Olej na škůdce který funguje!

Náš nimbový olej

Už nějakou dobu doma bojuju s červcema a je to trochu nekonečný boj, ty potvory už si snad zvykly na všechno a nevadí jím ani chemie největšího kalibru jako je Careo Substral, který mi vždycky vytrhl červce, svilušky i molice z paty.

A tak jsem se začala pídit, co s tou invazí dělat aby to nedopadlo vyhlazením mých pokojovek. Byl by to pro T. asi ten nejkrásnější dárek k narozeninám, ale takovou radost mu zas neudělám. Rozhodla jsem se vyzkoušet opěvovaný nimbový olej a moc jsem tomu nedávala. K přírodnímu řešení škůdcových otázek jsem velmi skeptická, nikdy mi nic nefungovalo, když nepočítám nejpřírodnější variantu - nastříhat kytku do kompostu. 

O to víc jsem byla překvapená, když po třech týdněch aplikace nimbového oleje zmizely červci z roky napadeného vánočního kaktusu. Zázrak! A tak teď aplikuju nimbový olej na všechno ve velkém a doufám, že se těch potvor jednou pro vždy zbavím.

Dávkování: 1/3 pipetky na 0,5 l vody

Podívejte se na krátký videonávod, jak nimbový olej použít!

Neznáte nimbový olej? 

Tak čtěte dál a dozvíte se o něm víc!

Nimbový olej, anglicky zvaný neem oil obsahuje limonoidy, z nichž je nejvýznamější azadirachtin, který má výrazné insekticidní, baktericidní a antimykotické účinky. nehubí hmyz přímo, ale brání líhnutí jejich vajíček a přeměně larev v dospělce. Účinkuje asi na 300 druhů hmyzu a nepůsobí na včely ani na žížaly. 

Nimbový olej má specifickou vůni po česneku a cibuli. Je lisovaný z semen tropického stromu zvaného Azadirachta indická, pochezející z Barmy, Indie a Srí Lanky. V tradiční zemědělské praxi se suchá rozdrcená semena vyluhují ve vodě, která se pak používá na postřik. 

 

Vlastní nimbový olej

A protože se mi použití tohoto zázračného oleje tolik osvědčilo, začala jsem si míchat vlastní nimbový olej, který je teď k dostání v Zahradě na niti. Proč míchat? Nimbový olej stejně jako všechny oleje není rozpustný ve vodě, abyste vytvořili roztok k postřiku, je ale potřeba z něj udělat vodní roztok. Proto je nutné olej smíchat s nějakým emulgátorem. 

Náš nimbový olej je smíchaný s přírodním emulgátorem, díky kterému vytvoří po přidání do vody kompaktní roztok. Použití kvalitního emulgátoru v dostatečném množství má totiž zásadní vliv na úspěch, protože je potřeba olej dostat na celou rostlinu. Roztok můžete použít jako zálivku i jako postřik. 

Ve vodě časem dochází k rozpadu účinné složky, proto doporučuji namíchaný roztok vždy do týdne spotřebovat. Zálivkou i postřikem se účinná látka azadirachtin dostává částečně i do rostliny a funguje pak jako systémový pesticid, tedy postihuje i škůdce, které na rostlině sají. 

Pozor, nimbový olej v chladu tuhne, stačí lahvičku umístit do teplé místnosti a bude za chvíli opět tekutý. Pro nejlepší účinek doporučuji použít rozprašovač a řádně postříkat celou rostlinu včetně stonků a spodní strany listů, ideálně ve vaně. Následně použít část roztoku i na zálivku. Po 7 - 10 dnech proces zopakujte. Ideálně opakujte třikrát, aby byl výsledek dlouhodobý.

Účinky se dostavují postupně, nečekejte, že všichni škůdci po aplikaci zmizí, spíše pozorujte množství škůdců, které by se mělo zmenšovat a pokud se škůdci nadále objevují pokračute v aplikaci každý týden.

Máte zkušenosti s nimbovým olejem? A co nejlépe zabírá na škůdce vám? Budu moc ráda, když se podělíte do komentářů!

5 pravidel péče o kokedamy

 

Kokedamy jsou stále ještě trochu netradiční způsob pěstování a mohou vzbuzovat nedůvěru a obavu z komplikované péče. Pravdou ale je, že kokedamy jsou na péči nenáročné. Tady je pět stručných pravidel, jak o kokedamy pečovat.

1. pravidlo: Zalévám jednou týdně!

Většina kokedam se zalévá jednou týdně namočením do odstáté vody. Doporučuji si určit jeden den, kdy budete kokedamy zalévat, je to jasné a přehledné a nebudete muset přemýšlet, kdy že jste to naposledy kokedamy zalévali.

 

2. pravidlo: Když je teplo, kontroluji!

