Zobrazují se příspěvky se štítkemFAQ. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFAQ. Zobrazit všechny příspěvky

9. dubna 2020

Kdy přebalit kokedamu

O tom jak dlouho kokedamy vydrží jsem už psala tady. Ale nic netrvá věčně i kokedamu je v některých případech potřeba předělat.

A kdy je to tedy vlastně potřeba? Odpověď je jednoduchá: je to tehdy, pokud je rostlina už tak velká, že jí bal nestačí nebo se kokedama z nějakého důvodu začala rozpadat.




Na fotce vidíte asi tři roky starou kokedamu s nolinou, která vypadá přesně tak, jak má taková kokedama po takové době vypadat... mech zhnědnul, což se stane většinou do měsíce či dvou od výroby, protože mech v interiérových podmínkách nepřežije (pokud ho nemáte v teráriu či aeráriu), nadále ale plní funkci přírodního květináče. Více o mechu na kokedamách jsem psala tady.
Občas se děje, že se na povrchu kokedamy objevují kořeny, většinou se ale jen vynoří a zase zarostou zpět. Když totiž kořen narazí na světlo a na vzduch, pochopí, že to pro něj není vhodné prostředí a radši pokračuje v růstu zpět do kokedamy, kde je vlhko a tma. 

To co se na této kokedamě na první pohled může zdát jako plíseň na povrchu balu, to je ve většině případů vodní kámen. Pokud máte tvrdou vodu, ale nechcete mít na kokedamě bílý povlak vodního kamene, zalévejte kokedamy převařenou nebo uplně nejlíp dešťovou vodou. Zřídka se může na kokedamě opravdu vyskytnout i plíseň, o tom co s ní a jak jí poznat jsem psala tady.

7. září 2019

Jak zatočit se škůdci na pokojovkách

Strašně ráda bych měla nějaký funkční ekologický návod na to, jak se zbavit škůdců na našich milovaných a opečováváných pokojovkách, žel, vyzkoušela jsem kde co od postřiků s jarem přes olejové biospreje po výluhy z tabáku, ale nakonec se stejně nejraději uchyluji k chemii, která funguje rychle a spolehlivě. 


Můj ibišek napadený sviluškama, tyhle potvory jsou hodně špatně viditelné, malí pavoučci, které se dobře poznají podle jemných pavučinek na listech a stoncích, ty lépe uvidíte, když rostlinu porosíte rozprašovačem

U bio přípravků je totiž účinnost dost nespolehlivá hlavně proto, že musíte zasáhnout všechny škůdce v tom správném stadiu, a to kontaktně, což je velmi těžké... většinou se mi stalo, že než jsem došla k fungující variantě, bylo po rostlině... a já mám svoje vypiplané pokojovky fakt ráda!

A tak se s vámi podělím o to, jak se škůdci na mých rostlinách bojuju já, a že jich mám dost...


Vánoční kaktus napadený červci, ty dělají na rostlinách malé jakoby vatové chomáčky, jsou dost urputní, s těmi zápasím nejčastěji

Puklice se u mě také tak dvakrát do roka objeví, jsou velmi špatně rozpoznatelné, zvlášť na kmínkách je dost těžké si jich všimnout... dobře je ale poznáte, když vám začnou na rostlinách lepit listy (je to vidět i na fotce) nebo třeba i parapet, vylučují totiž takovou lepivou látku... dobře se odstraňují rozmáčknutím či setřením, rostlinu pak opláchnu pod proudem vody, ale je potřeba jí pořád kontrolovat a pro jistotu aplikovat insekticid, všechny škůdce jen těžko uvidíte...

25. března 2017

Plíseň na kokedamě

Občas se mi ozve pěstitel kokedamy s problémem, že se mu na povrchu mechového balu objevila plíseň. Tak bych ráda sepsala pár rad a tipů, jak na plíseň na kokedamách.




Já sama moc zkušeností s plísněmi na kokedamách nemám, stalo se mi to jen párkrát u kokedam, které jsem měla umístěné na odkapávacích platech blízko sebe a bylo to způsobené nejspíše tím, že okolo nich dostatečně neproudil vzduch a nechala jsem je tam čekat na zavěšení příliš dlouho. Obecně mám pocit, že se plíseň objevuje více na kokedamách, které jsou umístěné na misce, než na těch zavěšovaných do prostoru. 

Spory plísní jsou ale všudypřítomné a jen čekají na svou příležitost a dobré podmínky, aby se začali rozrůstat, takže není nic neobvyklého, že se mohou vyskytnout právě i na kokedamě, která je často vlhká a umístěná v teplém bytě.



Co tedy dělat s kokedamou, pokud se na jejím povrchu objeví plíseň?

