Patří mulčovací textilie do zahrady?

Tento článek vznikl na základě mojí frustrace, že musím neustále někomu vysvětlovat fakta o textilii v zahradách. Nikde jsem nenašla žádný článek, který by vše shrnul a co nejjednodušeji vysvětlil, a tak jsem se rozhodla takový text napsat. Pročetla jsem nejrůznější zdroje, bavila se s kolegy zahradníky a použila i několik zdrojů, které byly publikovány v odborných časopisech (Zahrada park krajina) a k veřejnosti se moc nemají šanci dostat. Pro inspiraci jsem přidala i stručné tipy jak na založení záhonů a část o mulčování. Článek postupně doplňuji o další fotky a fakta a budu moc ráda, když napíšete svou zkušenost s textilií do komentářů. Tento článek je určen pro šíření osvěty a budu moc ráda, když ho budete sdílet! Pro zjednodušení ho snadno najdete na doméně www.cernyhadr.cz.

Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů mulčovací textilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že použití textilie v zahradách má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 

Pojďme se podívat na textilii používanou v zahradách trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Co to je mulčovací textilie?

Mulčovací textilie, netkaná textile, geotextilie, arotextilie nebo prostě černý hadr, jak jim zahradníci přezdívají je ze 100% vyrobena z ropy (polypropylen, polyester). Vlivem slunce, kyselých dešťů a vzduchu se z ní uvolňují do prostředí škodlivé látky, hlavně barviva. Časem se textilie rozpadá a její částečky v podobě mikroplastů zůstávají v půdě navždy a mohou se snadno dostat nejen do podzemních vod ale i do trávících traktů zvířat. Dopad těchto látek na půdu a organismy zatím není zcela prozkoumaný, takže kdo ví, co čas ukáže.

Samozřejmě existují i přírodní varianty vyrobené z ekologických materiálů jako kokosová vlákna, juta či biomasa, o tom ale později. Mluvím o textiliích vyrobených z nerozložitelných materiálů.

Zde vidíte použití dokonce dvou textilií na sobě, zdroj

Názvosloví používaných textilií je různé a mně připadá nevýznamné se zabývat termíny jestli se jedná o netkanou textilii, mulčovací textilii, geotextilii či agrotextilii. Princip je stejný, všechny tyto textilie jsou vyrobené z ropy. Jsou to umělé plachty, které jsou používány v zahradách jako mulčovací textilie. Občas dokonce vídám v záhonech použitou i jezírkovou folii nebo igelit!

Technologický správné použití netkané textilie je v zemědělství např. v zelinářství pro krátkodobé kultury jako jsou jahody. Textílie se nepřekrývá mulčem a zůstává na stanovišti s rostlinami pouze pár let. Bílými textiliemi se přikrývají záhony proti škůdcům či v sadech stromy proti okusu ovoce. Geotextilie se také používají ve školkařství, aby se zabránilo prosrůstání kořenů rostlin z květináčů do půdy. To jsou případy, kdy má použití textilí smysl a je oprávněné a funkční. Geotextilie se používají ve stavebnictví do základů různých druhů cest a stavebních prvků. 

Nově je textílie úzce spjatá s představou o bezúdržbové zahradě. V honbě za bezúdržbovostí zahrad jsme jednoduše zapomněli na to, co je nejpodstatnější, co dělá zahradu zahradou a to je život v ní. Nic jako bezúdržbová zahrada neexistuje.

Co je půda?