Pokud se v místnosti, kde kokedama visí více topí nebo jsou letní vedra, občas kokedamu zkontrolujte potěžkáním balu. Když bude bal příliš lehký, je to znamení, že máte kokedamu namočit dříve než za týden.  Nebojte, už po měsíci péče o kokedamu moc dobře poznáte, kdy je kokedama těžká a kdy lehká!

 

3. pravidlo: Žádné louhování!

Kokedamu nikdy nenechávejte namočenou moc dlouho, opravdu stačí pár minut. Příliš dlouhým louhováním se z balu vyplavují živiny a vzduch, kořeny mohou začít uhnívat a navíc bal měkne a ztrácí pevnost a tvar. Pokud jste zapomětliví, nenamáčejte kokedamu do kbelíku s velkým množstvím vody, stačí miska a půllitr vody který do misky nalejete. Až kokedama vše vsákne bude stát na suchu a nebude se louhovat v kbelíku vody i když na ní zapomenete.

4. pravidlo: Hnojím od jara do podzimu

Párkrát za vegetační dobu, to je od jara do podzimu můžete přidat do zálivky hnojivo na pokojové rostliny. Stačí úplně obyčejné minerální hnojivo. Lignohumát můžete dopřávat kokedamě celoročně.

 

5. pravidlo: Je to pokojovka!

Kokedama je vyrobená z pokojové rostliny, péče o ní je stejná, jako kdybyste jí měli v květináči, jen se jinak zalévá. Pokud se rostlině nedaří, není to tím, že je v kokedamě. Nejčastější problémy při pěstování pokojovek najdete v tomto článku.  Pokud se vaší kokedamě nedaří, neváhejte nás kontaktovat pro radu! Určitě je lepší se poradit dříve než později, většinou na problém příjdeme poměrně rychle.

Pokud byste se o kokedamách chtěli dozvědět víc, všechny otázky a odpovědi najdete v článku FAQ/ Časté dotazy na kokedamy.

Nejčastější příčiny žloutnutí listů

Nedostatek světla

je nejčestější příčina žloutnutí listů, zvlášť v zimním období, kdy je v našich podmínkách krátký den. Člověk má navíc často tendenci začít žloutnoucí rostlinu více zalévat v domění, že schne. Chce jí dopřát více péče a nakonec jí může doslova až upečovat k smrti.

 

Přelití

je další častou příčinou žloutnutí listů. Přelitím začnou rostlině uhnívat kořeny, nemá čím přijímat vodu a vlastně uschne, ač stojí ve vodě. Známkou přelití jsou také často černé fleky na listech se žlutým okrajem.

 

Přeschnutí

se taktéž projevuje žloutnutím a opadem listů. Podle mého pozorování přeschnutím listy žloutnou pomaleji, postupně a od spodu. Přelitím žloutne poměrně rychle celá rostlina. Nechat rostlinu přeschnout je většinou lepší než jí přelít. Rostliny se z přeschnutí vzpamatují spíš než z přelití. Jen pozor ať je po přeschnutí nepřelejete!

 

Škůdci

také způsobují žloutnutí, určitě je dobré se na žluté listy dobře podívat a zkontrolovat celou rostlinu, jestli se na ní nepasou nějaké brebery.

 

Stáří listů

Pokud vám nesedí žádný z výše zmíněných důvodů, proč by měl list zežloutnout, může být důvodem jednoduše i stáří. Žádný list nevydrží navždy a rostlina časem listy obměňuje. Nové listy rostou, staré žloutnou a odchází, je to přirozený prosces. A tak pár žlutých listů nemusí znamenat vůbec nic.

 

A jeden bonusový důvod

žloutnutí listů, který je také velmi častý, se dozvíte v článku na webu tady.

 

Pokud rostlině žloutnou listy, je třeba se zamyslet nad příčinou a pokusit se odvodit o který z těchto případů jde. Někdy je těžké na důvod přijít, ale znalosti a praxe pomáhají.

Růže z Jericha nebo z Mexika?

 

Vraneček šupinolistý ve své domovině, Big Bend National Park, Texas (zdroj)

