Kaktusová zahrada Cactualdea

Cactualdea je největší kaktusová zahrada v Evropě najdete jí na Gran Canaria. Je tak trochu zastrčená v části ostrova, kde jinak nic moc není. Já jsem na ní narazila úplnou náhodou, když jsem hledala v google maps nějaké zajímavé lokality k výletu.

Zahrada byla založena v roce 1995 rodinou Baiselových, kteří chtěli do místní odlehlé oblasti významné pouze zemědělstvím přitáhnout trochu turistického ruchu z pobřeží. To se jim myslím docela povedlo, protože tahle kaktusová zahrada fakt stojí za návštěvu!

Brachychiton populneus, strom původem z Austrálie

Jardin de l'Albarda

Zahrada, která na mě udělala na naší cestě po Španělsku snad větší dojem než monstrózní Alhambra. Asi spíš proto, že Alhambru jsem viděla už podruhé a tahle zahrada byla nečekané překvapení.

Jardin de l'Albarda jsem objevila náhodou na Google maps a protože kopce v okolí Alicante jsou nízké a tudíž je na nich na túry i v září strašné vedro, byla ideálním náhradní programem. Dokonale udržovaná zahrada v majetku Nadace Enriqua Montoliu, která ve Španělsku podporuje biodiverzitu a udržitelnost. Proto jsou v celé zahradě použité pouze místní druhy rostlin. 

Mají tu i kavárničku pro nudící se drahé polovičky a vzhledem k tomu, že zahrada je opravdu obrovská, tak se to hodí. Trvalo mi dvě hodiny jí celou projít.

Tak pojďte na procházku po l'Albardě se mnou, má neuvěřitelnou atmosféru...

 

Patří mulčovací textilie do zahrady?

Tento článek vznikl na základě mojí frustrace, že musím neustále někomu vysvětlovat fakta o textilii v zahradách. Nikde jsem nenašla žádný článek, který by vše shrnul a co nejjednodušeji vysvětlil, a tak jsem se rozhodla takový text napsat. Pročetla jsem nejrůznější zdroje, bavila se s kolegy zahradníky a použila i několik zdrojů, které byly publikovány v odborných časopisech (Zahrada park krajina) a k veřejnosti se moc nemají šanci dostat. Pro inspiraci jsem přidala i stručné tipy jak na založení záhonů a část o mulčování. Článek postupně doplňuji o další fotky a fakta a budu moc ráda, když napíšete svou zkušenost s textilií do komentářů. Tento článek je určen pro šíření osvěty a budu moc ráda, když ho budete sdílet! Pro zjednodušení ho snadno najdete na doméně www.cernyhadr.cz.

Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů mulčovací textilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že použití textilie v zahradách má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 

Pojďme se podívat na textilii používanou v zahradách trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Jak zazelenit slunečný balkón

Jak zazelenit severovýchodní balkón už jsem psala v minulém příspěvku a na pokračování jsem úplně zapomněla, tak děkuji, že jste se připomněli a já konečně dokončila balkónové pokračování, děkuji za trpělivost! 
Jak na jižní či jihozápadní balkón, kam svítí slunce požehnaně a člověku se zdá, že na něm nic nemůže vydržet?

U sluncem exponovaných balkónů bývá největší problém, že se dokáží rozpálit občas doslova do běla a rozžahvené materiály ještě teplo dlouho sálají, takže se výheň umocňuje. Je proto vhodné se zamyslet, zda by bylo možné rozpálení balkónu jakkoliv omezit, možností je spousta. Žár slunce sníží zastínění zatahovatelnými závěsy/žaluziemi, slunečníkem nebo markýzou, dřevěné obložení se tolik nerozpálí a nesálá potom teplo. Pomáhá i dřevěná podlaha, stačí koupit skládací dřevěné dlaždice.

Stejně jako na stinném balkóně jsou základem vhodné nádoby. Čím větší tím lepší, protože se z nich pak voda neodpaří tak rychle. Dobré je zvolit i vhodný materiál, který se nebude tolik rozpalovat, tedy třeba terakota, keramika či dřevěné bedny s plastovým pytlem taky dobře poslouží. Fajn je třeba použít dovnitř i izolaci z polystyrenu, která poslouží v zimě i v létě. Každý květináč či nádoba musí mít drenážní otvor, kudy bude moci odtéct přebytečná voda. U květináčů určitě doporučuji podmisky, pokud je to možné, kde se voda zachytí a rostliny ji mohou čerpat postupně. 
Neopomeňte také statiku balkónu, hodně velkých a těžkých nádob může být docela zátěž a ne všechny balkóny jsou na to stavěné!