Půda je živý ekosystém, vznikala stovky až tisíce let pomocí půdotvorných procesů. Zjednodušeně řečeno z mateční horniny pomocí zvětrávání (působením vody, slunce, větru a mrazu) vzniká nejprve substrát. Postupným působením živých i odumřelých organismů (bakterií, hub, rostlin a živočichů) dochází k jeho obohacování o humus, tedy organickou hmotu a vzniká tak půda. Půdní bezobratlí jako třeba žížaly, stonožky, mnohonožky, ale i brouci a další živočichové svým aktivním způsobem života dodávají půdě strukturu, vytvářejí chodbičky, ve kterých se pak drží vzduch a může se sem vsakovat voda. Tím vším získává půda svoji úrodnost, tedy živiny dobře přístupné pro rostliny.

zdroj

Veškerý organický materiál spadlý na povrch půdy jako listí, květy či plody se díky půdním organismům mění na humus. Především žížaly zatahují pod zem organický materiál, tím půdu kypří a z jejich exkrementů vzniká humus, který se díky nim dostává do hloubky. Na následujícím obrázku je vidět dopad přítomnosti žížal (earthworms) na půdní profil. Tam, kde jsou žížaly se organická hmota dostává do spodní části půdy a úrodná půda se tvoří rychleji. 

zdroj

Humus váže v půdě vodu, podílí se na struktuře půdy. Vrstva listí přirozeně mulčuje povrch, brání před vysycháním, v zimě před vymrzáním. Proto je lepší v záhonech nehrabat listí na podzim, ale případný nutný úklid zbytků, které se nerozložily přes zimu provést až na jaře. Výjimkou jsou listy ořešáku, ty je dobré shrabat, protože se špatně rozkládají.

Co se děje s půdou pod textilií?

Pokud zakryjete půdu textilií a vrstvou mulče, oddělíte půdu od vnějšího prostředí, od přístupu vzduchu, přirozeného zdroje organické hmoty a částečně i vody. Póry textilie se časem rozkládající se mulčí nebo organickými zbytky z rostlin ucpávají a ta se stává méně propustnou. V takovém prostředí se pod textilií začínají množit anaerobní organismy, které nepotřebují vzduch a vymírá tolik důležitý edafon, tedy půdní život. Půdní organismy umírají pro nedostatek vzduchu, vody a hlavně zdroje potravy. Do půdy se tak nedoplňuje organický podíl, mění se její struktura, půda se zhutňuje a stává se mrtvou, neúrodnou. 

To považuji asi za největší negativum používání textilíí, za pár let se kompletně zbavíte života v půdě, zmizí saprofytické organizmy rozkládající organické složky i žížaly, které provzdušňují půdu a svým trusem dostávají živiny do hloubky. Vzniká mrtvá ztvrdlá hmota bez humusu, ve které se rostlinám těžko koření, proto často koření jen na povrchu pod textilií nebo dokonce i na textilii (je tam více humusu). To se samozřejmě brzy projeví na jejich zdravotním stavu a vzhledu. Napravit takto degradovanou půdu trvá roky.

Rostliny koření na textilii, kde se tvoří nová vrstva úrodné půdy z orchanických zbytků

Kořeny těsně pod povrchem, do zhutněné půdy bez živin se jim nechce

Zbaví vás netkaná textilie plevele navždy?

Hlavní funkce folií a textilií, tedy že by měly zabraňovat růstu plevelů, nefunguje. Z mulče na povrchu textílie se tlením postupně vytvoří nová vrstva půdy, která by jinak obohacovala půdní profil o humus a organické látky, nyní je od něj ale oddělená. 

V této nové vrstvě se začnou usazovat plevele a bude se jim dařit, protože mají mnohem více živin než vaše rostliny zasazené pod plachtou. Většině plevelů navíc nedělá problém prokořenit do geotextílie, takže stejně budete muset plít plevel z vrstvy kůry, aby vám nezarostla. 