Vraneček šupinolistý (Selaginella lepidophylla) je pouštní rostlina pocházející z oblasti Chihuahuan v dnešním Mexiku a jihozápadních Spojených států, kde žije jako tzv. stepní běžec. V suchém období jsou její listy stočené do suchého a lehkého klubíčka, které se po poušti může pohybovat díky větru. V období dešťů se pak rostlina během několika hodin rozvine a postupně začne obnovovat svou zelenou barvu, aby mohla provádět fotosyntézu a začít růst. Pouštní růže tak nabere energii pro další suché období, které může trvat léta.   Vraneček v suchém období, Tlacolula de Matamoros, Oaxaca, Mexico (zdroj)   Vraneček za deštivého období, Tlahualilo, Mexico (zdroj)   Právě díky vlastnosti přežít někonečná období sucha byla odedávna považována za zázračnou rostlinu štěstí, života a vytrvalé lásky. Říká se jí rostlina vzkříšení nebo také růže z Jericha a v rodinách se předávala z generace na generaci. Tradičně se oživovala při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce či Velikonoce.     Růže z Jericha - vraneček šupinolistý cca 3 hodiny po namočení do vody Jak růži z Jericha probudit k životu? Rostlinu umístěte do misky či na talířek, přelijte vodou a na dně nechte stát cca 1 cm vody. Během několika hodin se suché klubíčko postupně rozvine a zazelená. Rozvinutou růži umístěte na co nejsvětlejší místo aby mohla alespoň chvíli čerpat energii. Doporučuji jí nechat obživlou maximálně několik dní. Po té nechte rostlinu pomalu usychat, až se opět sbalí do klubíčka.   Růže z Jericha je podle mě rozhodně nejméně náročná rostlina na pěstování na světě, protože jí vlastně vůbec nemusíte pěstovat, stačí jí probudit k životu párkrát do roka. A když náhodou zapomenete, tak se vůbec nic nestane, vydrží totiž hybernovat i několik let. Suché klubíčko této pouštní rostliny klidně můžete uchovávat v temném šuplíku či zavřené ve skříni.   Pozorovat růži z Jericha, jak se pomalu probouzí je zážitek který se neomrzí a může se z něj stát rodinná tradice třeba právě na Vánoce či Velikonoce. Fascinuje nejen děti, ale i dopělé.   Vraneček šupinolistý cca 6 hodin po namočení do vody   V nabídce Zahrady na niti máme od roku 2015 vranečky neboli růže z Jericha z mexických pěstíren, které jsou velmi kvalitní produkce.   Proč je růže z Jericha, když je z Mexika? Růže z Jericha se v různých částech světa říká různým druhům rostlin, často jsou to rostliny, které dokáží v nepříznivých podmínkách hybernovat. V Česku se s tímto názvem setkáte např. u popínavého zimolezu (Lonicera caprifolium), který tedy nemá ani schopnost hybernace ani jiné zázračné schopnosti. Za opravdovou růži z Jericha se považuje choulivka jerišská (Anastatica hierochuntica), která má Jericho i v názvu a opravdu je její domovinou Blízký východ, severní Afrika a Arabský poloostrov. Pravá růže z Jericha - choulivka jerišská v květu, Jordánsko (zdroj) Na rozdíl od vranečku, který patří pod vytrvalé kapradiny, konkrétně plavůně (tedy nekvete a množí se výtrusy) je choulivka jednoletá brukvovitá rostlina, která po dozrání semen odumírá. Její původně bylinná lodyha uschne, zdřevnatí a schoulí se do klubka. Vloží-li se i několik let staré suché lodyhy do vody, začnou se narovnávat a větvičky se rozloží do kruhu, jakoby rostlina zdánlivě ožila. K životu se ale uschlá choulivka nikdy neprobudí. I taková schopnost ale stačila křesťanským poutníkům, kteří jí považovali za zázračnou rostlinu vzkříšení. A právě díky nim se dostala choulivka jerišská do širšího povědomí pod názvem růže z Jericha. Pravá růže z Jericha - choulivka jerišská po odkvětu, Jordánsko, (zdroj) Pravá růže z Jericha tedy paradoxně dala jméno různým rostlinám, které mají až zázračné schopnosti přežít nehostinné podmínky a znovu ožít, i když sama takovou schopnost nemá.

A malé srovnání na konec

Pro názornou ukázku jsem vám vyfotila porovnání vranečku šupinolistého s pravou růží z Jericha - choulivkou jerišskou, kterou jsem koupila na trhu v Jordánském městečku Madaba. Určitá podobnost tam určitě je, ale je na první pohled vidět, že jsou to dvě úplně odlišné rostliny.

Znáte růži z Jericha? A kterou? :-)

Jaké rostliny do místností bez oken?

 Jedna z nejčastějších otázek, kterou v Zahradě na niti dostáváme:

"Jakou pokojovku byste mi poradila do koupelny/chodby kde není okno, kde je okno jen do svetlíku, kde jsou jen prosklené dveře z vedlejší mísnosti?" 

Stručná odpověď: "Žádnou."

Podrobnější odpověď:

Rostliny žijí díky fotosyntéze, což je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie ze slunečního záření na energii chemických vazeb. Bez denního světla nemůže probíhat fotosyntéza a tedy ani rostliny.