Zahradnictví z pohádky

Člověk by neřekl, že je v Praze, vždycky si tu připadám jako někde na venkově a ještě k tomu posunutá v čase...
Moc doporučuji na zklidnění duše občas zavítat ke Krulichům do zahradnictví na Petynku na Praze 6, je to pohlazení!

Nabízený sortiment jsou převážně venkovní rostliny - trvalky, keře a stromky

Víkend otevřených zahrad

Zavřené zahrady se opět otevřou očím veřejnosti, tradičně jako každý druhý červnový víkend tentokrát 8. - 9. června.

Víkend otevřených zahrad je inspirovaný britským projektem Open Garden & Squares Weekend, který vznikl v roce 1998. V Čechách probíhá od roku 2010, kdy se otrvřely první tři zahrady a od té doby každý rok přibývají nové, letos jich je už přes 200, takže si může vybrat každý třeba tu co má nejlblíž. Celou nabídku otevřených zahrad najdete zde.

Ctěnické zámecké zahradnictví Ondřeje Fouse, vyhlášeného perenáře 

Na tuto zahradnickou událost jsem vás zvala už několikrát třeba tady nebo tady, většina zahrad zmíněných v předchozích doporučeních bude opět otevřená a pokud nestihnete navštívit zahrady příští víkend, mohu doporučit návštěvu Ctěnic, ty jsou otevřené nejen 2. víkend v červnu, ale pořád... 

Foto z Rezidence Malá louka

Letos bych vám ráda doporučila tento rok nově otevřené zahrady: Villu Rudolfa v Černošicích, Rezidenci Malá louka na Křivoklátsku a pokud se vám nechce z Prahy třeba komunitní zahradu Liška na Praze 4.

A jestli máte už na příští víkend plán a přesto byste rádi viděli nějaké ty povedené zahrady, doporučuji se podívat na již druhou řadu pořadu České televize Ferdinandovy zahrady, kde najdete spoustu inspirace k tomu jak může vypadat zahrada! 

Jak zazelenit severní/východní balkón

Inspirace pro ty z vás, kteří by si rádi na balkóně vytvořili zelenou oázu. Ráda bych vám ukázala, jak jsem svůj žižkovský balkón zazelenila já a tak vás třeba inspirovala k tomu si také udělat svojí balkónovou urban jungle...

Náš balkón směřuje do vnitrobloku a ač je na jih, slunce na něj svítí poměrně málo, proto je tenhle návod určen pro vás, kteří máte podobně orientovaný balkón, ideálně na sever, východ či je balkón cloněný tak, aby na něj nedopadalo moc slunce (max. 1 - 2 hodiny denně).

Do dveří si v létě zavěšuju mojí houpací síť na čtení, můj suvenýr z Mexika

Rostliny, které na balkóně používám nesnesou jižní výpal, a také je třeba si uvědomit, že i po krátkém cca hodinovém zasvícení sluncem, se vše od slunce ohřeje a vše bude nějakou dobu vyzařovat teplo. Rostliny jsou navíc zasazeny v nádobách, které se také zahřívají, takže nevydrží tak dlouho bez vody, jako kdyby byly zasazené v zemi.

Pár tipů pro začátek 

Je dobré si pořídit několik větších nádob, čím větší nádoba, tím pomaleji vysychá (velkou nádobou myslím nádobu nad 20l) a můžete do ní zasadit i větší rostlinu nebo sesadit více rostlin dohormady. Dobře vypadá kombinace různě velkých nádob. Používejte vždy nádoby s otvorem ve dně a miskou! Voda musí mít možnost odtéct, když rostliny hodně zalijete, jinak se může stát, že je utopíte a miska naopak zajituje zásobu vody při vyšších teplotách. Z mé zkušenosti rostlinám nejlépe svědčí kameninové či terakotové nádoby, které jsou prodyšné, než plastové. Úplně bych se vyhnula kovovým, které se na slunci rozpálí a v zimě naopak vodí mráz ke kořenům.