Plevel zarostlý do textilie se jen těžko odstraňuje

Záhon osázený keříky mochny může i s použitím textilie a bez údržby vypadat takto, zdroj

Zcela nevhodná je textilie na svahy. Mulč na ní nebude držet, většina vody po ní steče a nezasákne se do půdy. Na takto prudký svah by bylo ideální použít půdopokryvné druhy rostlin, které budou bránit erozi půdy, rozrostou se a nepustí mezi sebe plevel (např. barvínek, sklaník, břečťan, kakosty). Pokud je svah hodně prudký a je potřeba ho chránit před erozí než se porost rostlin zapojí, je možné použít kokosovou rohož, která se časem rozloží.

zdroj

Správně založený záhon ve svahu bez textilie, všimněte si hustoty vysázených rostlin, realizace a foto: Petr Donát

Svah porostlý půdopokryvným barvínkem (Vinca minor)

Geotextilie a netkané textilie jsou vyrobené z ropy nikdy se tedy zcela nerozloží. Časem se většinou rozpadnou na cáry a velmi těžko se pak prorostlé kořeny dostávají ze záhonů pryč. Jaký vliv mají mikroskopické části polypropylenu na životní prostředí zatím známo není, každopádně se pak tyto části mohou dostávat do vodních zdrojů, bezobratlých organismů a tím pak i do dalších organismů. 

Použij textilii, ušetříš mulč

Další údajnou výhodou použití netkané textile je šetření mulčem. Na netkanou textilii totiž nemusíte použít tak velkou vrstvu mulčovací kůry než byste standardně mulčovali bez ní. Jenomže díky textilii se záhon nezapojí, rostliny budou růst pouze ve vyhrazených otvorech, takže budete muset kůru neustále doplňovat abyste textilii zakryli.

Kůra či organická mulč obecně má v záhonech nejen anti plevelnou funkci, jejím rozkladem se do půdy také dostávají živiny. Během pár let se vysázené rostliny zapojí a plevel už nemá šanci. Mulč velmi dobře funguje po založení záhonů i bez textile. Je ale potřeba použít kůrovou mulč o síle alespoň 10 cm a samozřejmě před tím záhon řádně odplevelit.

Textilie a trvalkové záhony

Podstatou trvalkových záhonů je vytvořit souvislý půdní pokryv. Textilie ale brání odnožování a zapojení trvalek v souvislý porost, ve kterém už by plevel neměl přirozeně šanci. 

Proto dosáhnout takovéhoto záhonu s použitím textilie prakticky není možné, zdroj

Trvalky se rozrůstají do prostoru výběžky (např. Geranium) či přirůstají v trsu (např. Echinacea). Strategií těchto rostlin je se rozrůst do plochy, obsadit kořenový prostor a ustát si konkurenci. 

Takto vypadají správně založené a krásně zapojené trvalkové záhony. Plevel v nich nemá místo, veškerý půdní prostor je zabraný kořeny trvalek. Možná se to nezdá, ale péče o tento typ záhonů je v průběhu roku vcelku minimální.

zdroj

zdroj

Krásné trvalkové výsadby od Šmídová Landscape Architects jsou k vidění v Italské ulici na Praze 3  kousek za Domem Radost (u záhonu jsou informační cedule s použitými druhy pro inspiraci!)

Krásnou ukázku trvalkových záhonů najdete i v parku Klamovka na Praze 5. Jsou tu použité štěrkové záhony s teplomilnými druhy trvalek s jarními cibulovinami a opět tu je i informační cedule s použitými druhy rostlin pro inspiraci a informacemi o trvalkových záhonech.

Trvalkový záhon v pražském parku Klamovka

Tvalkové záhony pod keřovými výsadbami na Klamovce

Záhon ve svahu na jedné smíchovské předzahrádce. Vidíte jak jsou rostliny zapojené a nepustí mezi sebe plevel?

Ukázku krásných a dobře založených trvalkových výsadeb najdete v Čelakovského sadech kolem Národního muzea

Spousta inspirace a jsou tu i informační tabule o složení záhonu

Moc doporučuji navštívit, stojí to za to!