Bez dostatku světla bude každá rostlina strádat, nebude vypadat dobře až nakonec chcípne. Pokud potřebujete mít rostlinu v místnosti bez okna nebo s úplně minimálním osvětlením

- počítejte s tím, že budete často kupovat rostlinu novou

- kupte si rostlin víc a po pár dnech je střídejte

- pořiďte rostlině led žárovku s denním spektrem, spínač a dosvěcujte rostlině, aby měla dostatek světla 

Pár tipů na rostliny do místnosti bez oken

- umělá pokojovka, dneska už i umělé rostliny vypadají docela dobře

- stabilizované květiny, to jsou živé květiny, které prošli stabilizačním procesem, kdy byla voda v rostlině nahrazena stabilizačním roztokem a rostliny tak vydrží i několik let v nezměněném stavu; možná znáte stabilizované růže, které vypadají jako živé a vydrží roky nebo stabilizovaný mech z kterého se vyrábí mechové obrazy

- řasokoule zelená, sladkovodní řasa, která v přírodě žije na dně jezer (určitě je ale také vhodné jí občas dopřát světlo nebo jich mít víc a střídat je)

- sušené květiny nebo i nějaká dekorace ze sušených květin

- závěsná aerária naplnit přírodninama jako sušené květiny, suché plody, kameny, mušle, šišky

- květiny z lega, trochu netradiční, za to originální botanická kolekce od Lega

 

Vlastně koukám, že těch možností je docela dost a nemusíte trápit nebo pozorovat skomíracjící živou pokojovku. Více inspirace najdete v mojí záložce na Pinterestu.

Já osobně okno v koupelně i v chodbě mám a pokojovky tam nemám, protože tam toho světla není tolik, aby to zvládaly bez větší péče. Navíc mi připadá, že pro těch pár desítek minut času, které tam denně strávím to za tu energii a čas věnovaný péči prostě nestojí.

Na WC, kde je jen malé okno na sever mám řasokoule a vlhkomilné uzavřené terárko o které prakticky nepečuji, neotevřela jsem ho cca 2,5 roku.

Jaké rostlinné dekorace máte v koupelně či chodbě vy?

Pokojovky do tmavších interiérů

Přesto, že pokojové rostliny jsou většinou původem ze subtropických a tropických oblastí, kde je na rozdíl od našeho mírného pásma mnohem více světla, existují i druhy, které dobře snašejí i tmavší interiéry. Většinou jsou to rostliny přirozeně rostoucí v podrostu subtropických lesů, kam tolik slunce nedopadá.

Pojďme si nejdříve ujasnit pojem málo světla, každý si pod ním totiž představí něco jiného. Každá rostlina potřebuje ke svému růstu přirozené světlo protože funguje na principu fotosyntézy. Obecně platí, čím více přirozeného světla, tím se bude rostlině dařit lépe a bude lépe vypadat. Některé rostliny jsou trochu méně náročné na dostatek světla, stále ale platí, že se jim bude dařit lépe, když budou mít světla dostatek. 

Pokud si tedy chcete pořídit pokojovku do koupelny bez okna nebo do chodby kam projde pár paprsků přes prosklené dveře, doporučuji koupit umělou Fejku z Ikea. Jestli vám na živých rostlinách v místnostech bez oken opravdu záleží, můžete zkusit můj hack - mít rostlin víc a zkusit je točit třeba po několika dnech, aby nebyly na místě bez světla moc dlouho. 

S nedostatkem světla se automaticky pojí i četnost zálivky. Samozřejmě záleží na druhu a prostředí, ale obecně je potřeba si uvědomit, že rostliny v horších světlených podmínkách nespotřebují tolik vody, proto je potřeba dbát na to, abyste je nepřelévali. Vždycky nejdříve zkontrolujte, jestli nestojí ve vodě a jestli je povrch substrátu už mírně vyschlý než rostlinu zalijete. Přelévání zvlášť v tmavších stanovištích se projevuje uhníváním kořenů, rostlina vypadá, že schne nebo vytváří slabé vytáhlé přírůstky, které se táhnou za světlem.

A teď už si pojďme představit druhy rostlin, kterým se u vás bude dařit i pokud nemáte zrovna nejsvětlejší byt či pokoj.

Jak na řízkování pokojovek

Řízkování je nejjednodušší způsob, jak si namnožit svoje pokojovky. Hodí se pokud už jsou vaše pokojovky přerostlé a rádi byste je zredukovali či zmladili nebo pokud prostě zatoužíte si udělat doma trendy urban jungle neboli městskou džungli. Zároveň se pak můžete pustit do štafetování rostlin s kamarády nebo se zúčastnit Rostlinné štafety a svoje výpěstky či starší nechtěné pokojovky poslat dál. 

Pokojovky navíc začínájí být docela drahá záležitost, zvlášť větší či vzácnější exempláře. Proč si tedy nějaké nenamnožit řízkováním, není to nic složitého, stačí vědět pár základů a triků jak na to. 

Tipy na začátek:

- používejte vždy čisté a ostré nástroje a čerstvou vodu či substrát 

- počítejte s tím, že nebudete mít 100% úspěšnost a nenechte se odradit

- obrňte se trpělivostí, některým rostlinám to opravdu trvá dlouho než zakoření

- přípravek na podporu kořenění může pomoci, ale zvládnete to i bez něj

7 začátečnických chyb v pěstování pokojovek

Pro začátečníky i pro ty, kteří třeba jen hledají, kde dělají chybu, že se pěstování nedaří je dobré si zopakovat sedmičku nejčastějších chyb v pěstování pokojovek. 