- plíseň jemně mechanicky odstraňujeme (nejlépe prsty) nebo alespoň vlákna narušujeme

- snažíme se dělat co nejdelší rozestupy v zalévání, aby povrch kokedamy co nejvíce vyschnul a podmínky pro růst plísní tak byly nepříznivé; je lepší nechat méně často kokedamu nasáknout pořádně než jí zalévat trochu a v kratších intervalech; samozřejmě je třeba brát ohled na rostlinu, většina druhů rostlin, které do kokedam používám snášejí krátkodobější sucho, navíc jim můžete přilepšit třeba rosením na list

- většinou plíseň časem zmizí, pokud ale stav přetrvává nezbývá pak než použít přípravek na plísně na rostlinách, nevíce bych doporučila bio přípravek Polyversum, který obsahuje mikroorganismus Pythium oligandrum; ten proniká do buněk houby a čerpá z ní potřebné látky pro svou výživu, vlastně na ní parazituje; kromě toho dlouhodobě chrání rostlinu před houbovými chorobami a navíc ještě pomáhá rostlinám v růstu (více o mechanismu jeho účinku zde; přípravek lze koupi v jakémkoliv hobby marketu


Občas mi ale také někdo pošle fotky kokedamy s tím, že je na ní plíseň, ale ukáže se, že to není plíseň, ale vlastně jen vodní kámen, který se na povrchu usazuje ze zálivky. Tomu lze předcházet tím, že budete na zalévání používat dešťovou, říční čí převařenou vodu.

Krystalky vodního kamene, které se tvoří na povrchu kokedamy, pokud zaléváte tvrdou vodou

Tady je vidět spíše povlak vodního kamene a u rostliny malé místo s plísní. Asplenium vcelku dobře snáší krátkodobé sucho, takže je třeba plíseň jemně odstranit a prodloužit dobu zálivky na 8 -10 dní, podle podmínek.

Co se týká zalevání, doporučuji kokedamy namáčet celé spíše než je dávat do misky s trochou vody, aby se nasákly. Mám totiž vyzkoušené, že pokud je namáčíte celé, povrch kokedamy bude vypadat jednotně a nebudou se na něm tvořit různě barevné části či obvodové kruhy. Pokud třeba máte kokedamu s rostlinou, která potřebuje vody jen trochu a nebylo by vhodné jí namočit celou, doporučuji ji podržet pod hladinou jen pár vteřin, aby se bal nestihl úplně nasáknout a zároveň jste namočili kokedamu po celém povrchu.

12. března 2016

Když kokedama drobí

Občas se to děje. Příjde za mnou majitel starší kokedamy s tím, že je potřeba předělat mechový obal, protože se z kokedamy drobí zemina a bal se rozpadá. Docela dlouho trvalo než jsem přišla na to, čím to je a jak to, že u 99% ostatních kokedam se to neděje.

hromádky zeminy, které po uschnutí opadávají
Při delším pozorování jsem nakonec zjistila, že se na povrchu - zvlášť v době po zalití - tvoří hromádky zeminy... a ty se jen tak samy od sebe nevytvoří.
Takže jsem začala detailně zkoumat bal, objevila takové malé bílé žížalky a záhada byla vyřešena. Tyhle malý mrchy způsobují to opadávání zeminy, protože po zalití vylézají za vzduchem na povrch, podobně jako dešťovky po dešti, na povrchu kálí a jejich výkaly pak opadávají z kokedamy v podobě takových malých pravidelných drobečků. Navíc se živí kořínky rostlin, takže bez kořenů kokedamový bal pak mnohem hůře drží pohromadě a může se rozpadat.

a takhle to vypadá pod každou kokedamou napadenou smutnicemi

Tyhle bílé žížalky jsou larvy smutnic. A smutnice, to jsou ty malé černé mušky, které se občas objevují kolem pokojových květin. Když máte doma jen rosliny v květníku, obtěžuje vás většinou až tohle dospělé stádium, které je víceméně neškodné, dokud ovšem nenaklade do zeminy spolustu vajíček z kterých se pak vyvinou larvy ožírající kořínky rostlinám a to samozřejmě není pro rostlinu moc dobré, ba přímo naopak!


Jednu takovou smutnicema napadenou kokedamu jsem rozebrala, abych viděla, kolik vlastně těch larev uvnitř asi může být. Po zalití jich vylezlo na povrch jen pár, no a po rozebrání balu mě trochu přecházel zrak, bylo jich tam desítky a kořenový systém byl naprosto minimální na to, jak byla rostlina stará.


Se smutnicemi se velmi těžko bojuje, ale přeci je několik možností, jak s nimi zatočit. Takže, pokud vaše kokedama drobí zeminu nebo máte doma černé mušky, je třeba s tím něco dělat dřív, než se larvy přemnoží!