Jaké rostliny použít?

Použila jsem venkovní druhy rostlin, které zůstávají na balkóně celoročně a neuklízí se. Zkombinovala jsem stálezelené a opadavé druhy trvalek, keřů a popínavek, takže se můžete kochat po velý rok.

Do dvou květináčů po každé straně balkónu jsem zasadila běžný venkovní břečťan, který nechávám pnout po zábradlí a okolních zdech. Břečťan je stálezelený a dělá parádu i přes zimu, zas tak rychle neroste, a dobře ze případně omezuje v růstu. K břečťanu jsem do jednoho květináče použila velkokvětou hortenzii, ta potřebuje brzy z jara ostříhat a jako podsadbu barvínek. 

V rohu velkokvětá hortenzie, měla by mít modré květy, ale barva květu se mění podle kyselosti půdy a ta moje nakonec kvetla růžově a časem její květy zezelenaly.

Pokud květy rostlině ponecháte, časem zhnědnou,  pokud horzenzii ostáháte v květu a květy použijete do vázy, můžete je i usušit a zanechají si svou barvu!

Do druhého květináče k břečťanu jsem zasadila kapradinu, je dobré také vybrat stálezelenou nebo alespoň polostálezelenou - pokud nejsou nějaké kruté zimní mrazy, tak vydrží zelená, když ne, na jaře zase obroste. Tahle kapadina je u nás zelená celoročně.

Do dalšího velkého květníku jsem zasadila popínavou hortenzii. Popínavá horzenzie nemá příchytné kořeny, takže sama moc na zdi nedrží, proto jsem jí pořídila dřevěnou treláž ke které jí vyvazuji provázky. Podsadbu opět barvínek, to je moje hodně oblíbená rostlina, je stálezelený a kvete od jara do léta, dobře se množí a je prostě takový veselý.

Vlevo na treláži popínavá hortenzie a pod ní tmavě zelený barvínek. V modrém květináči je čemeřice.

Do dalších menších květináčů jsem použila už jen jednodruhové výsadby. Čemeřice je také stálezelená rostlina, která kvete časně zjara. Hosta na zimu zatahuje a znovu raší až na jaře. Má krásné dekorativní listy a existuje bambilion kultivarů. Kvete světlefialovmí kvítky.

Čemeřice

Do všech květináčů je dobré zasadit menší cibuloviny jako sněženky, irisy, divoké tulipánky, modřence... na jaře dělají velkou radost a parádu.

Psí víno na podzim krásně barví do rubínova...

Do jednoho květináče jsem přidala i šlahoun psího vína, ale na to pozor, roste závratnou rychlostí, hodně pije a jednou jsem zjistila, že jsem neuhlídala šlahoun a psí víno už je o dvě patra u sousedů... musí se hlídat a stříhat... ale na podzim se krásně barví do červena a dělá parádu, to zas jo!

Na zábradlí jsem pověsila závěsný květináč, kam dávám květináče s bylinkama, ty většinou přes zimu vymrznou, a tak na jaře koupím nové, čímž uspokojím svojí touhu pořád nakupovat nějaké rostliny...

Od jara do podzimu navíc dávám na balkón moje pokojové rostliny k letnění, takže přes léto je tam fakt narváno!

Na balkóně i přesazuju rostliny, prostě je to takový zelený cíp našeho bytu...

Asi se divíte, proč rostliny na balkóně tolik opakuju a nemám víc druhů... no, je to takový můj zvyk z dob navrhování zahrad. Osobně preferuji spíše střídmější skladbu rostlin s opakováním, které prostor spojuje dohromady a tvoří jednotnější celek, než přílišnou různorodost stylu "chci od všeho trochu". Kompozice je pak mnohem ucelenější a člověk si spíš všimne dominantních prvků a netříští pozornost na spoustě různorodých prvků. 