Ve většině případů, když chce někdo radu, bývá problém někde tady:

1/ PŘELÉVÁNÍ

Nejčastější příčina nezdaru při pěstování pokojovek je z mojí zkušenosti rozhodně přelévání. Hlavně začínající pěstitelé mají představu, že rostlinám se musí věnovat a zalévat je několikrát týdně a že všechny druhy se zalévají stejně.

Četnost zálivky je u různých druhů různá a zaléží také na prostředí, kde je rostlina umístěná. Nejméně často se zalévají kaktusy a sukulenty, které mají specifické požadavky - více o pěstování kaktusů a sukulentů najdete v článku zde. Jiné nároky na zálivku mají vlhkomilné tropické druhy rostlin. Obecně ale platí, že u většiny pokojových rostlin byste měli před opětovnou zálivkou nechat vyschnout vrchní část substrátu do hloubky cca 1 cm a zalévat spíše méně. Nemusíte prolít celý květináč vodou, pokud máte tu tendenci je dobré zalévat do podmisky, pak vidíte, kolik vody jste rostlině dopřáli.

Přelitím začně rostlina strádat, protože jí začnou uhnívat kořeny a nemá tak, jak přijímat vodu a živiny, začíná žloutnout a schnout. První pomoc, když rostlinu přelijete je jí přesadit do vlhkého substrátu nebo si hned pořídít řízky k zakořenění ve vodě.

Pokud máte nutkání o rostliny stále pečovat, pořiďte si rozprašovač a dopřávejte svým pokojovkám prvidelné rosení, to jim prospěje mnohem víc než zálivka obden.

přelitá Licuala

Jak připravit pokojovky na zimu

Pokojové rostliny jsou původem z tropů a subtropů, proto je pro ně zimní období v našich podmínkách mírného pásma s krátkými dny a nedostatkem světla náročné. Nedostatek světla je v zimě nejčastější příčina, proč se pokojovkám nedaří.

Jak poskytnout vašim pokojovkám co nejlepší podmínky, aby zimu přečkaly bez úhony?

Z nedostatku světla vyplývá útlum růstu, proto byste měli přes zimu rostliny méně zalévat. Přelévání v kombinaci s nedostatkem světla způsobuje neduživé vytáhlé přírůstky, slabé listy a často i uhnívání, protože rostlina nespotřebuje tolik vody.

Na zimní období (listopad - půlka března) tedy umístěte pokojovky na co nejsvětlejší místo, klidně jižní či západní okno. Přes zimu je slunce slabé a zvládnou ho i rostliny, které přes léto na jižním okně trpí.

Patří mulčovací textilie do zahrady?

Tento článek vznikl na základě mojí frustrace, že musím neustále někomu vysvětlovat fakta o textilii v zahradách. Nikde jsem nenašla žádný článek, který by vše shrnul a co nejjednodušeji vysvětlil, a tak jsem se rozhodla takový text napsat. Pročetla jsem nejrůznější zdroje, bavila se s kolegy zahradníky a použila i několik zdrojů, které byly publikovány v odborných časopisech (Zahrada park krajina) a k veřejnosti se moc nemají šanci dostat. Pro inspiraci jsem přidala i stručné tipy jak na založení záhonů a část o mulčování. Článek postupně doplňuji o další fotky a fakta a budu moc ráda, když napíšete svou zkušenost s textilií do komentářů. Tento článek je určen pro šíření osvěty a budu moc ráda, když ho budete sdílet! Pro zjednodušení ho snadno najdete na doméně www.cernyhadr.cz.

Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů mulčovací textilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že použití textilie v zahradách má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 

Pojďme se podívat na textilii používanou v zahradách trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Jak řízkovat papyrus neboli šáchor

Cyperus papyrus neboli šáchor je vlhkomilná rostlina původem z Afriky. Vytváří velké porosty na břehu jezer a v deltách řek. Říká se mu nilská tráva, v deltě řeky Nil, kde se vyskytoval ve velkých plochách je už ale téměř vyhubený. Slouží totiž dobře jako pastva pro dobytek. Za to na Floridě se šíří jako introdukovaná invazivní rostlina.

zdroj

Papyrus má v lidské historii dlouhověkou tradici. Starověcí Egypťané z jeho listů vyráběli první papír - papyrus, košíky i sandále. Mladé výhonky jedli, ať už čerstvé nebo tepelně upravené. Duté stonky sloužily k výrobě lodí, dodnes se z papyrusových stonků vyrábí lodě v Súdánu.

Šáchor je subtropická rostlina, miluje slunce a vodu. V našich podmínkách ho tedy pěstujeme jako pokojovou rostlinu, kterou můžeme letnit. Pro pěstování je ideální dostatečně velký květník s hlubokou podmiskou, šáchor by měl totiž stát neustále ve vodě.