A takto vypadají trvalkové záhony pod textilií. Rostliny zasazené do otvoru v textilii se nemají kam rozrůstat, jejich výběžky naráží na bariéru textilie. Záhon pak má tento "bobečkovitý" charakter, nijak se v čase nevyvíjí, zůstává léta stejný, jen rostliny postupem času budou živořit a občas některé bude potřeba vyměnit za nové.

 

Srovnání dvou záhonů:
horní část cca 4 roky pod textilií (část trvalek už uhynula, ostatní se nemohou rozrůstat nebo se rozrůstají na textilii a mají kořeny jen po povrchu)
spodní část po 1,5 roce bez textilie (trvalky se živelně rozrůstají a vysemeňují, záhon už je skoro zapojený)

Jak založit trvalkový záhon bez netkané textilie?

V trvalkových nebo keřových výsadbách postupujeme tak, že plochu před výsadbou řádně mechanicky odplevelíme a to minimálně ve dvou fázích s časovým odstupem cca 2 - 3 týdny. Ano, můžete použít na odplevelní chemii, toho já ale nejsem příznivcem. Rezidua z těchto herbicidů mohou v půdě zůstávat desítky let, takže obzvlášť pokud chcete pěstovat rostliny k jídlu, vyhnula bych se herbicidům. Možností jak zbavit záhon plevele je spousta, nejlepší je za mě právě mechanické odplevelení.

Důležité jsou vhodně zvolené rostliny do daných podmínek a hustota jejich výsadby. Každá trvalka se jinak rozrůstá a je jinak veliká, takže počet rostlin na m2 je různý podle druhu. Skvěle popsané jak založit a pečovat o trvalkový záhon a na co si dát pozor najdete u Českého spolku perenářů pereny.org. Výborná pomůcka k tvorbě trvalkových záhonů jsou stránky Perenniculum, nekonečná studnice informací a inspirace. Doporučuji se podívat na stanovištní trvalkové okruhy, zásadní pro tvorbu trvalkového záhonu! 

Také ráda používám ceník trvalek od trvalkové školky paní Pešičkové - Pereny. V něm najdete spoustu údajů o jednotlivých trvalkách včetně doporučeného sponu u konkrétních druhů. Katalog trvalek od Svazu školkařů České republiky, má kromě nároků rostlin i fotky. Nebo samozřejmě můžete oslovit zahradního architekta, třeba klidně jen pro placenou konzultaci. Zakládání zahrady není sranda, pokud o tom nic nevíte a nechcete si nastudovávat všechny potřebné informace a tvořit zahradu stylem pokus-omyl, je určitě dobrý nápad se poradit s někým, kdo oboru rozumí a má v něm praxi. Věřte, že vám to může ušetřit spoustu času, práce a neúspěchu.

Pokud chcete mít trvalkový záhon zapojený cca do 2 - 3 let, doporučuji dodržet doporučený spon. Než dojde k plnému zapojení porostu, můžete jako výplň vyset letničky a dvouletky nebo záhon zamulčovat kůrou, štěpkou, dobře funguje i kombinace papírový karton s mulčí. Než se porosty zapojí budete muset párkrát za rok vyplít nějakou tu buřinu. 

Čím mulčovat?

Mulč tvoří navrstvenou pokrývku záhonů, která slouží především k tomu, aby se půda zbytečně nevysušovala a aby zadržovala více vláhy. Mulč chrání i půdní bakterie a živočichy před přehříváním, protože vytváří příjemné mikroklima. Zároveň brání růstu plevelů. Pokud je mulč tvořený přírodním materiálem, přináší rostlinám navíc další živiny, protože se na záhonu postupně rozkládá.

zdroj

Existují tedy dva typy mulče - organický mulč (štěpka, kůra, listí, seno, sláma, karton) a anorganický mulč (štěrk, kačírek, minerální drtě). Pokud použijete mulč v dostatečné vrstvě - což je vrstva 10 - 15 cm, zabráníte tak prorůstání plevelů.