Předchozí fotky jsou fotky z různých let a skladba rostlin a jejich uspořádání se mírně lišila. A takhle vypadá náš balkón právě dnes 13. dubna 2019

Největší radost a odměnou za mojí džungli je mi to, že se líbila i kosímu páru, který se letos rozhodl v téhle oáze uprostřed města vyvést svojí rodinku a zahnízdil se nám přímo v truhlíku na bylinky. Kosici Máňu tak každý den pozoruju a pořídila jsem si na to i speciální kameru, aby mi nic neuniklo... 


Pokud bude zájem, ráda udělám ještě článek o jižně orientovaném balkóně a jeho zazelenění, pár zkušeností s touto variantou také mám, udělala jsem jich několik v dobách své atelierové tvorby návrhů zahrad a dle mých informací stále fungují.

EDIT: článek Jak zazelenit slunný balkón už je na světě!


A co máte na balkóně vy?

Utajená botanická zahrada

Když se řekne Malešice tak se většině z nás pražáků nejspíš vybaví malešická spalovna, dominanta této pražské čtvrti. Malešice ale skrývají mnohem zajímavější místa, které stojí za návštěvu. Jedním z takových míst je malešická Botanická zahrada střední odobrné školy zahradnické a stavební. Je to jedna ze tří botanických zahrad Prahy, kterou na rozdíl od Botanické zahrady Na Slupi a té v Tróji málokdo zná.

Vchod do zahrady je poměrně nenápadný a najdete ho v ulici Pod Táborem 17. Můžete sem dojít 6 kilometrovou procházkou po Naučné stezce kolem Rokytky ze stanice metra Vysočanská. 

Opravdu stojí za návštěvu, já jsem nejradši chodím na podzim, kdy celá zahrada hraje všemi barvami.

Park kolem vily Jirásko z konce 19. století zde vznikl kolem roku 1920. Z vysázených vzácných dřevin se dochovala jen část, ale krajinářská koncpece zahradního architekta zůstala dochována do současnosti. Jen krásné skleníky ve svahu postupně chátrají a čekají na své znovuzrození.

Za druhé světové války ve vile sídlilo Gestapo a po vyvlastnění se sem z Vinohrad přestěhovala zahradnická škola, která tu sídlí dodnes. Po vyvlastnění areál pustl a zarůstal až do roku 1990, kdy se z něj stala školní botanická zahrada, která patří pod Unii botanických zahrad ČR.

Kromě rybníku s potokem zde najdete vřesoviště, alpinum, arboretum, skleníky i pěstební zázemí.

Moje oblíbená jihoamerická barota rukávovitá (Gunnera manicata) a její obří listy

Malešická spalovna je samozřejmě vidět i odsud, ale vlastně to ani nijak nevadí, aspoň víte kde jste.

Prvorepublikovou atmosféru tu stále najdete velmi přítomnou.

Vždycky mě baví podzimní zbarvení škumpy (Rhus typhina), já vím, jsou to jedovatí zmetci, ale dělají takovou parádu!

Nachází se tu i rozlohou největší skleníky v Praze, přístupná je ale jen část.

Tropický podrost s pileou peperomioides

Begónie všech barev a tvarů

Téměř na všech rostlinách ve skleníku i v zahradě jsou cedulky, takže se můžete vzdělávat o 106!

U skleníku je i obchod, kde můžete pořídit nějaký ten rostlinný suvenýr.

Celé dětství jsem se tomuhle keři obloukam vyhýbala, protože jsem věděla, že je celý jedovatý a o to víc mi vždycky udělá radost, když si dám pár sladkých kuliček, protože teď už vím, že jediné co není jedovaté je červená dužina, jen je třeba vyplivnout pecku! 

Altánek s krásným výhledem na staré Malešice se secesními vilami.

Prostě stále víte přesně, kde jste...

Staré skleníky geniálně umístěné ve svahu, kam dopadá spousta světla jsou bohužel v dezolátním stavu, nepodařilo se je udržet přesto, že v 80. letech prošli renovací. Přitom taková krása by to mohla být!

Malešickou botanickou zahradu můžete navštívit bohužel jen ve všední dny od 7 do 18 hodin, i to je asi důvod, proč jí skoro nikdo nezná. Na druhou stranu se zde neplatí žádné vstupné a budete tu téměř samy. 

Znáte tuhle utajenou pražskou botanickou? Nebo máte tipy na nějaké další utajené místo, které stojí za návštěvu? Sem s ním!