Cyperus alternifolius, když kvete

Ikoncká monstera

Monstera se v posledních pár letech stala jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Ikona školních chodeb a socialistických kanceláří zažívá módní návrat jako hlavní přestavitelka nového trendu zvaného urban jungle neboli městská džungle. Mít alespoň jednu poličku či kout plný pokojovek je aktuálně in. A základem zelené sbírky je rozhodně monstera s listy děrovanými jako ementál.

Právě podle nápadně děrovaných listů pozná tuhle liánu každý na první pohled. Není náročná na péči, jediné co vyždaduje je dostatek prostoru. Pojmenování monstera se vztahuje k velkým děravým listům, které působí monstrózně.

S divokou monsterou adansonii v kostarickém pralese

Baví mě objevovat historii různých pokojovek a bádat po místech, kde se přirozeně vyskytují. Zároveň porozumnění přirozenému prostředí v jakých rostliny žijí mi pomáhá porozumět nárokům rostlin a tomu, jaké prostředí potřebují, aby se jim dařilo. 

Pojďme se tedy podívat, co je vlastně monstera zač, kde je doma, jaké má ve své domovině podmínky a co jí tedy prospěje při pěstování u nás doma.

Vermikompostuju

Vermikompostuju už od roku 2016 (viz můj první vermikompostovací příspěvek) a protože za těch pár let už mám s domácím žížaláriem docela vybudovanej vztah a pár zkušeností, ráda bych svoje poznatky poslala dál, třeba se někomu budou hodit.

Pro ty z vás, kteří slovo vermikompostér slyší poprvé, jde o domácí kompostér, ve kterém s rozkladem organických zbytků vaší domácnosti pomáhají kalifornské žížaly. Speciální žravější druh než jsou naše české Julie.

Proč jsem si pořídila vermikomopstér a jak hodnotím tohle rozhodnutí?

Mělo to tři základní důvody a očekávání:

1/ potřeba zúžitkovat organický odpad z domácnosti ve městě

2/ vlastní kompost pro rostliny - výroba vlastního substrátu

3/ žížalí čaj - hnojivo pro pokojovky

Jak přesazovat pokojovky

Přesazování rostlin je moje oblíbená relaxační činnost. Není to žádná věda a vlastně by mi asi dřív přišlo, že o tom snad není třeba nic psát, že je to taková obecně známá činnost, kterou každý někdy dělal. Dostávám ale na přesazování docela dost dotazů, a tak jsem pro vás připravila tenhle článek jak a kdy se do toho pustit, na co dát pozor a navíc i několik tipů, které vám tuto činnost třeba zjednoduší.

Kdy je správný čas na přesazování pokojovek?

Pokojovky se přesazují během svého vegetačního období, takže od jara do podzimu. Za mě to dává největší smysl právě na jaře, protože má rostlina do podzimu dostatek času zužitkovat nový substrát a pokračovat v růstu. Na podzim bych nechala jen to nezbytné přesazovaní v případě, že si třeba přinesete novou rostlinu. Přesazováním na podzim trochu riskujete, že to rostlina vezme jako pokyn k nastartování růstu přes zimu, kdy by už měla mít spíš vegetační klid.

Jak poznat kdy rostlinu přesadit?

U běžných pokojovek nutnost přesazení odhadnete, když se podíváte, jak je rostlina vzrostlá a jak velký, respektive malý má květináč. Dobře funguje i rychlý test, když zkusíte rostlinu vytáhnout z květináče. Když je bal prokořeněný a drží tvar květináče, znamená to, že rostlinu můžete přesadit. Některé rostliny si řeknou o přesazení samy, když jim začnou kořeny prorůstat z květináče nebo kořeny zaplní květináč tak, že už ani žádná zemina v květináči nezůstane. Pak je vhodné roslinu i rozdělit do více nádob, pokud je to možné.

U vlhkomilných rostlin můžete potřebu přesazení odhadnout podle potřeby zálivky. Zemina je to, co kolem nich udržuje potřebnou vlhkost a když je jí méně, vyžadují více zalévání. Právě podle toho, že rostlina vyžaduje více zalévání poznáte, že nastal čas dopřát rostlině více prostoru a přesadit jí.

Napovědět vám také může, že se rostlina už převažuje a květináč nestojí stabilně na místě.

Také doporučuji přesazovat všechny rostliny, které si nově koupíte a přinesete domu z obchodu. Často jsou zasazené v kokosovém substrátu bez příměsí, který je používán z důvodu lehkosti, aseptičnosti a dobré nasákavosti pro snadné dodávání živin přes zálivku (hydroponie). Kokosový substrát má skvělé vlastnosti a já sama ho využívám k výrobě vlastního substrátu. Samotný kokosový substrát bez příměsí ale není na pěstování pokojovek vhodný.

Pozor na přesazování kaktusů a sukulentů! Kaktusům malý kořenový prostor svědčí a sukulentům menší nádoby s minimem živin nevadí, mají malé nároky od přírody.

