16. srpna 2018

DIY: zahrada na drátku

Mám pro vás takové malé letní DIY, vyrobte si se mnou  zahradu na drátku!

Jestli stejně jako já sbíráte u moře a na horách a všude kudy chodíte oblázky a pak moc nevíte co s nimi a válí se vám všude po bytě, je pro vás tenhle projekt jako dělaný. Konečně je využijete!

Oblázkové nebe v Toskánsku

Tady je super jednoduchý návod jak si vyrobit minimalistickou zahradu na drátku, stojánek na tillandsii nebo jak mu taky říkám - trifida...


Potřebovat budete jen tři věci: tillandsii, oblázek a kousek drátku 

Oblázek doporučuji spíš oválný, z kulatého má drátek tendenci sjíždět, drátku stačí cca 20 cm, použila jsem měděný o síle 1 mm

Kamínek položíte na drát asi ve dvou třetinách tak, aby když drát kolem oblázku obtočíte byl jeden konec delší a jeden kratší 

Oba konce drátku otáčením ve dvou prstech zatočíte do sebe tak, že pevně obejmou oblázek
 
U menších oblázků nedělejte kroucenou stojku moc dlouhou, aby udržel stabilitu i s tillandsií na vrchu

Zbytek malého drátku můžete odstřihnout a na konci vám zbyde už jen jednoduchý drátek

Ten vytvarujte do spirálky, která se směrem nahoru rozšiřuje

... jako taková malá mistička
A do té opatrně vložte tillandsii, můžete některé listy prostrčit zkrz drátky, aby tam dobře držela

A je to!
Je to opravdu jedno z nejjednodušších DIY, jaké jsem snad kdy dělala a ani není náročné na materiál či čas. M áte to to za 10 minut hotové, prostě ideální ručně vyrobený a efektní dárek na poslední chvíli.


Navíc vám oblázek může na stole připomínat letní putování po horách nebo si při pohledu na něj připomenete vůni moře.

Tillandsie jsou navíc dost nenáročné rostliny, stačí je jednou až dvakrát týdně rosit dešťovou, převařenou nebo destilovanou vodou a umístit je na světlé místo. Jsou to epifyty, takže nepotřebují substrát, více o tillandsiích tady.
Pokud doma tillandsie nemáte, skočte si nějakou vybrat ke mně do Zahrady na niti, mám spoustu různých druhů a najdete je případně i na e-shopu, nebo mrkněte do nejbližího květinářství, občas je tam také mívají
Tak jsem se do toho pustila, že jsem nevěděla kdy přestat


Zkuste to taky, úspěch zaručen!

14. srpna 2018

Lotyšsko

Pokračování našeho pobaltského výletu je tu, připadá mi to jak před půl rokem, jak to léto pádí... předchozí Litevský díl tu.

Lotyššsko jsme začali procházkou po upršené Rize





Stále trochu pršelo, ale to už tak na severu prostě bývá, že?




Dva ze tří nejstarších domů v Rize, tzv. Tří bratrů



Když Kajetánec konečně usne, kočičí hlavy nejsou to pravé...


Na oběd jsme zašli do obří tržnice a nakoupili i zeleninu a ryby na večeři... to jsme ještě netušili, kde budeme nocovat



Každý tu prodává, co mu zrovna vyrostlo a nikdo tomu neříká farmářské tržiště, prostě tržnice


A protože stále seversky pršelo, navštívili jsme místní novou budovu knihovny



Odkud je krásný výhled na panorama Rigy

A pak už jsme vyrazili směr naše další Airbnb ubytování 


Myslela jsem, že si kluci dělají srandu, ale když jsme dorazili na místo, málem nám vypadli oči z důlků... zámeček Padures Muiža je opravdu kouzelný a leží uprostřed ničeho


Ano, i takové ubytování můžete zažít na Airbnb, zámeček konkrétně tady, kdybyste náhodou někdy měli cestu kolem, jen upozorňuji, že je to dost punk! Tekoucí voda pouze ve sklepě, žádná kuchyň, jen jednoplotýnkový vařič na okně a suchý záchod přímo v zámku (jo, příšerně to smrdí), spaní na matracích v prvním vybydleném poschodí bez elektřiny, kam jdete spát se svíčkou... no, zní to romanticky, ale bylo to místy dost strašidelný, člověk si připadá trochu jak v nějakým hororu a není to rozhodně pro každého...
Ale protože pan majitel to tam postupně opravuje, třeba už to nebude tak hororové.

Jestli ještě nemáte účet na Airbnb a rádi byste to někdy zkusili, můžete se zaregistrovat přes můj Airbnb odkaz a dostanete kredit €28 (já na oplátku 15). 



Grilujeme obří rybu v improvizovaném grilu na kuří nožce

Zámecká večeře bude!


ROmantická večeře pi svíčkách a se stříbrnými příbory se ale nekonala, protože nebylo dost židlí ani příborů, a tak se jedlo rukama ve stoje, co si kdo urval. Přesto mě překvapilo, že jsme v takových polních zámeckých podmínkách uvařili rybu s bramborama, špenátem a salátem par excellence



Cestování 21. století má takovou malou nevýhodu...
ale taky výhodu, že třeba i v 10 lidech můžete být díky messenger skupině a mapám.cz neustále v kontaktu


Zámeckej pan Kajetánec

Ve dne to tady nevypadá tak děsivě...


V noci to bylo... trochu jiný, nakonec jsme nahoře spali jen čtyři, ostatní se neodvážili :-D

Hurá slunce!!!


Nejširší vodopád v Evropě je na řece Venta u městečka Kuldīga, kdybyste to nevědeli, co na tom, že je asi tak metr vysokej






Tolik čápů jako za tento pobaltský týden jsem neviděla snad za celý svůj život
A pak jsme se vypravili do další trochu strašidelný lokace a to je město duchů Skrunda

Našla jsem na zemi půlku pistolky...

Ubytování pro pět tisíc vojáků z 60. let, kdy v této oblasti měl Sovětský svaz radar


Od 90. let je městečko opuštěné a nebýt zde uprostřed letního slunečného odpoledne, asi bych z toho měla dost jiný pocit, mrkněte třeba na fotky sem



A pak už směr Liepaja a moře...



Sice moře a slunce, ale péřovky s sebou!



Kousek nad Liepajou jsou podél moře staré rozpadlé bunkry


A extra krásné pobřeží s borovicovými lesy







Ale my si rozbalili tábor u rezervace Papes ezers


Kde jsem viděla jeden z nejkrásnějších západů slunce, byly jsme z něj s Pauline tak vedle, že jsme šly po pláži pozadu, aby nám neuniknul ani paprsek


Ranní mlha byla tajemná

Petang jediná aktivita, co se v tom dala provozovat

A nakonec jsme se hecli a skočili i do těch 12°C baltského moře... 3 x !

CREW!


A tady můj jedinej suvenýr z pobaltských cest - třezalka na uklidňující čaj, kterej si jdu uvařit, že léto ja zase za půlkou...