii dlouhověkou tradici. Starověcí Egypťané z jeho listů vyráběli první papír - papyrus, košíky i sandále. Mladé výhonky jedli, ať už čerstvé nebo tepelně upravené. Duté stonky sloužily k výrobě lodí, dodnes se z papyrusových stonků vyrábí lodě v Súdánu.

Šáchor je subtropická rostlina, miluje slunce a vodu. V našich podmínkách ho tedy pěstujeme jako pokojovou rostlinu, kterou můžeme letnit. Pro pěstování je ideální dostatečně velký květník s hlubokou podmiskou, šáchor by měl totiž stát neustále ve vodě.

Cyperus alternifolius, když kvete

U nás se nejčastěji setkáte s šáchorem střídavolistým (Cyperus alternifolius), který je vzrůstem menší nebo s tzv. šáchorem pro kočky (Cyperus alternifolius 'Zumula'), který nemá dlouhé stonky a vypadá spíš jako tráva.


Šáchor se u nás pěstuje jako pokojovka, protože nezvládne mráz,
ve Středozemí ho ale potkáte i ve venkovních záhonech

Šáchorová výsadba na Tenerife


A jak si takový šáchor jednoduše rozmnožit?

Nejjednoduším a rozhodně nejzajímavějším způsobem jsou listové řízky. 


1/ Vezmete stonek s listy a lístky ostříháte do vrtulky

 

2/ Vrtulku vložíte do skleničky s vodou, přesně takhle opačně stonkem nahoru... za pár týdnů se objeví první kořínky a výhonky nových rostlin


3/ Zakořeněné vrtulky zasaďte do substrátu tak, aby zelené výhony koukaly ven

 

4/ Řádně zalévejte, tak aby substrát byl neustále mokrý



Za pár týdnů vám bude dělat radost krásný šáchor!





Znáte tenhle způsob množení? Zkoušeli jste ho někdy?