Jako mulč můžou krásně posloužit i půdopokryvné druhy rostlin třeba jako podsadba stromů a keřů. Pro slunná stanoviště se hodí třeba kakosty, vrbina penízková nebo lesní jahody, pro stinná místa pak barvínek, plicník či sasanky.

Extenzivní štěrkový záhon suchomilných trvalek v Ostopovicích podle projektu Ing. Jitky Schneiderové, foto: Petra Helánová

 

Mulčování štěrkem se hodí hlavně k suchomilným a teplomilným rostlinám, jako jsou levandule, tymián, saturejka, šalvěj, rozmarýn, rozchodníky, pryšce či řebříčky. K vlhkomilným trvalkám a pod keře štěrkový mulč není vhodný, na slunci se rozpaluje, drží teplotu do noci a tvoří pro rostliny nevhodné mikroklima. Nehledě na to, že to nevypadá moc přirozeně.

EKO-textilie

V poslední době jsem zaznamenala i rozložitelné varianty textilie. Zjistila jsem ale, že některé druhy těchto tzv. ekotextilií jsou stále částečně vyrobené z polypropylenu či polyesteru! Což znamená, že se vám za pár let sice tahle "ekotextilie" na záhonu rozloží, ale v půdě vám zustanou mikročástice ropných produktů, kterých se už nikdy nezbavíte...

Pokud tedy budete uvažovat o ekologické variantě geotextilie, dejte si pozor na složení a nevěřte pouze marketingovým názvům EKO/BIO.

A na závěr malé shrnutí faktů o textilii, které byste měli vědět

 

- geotextilie/netkaná textilie je ropný produkt, může se rozpadnout na cáry a mikroplasty, ale nikdy se zcela nerozloží

- textilie odděluje půdu od vnějšího prostředí a znesnadňuje tak výměnu vzduchu, vody a zamezuje přístupu organických látek do půdy

- díky omezenému přístupu vzduchu a nepřístupu organických látek do půdy vymírá půdní edafon, který se živí organickými zbytky jež rozkládá na humus

- v důsledku chybějích půdních organismů se půda stává zhutněnou, jílovitou hmotou bez života a ztrácí svou strukturu a úrodnost

- textilie omezuje rostliny v růstu, a proto se trvalkové záhony nikdy nezapojí do souvislého porostu

- textilie se časem rozpadne na mikročástečky, které zůstanou v půdě navždy a mohou mít negativní dopad na živočichy i spodní vody 

- textile nezabraňuje růstu plevelu, ten vyrůstá i na rozkládajícím se kůrovém mulči, kde má víc živin než vaše rostliny pod textilií

- textilie nasnižuje množství použitého mulče, naopak bude potřeba mulč neustále doplňovat, aby textílie nebyla vidět

O netkané textilii se vedou velké diskuse i v odborných kruzích, a tak přidávám pro představu vyjádření zahradní architektky Petry Löffelmannové k černému hadru ve skupině Zahradní architektura. 

Moc by mě zajímalo jaká je vaše zkušenost s textiliemi v zahradách. Napište mi do komentářů, jestli jí používáte nebo jste jí někdy použili, jestli jste s ní spokojení nebo naopak? Moc mě zajímá i pokud jste třeba textilii ze záhonů už sundali, jaké jsou vaše poznatky o tom jaký to mělo či nemělo efekt na rostliny i plevel? 

Také budu moc ráda, pokud budete tento článek šířit mezi lidi, které by to mohlo zajímat nebo ho použijete v argumentaci s lidmi, kteří třeba nemají dostatek informací. Tento text najdete na www.cernyhadr.cz

Použité zdroje: SZKT.cz, pavelchlouba.blogspot.com, alterstudio.cz, oldhouseonline.com, prirodnizahrada.eu, instory.cz, soilprocessesandincreasingco2.blogspot.com, healthysoil.com, bielikova.com,  magazín Zahrada.sk, Ondřej Fous - Bludy o zahradě, FB skupina Zahradní architektura