Pokud máte pocit, že rostlině už je květináč malý, ale z jakéhokoliv důvodu jí ještě nechcete přesadit, doporučuji jí dopřát alespoň hnojivo, kterým jí můžete částečně nahradit nový prostor pro kořeny.

Přesazovat rostliny nejde do nekonečna, to by vás časem mohly vystěhovat obří květináče z domu. U některých rostlin se to časem řeší jen dohnojováním, některé rostliny lze rozdělit do více květináčů, některé se třeba omezují v růstu zaštipováním. Máte pak spoustu materiálu do Rostlinné štafety! U některých rostlin se zmlazuje celá rostlina tak, že necháte zakořenit nové řízky a mateční rostlinu dáte na kompost.

Řízky rostlin zasaďte ve chvíli, kdy mají dost kořínků a použijte spíše malé květináče. Jakmile rostlina malý květináček prokoření, můžete jí přesadit do většího.

Jak na samotné přesazování?

Původní substrát jemně odstraňte, stačí jemné oklepání, jinak hrozí, že poškodíte vlásečnicové kořínky a spíš rostlině ublížíte. Pečlivé odstraňování nebo dokonce vymývání starého substrátu je podle mě naprosto zbytečné a může být pro rostlinu spíš nebezpečné opět kvůli poškození kořenů.

Substrát před přesazováním trochu navlhčete, aby dobře nasával vodu. Při sázení ho do květináče mírně stlačujte, aby v substrátu následně mohla probíhat kapilární vzlínavost a voda skrz substrát mohla stoupat. Načechraný substrát s velkým množstvím vzduchu nesaje vodu.

U rostlin s dřevnatým stonkem dávejte velký pozor, abyste je příliš nezapustili do substrátu. Některé rostliny jsou na to velmi citlivé a reagují pak žloutnutím a schnutím. Jednoduše nasypejte substrát přesně do té výšky, kde byl předtím. Krček kmínku musí zůstat ve stejné výšce. U rostlin, které tvoří nové kořeny přímo na stonku, toto nehrozí, ale vždy je lepší zasasit pouze tu část, kde už má rostlina narostlé kořeny.

Přesazování kaktusů a sukulentů přizpůsobte složení substrátu. Ten by měl být co nejvíce propustný, aby nezadržoval vodu. Ideální je smíchat substrát na pokojovky s pískem v poměru 1 : 1. Také nezapomeňte na drenáž. Více o pěstování kaktusů a sukulentů v mém článku ZDE.

A jak je to s velikostí květináče?

Nový květináč by měl být zhruba o 2 cm na každou stranu širší než ten původní. Prostě tak, abyste byli schopní přidat kolem balu novou vrstvu substrátu a prsty jí stlačit. Rostlina kořeny vyhání do dálky, ty pak rostou dokud nenarazí na překážku. Pokud by tedy nový květináč byl příliš velký, nebylo by prokořenění pravidelné a rostlina by pak nevyužila celý substrát v květináči a špatně by se přesazovala.

TIP: Co dělat, když vám substrát propadává dírou v květináči? Tradičně se na dno používají kamínky nebo střepy z rozbitého květináče či nádobí. Když ale nemám po ruce ani jedno, použiju prostě kousek kartonu nebo mušli, aspoň konečně dostanou využití. Voda si ven cestu najde a substrát zůstává v květníku.

Plastový nebo terakotový květináč, toť otázka!

Oba mají své výhody a nevýhody. Já osobně používám oba typy.

Terakotový květináč nasákává vodu, což může být pro některé rostliny výhoda, pro jiné už méně, odvádí totiž vodu, která se tak vypařuje z celého jeho povrchu, takže se jí spotřebuje víc. Esteticky je to za mě rozhodně hezčí varianta, problém ale je, že velikostí a tvarem se terakotové květináče často nevejdou do obalů na květináče, takže je spíš používám bez obalů. Pokud chcete používat terakotu do obalu na květináč myslete na to, že mezi obalem a květináčem musí být alespoň 0.5 cm mezera, aby mohl květináč dýchat, jinak se budou tvořit plísně.

Plastový květináč má také své výhody, mnohem lépe se z něj rostliny přesazují, stačí ho trochu pomačkat a bal krásně vyndáte bez poškození kořenů. Zadržuje líp vodu a většinou vždycky najdete velikost, kterou potřebujete pro konkrétní obal na květináč.

Co se ekologie týká, pokud používáte oba typy květináčů dokola a dáváte jim nové a nové využití, je to za mě v pořádku. Většinou všichni recyklujeme květináče, v kterých jsme rosltiny koupili. Lepší než plastový květináč vyhodit a pořídit si jiný, je ho prostě používat dál.

TIP: Pokud byste rádi nějaké použité plastové květináče, stačí se zastavit u mě v Zahradě na niti, většinou mám spoustu nevyužitých a ráda vám je zdarma předám k dalšímu využití! Pokud nejste z Prahy, zkuste mojí FB skupinu Rostlinná štafeta, třeba najdete někoho z vašeho okolí kdo má květináčové přebytky...

Nezapomeňte na drenáž a drenážní otvor!

Každý květináč by měl mít drenážní otvor na dně. Ten slouží k tomu, aby přebytečná vody mohla odtéct a rostlině neuhnívaly kořeny. Vyvarujte se sázení rostlin do obalů na květináče, které nemají otvor. Z mojí zkušenosti na to ve většině případů nakonec doplatíte. Je velmi těžké určit, jestli rostlina nestojí ve vodě, když nemůžete květináč vyndat. Některé rostliny navíc upřednostňují zálivku do misky, z které si mohou natáhnout kolik vody potřebují.

U všech rostlin, které jsou náchylné na přemokření kořenů doporučuji dávat na dno květináče drenážní vrstvu, která nezadržuje vodu a zamezí tak tlení kořenů při případném přelití. Drenáž můžete vytvořit z písku, kamínků nebo keramzitu. Většinou stačí drenážní vrstva 2 cm.

Jaký substrát na přesazování pokojovek?

Úplně nejkvalitnější substrát získáte, když si založíte kompost, z kterého si pak můžete připravit vlastní substrát. Budete ho mít zadarmo a lepší nikde nekoupíte. Varianta k získání domácího kompostu je třeba vermikompostér, vřele doporučuji, sama doma vermikompostuju! Možností také je si zajet do nejbižší kompostárny s pytlem či kbelíkem. Můžu doporučit třeba pražskou kompostárnu ve Slivenci, kde seženete kilo kompostu za 1 Kč a pokud tam odvezete svůj bioodpad dostanete kompost zdarma!

Namíchat si vlastní substrát na pokojovky není ale nijak těžké a je potřeba opravdu jen pár ingrediencí. Navíc takový substrát bude bez rašeliny, tedy ekologický a zároveň mnohem levnější a kvalitnější než ty kupované! Podrobný návod jak a proč si namíchat vlastní substrát tady.

Pokud se vám nechce si připravovat vlastní substrát, v Zahradě na niti prodáváme Náš substrát na pokojovky už namíchaný v 5l balení nebo do vlastních nádob.

TIP: Pořiďte si naší přesazovací podložku z pratelného papíru! Už žádné rozmáčené noviny a všude nepořádek. Přesazovací podložka zadrží všechen materiál, je voděodolná, jednoduše se používá a po skončení přesazování ji prostě vyklepete do koše, stočíte do ruličky a máte uklizeno.

A jak je to s hnojením?

Hnojení minerálním hnojivem hned po přesazování nedoporučuji. Nový substrát totiž funguje vlastně jako hnojivo, je plný živin. Můžete ale použít stimulátor růstu pro lepší tvorbu kořenů jako je Lignohumát. To je organický roztok plný humátů, přírodních substancí získávaných extrakcí z dřevěného uhlí či rašeliny, které jsou velmi důležité pro růst a vývin rostlin. Lignohumát působí pozitivně proti stresu, zlepšuje odolnost vůči škůdcům, zvyšuje příjem minerálních látek kořeny a celkově podporuje rozvoj kořenového systému. Třeba nově zakořeněné řízky rostlin do něj můžete před zasazením namočit nebo přesazenou rostlinu zalít ředěným roztokem.

Pokud se o rostlinu správně staráte, má světlo, zálivku i substrát, jaký potřebuje, stačí ji přihnojit minerálním hnojivem 1–3x ročně. Pokud se nejedná o druh, který je náročnější na živiny třeba kvůli kvetení atd.

Co se týká konkrétních značek hnojiv. Po absolvování několika semestrů Výživy a fyziologie rostlin, bych tuto poblematiku shrnula do několika vět. Základem plných minerálních hnojiv jsou prvky N P K v poměru 6 - 8 - 6. N - dusík je nepostradatelný pro růst, P - fosfor podporuje růst kořenů a vývin pupenů, K - draslík zajišťuje pevnost rostliny a zlepšuje odolnost vůči chorobám. Doporučuji si koupit hnojivo v krystalické podobě (např. Krystalon), které rozpustíte ve vodě v daném poměru. U tekutých hnojiv platíte víceméně za vodu. Problematika hnojení je samozřejmě složitá, ale upřímně, bohatě stačí vědět, že je dobré rostinám občas hnojivo dopřát, aby byly odolné a dobře rostly.

TIP: skvělé organické hnojivo na podporu růstu a odolnosti rostlin je žížalí čaj - produkt vermikompostéru. To je za mě to nejlepší, co můžete svým pokojovkám dopřát a ještě při tom zúžitkovat zbytky z kuchyně a získat vlastní kompost.

Tak to je asi tak všechno, co mě k tématice přesazování napadá. Pokud máte nějaké další tipy na přesazování pokojovek nebo vás napadá nějaký dotaz, určitě napište do komentářů!

A jestli už máte přesazeno a chtěli byste svým pokojovkám dát extra péči, co jim třeba dopřát lázeň?