1/ na larvy platí sucho! pokud je to tedy možné a neublíží to rostlině, je dobré nechávat substrát co nejvíce proschnout a to i třeba preventivně, většinou je totiž přemnožení smutnic právě následek velmi častého nešvaru v péči o pokojové rostliny a to je přelévání! u většiny rostlin opravdu není potřeba, aby byla zemina neustále mokrá, naopak by měla před každou další zálivkou mírně proschnout

2/ je třeba zatočit s muškama! dobře fungují žluté lepící destičky, na které se zachytí a tím padem nebudou klást další vajíčka, někdy ale ani nemusíte mušky zaznamenat, protože se rozptýlí do prostoru

3/ tzv. biologická ochrana, tedy nasazení nepřítele škůdce, v tomto případě hlístice Steinernema feltiae, která parazituje právě na larvách smutnic, po té, co larvy vyhubí samy postupně odumřou a pro rostlinu jsou neškodné; preparát s hlísticemi se rozpustí ve vodě a přidá se do zálivky, lze je objednat třeba zde  

4/ chemie, já používám Careo Substral v roztoku, je to systémový insekticid, který se dostane zálivkou či postřikem do cévního oběhu rostliny a každý škůdce na rostlině parazitující pak je po pozření rostliny zlikvidován; není to nic ekologického, ale většinou se snažím svoje rostliny zachránit za každou cenu a biologické přípravky nemají zdaleka takový účinek, bohužel


Závěrem: v případě, že se z vaší kokedamy sype zemina, je velká pravděpodobnost, že máte tu čest se smutnicema a doporučuji použít kombinaci bodů 1 + 2 + 3 nebo 4 a pár týdnu či měsíců sledovat, co se bude dít, pokud to nepomůže je potřeba celý bal rozebrat, kořeny pořádně oprat a zbavit larev a pak vyrobit kokedamu znovu. Ani to ale není jistota, protože se samozřejmě může stát, že tam nějaké ty larvy zůstanou... 

Kdybyste náhodou měli nějaké tipy a triky či jiné zkušenosti se smutnicema, tak budu moc ráda, když se podělíte!


Já teda miluju všechny zvířata, ale ...proradnejm smutnicím zmar!




3. března 2016

Jak vyrobit kokedamu


Často dostávám dotazy na to, jak se vlastně kokedamy vyrábí, jaké zvolit rostliny a substrát a mech a provázek a vůbec...

Řekla jsem si, že to musím trochu objasnit, přeci jen vyrábím kokedamy od roku 2010, takže nějakou tu praxi už mám, tak proč vám neušetřit pár nervů a zbytečné zklamání z neúspěchu... 

Vytvořila jsem krátké video, kde je výroba kokedamy shrnuta do tři minut. Níže pak najdete podrobnější postup s tipy na co si dát při výrobě kokedamy pozor a čemu se vyvarovat. Tak hurá na to!






(výroba kokedamy přímo na YouTube)


Co všechno budete k výrobě kokedamy potřebovat

vlhkomilnou pokojovku
mech rašeliník ✔
japonský jíl ketotsuchi 
substrát na pokojové rostliny
akadamu 
zeolit 
tmavou nit
umělý provázek 
háček na háčkování
cca 25 x 25 cm tenkého mechu
kovový kroužek 
háček na zavěšení 

Set pro výrobu kokedamy najdete v nabídce Zahrady na niti i na e-shopu  (vše co je součástí tohoto setu jsou výše označeno ✔)



Výrobu kokedamy jsem shrnula do 7 bodů:

1/ Výběr rostliny (klíčový bod!)
- kokedama se dá vyrobit prakticky z jakékoliv rostliny, jen je třeba přizpůsobit jejím nárokům substrát, jiný substrát vyžaduje vlhkomilná kapradina a jiný substrát potřebuje sukulent

- nejjednodušší na výrobu jsou kokedamy s vlhkomilnými rostlinami, protože substrát na vlhkomilné rostliny lépe drží pohromadě a dobře se s ním pracuje; jiné než vlhkomilné vám v tom těžkém jílovitém substrátu moc dlouho nevydrží; tento návod je tedy určen na výrobu kokedamy z vlhkomilné pokojovky

- zvolte tedy nějakou nenáročnou pokojovou rostlinu jako sleziník, asparagus, marantu, spatyphyllum, syngónium, calatheu atd.

- nedoporučuji rostliny, které potřebují hodně vody a nesnesou krátkodobě sucho jako ledviník, eukalyptus nebo šáchor, pro začátečníky zároveň nedoporučuji používat křehké či již narostlé převislé rostliny s kterými se velmi těžko pracuje, mám na mysli například africké fialky, rozrostlý potos nebo břečťan 





2/ Výroba substrátu na kokedamy
- základem kokedamového substátu je japonský černý jíl keto neboli ketotsuchi, u některých rostlin se dá nahradit i rašelinou, ne všechny rostliny ale snáší kyselou reakci půdy, kterou rašelina způsobuje, navíc rašelina bohužel velmi rychle vysychá, což se tedy zrovna u kokedamy zavěšované do prostoru vůbec nehodí, takže rašelinu nedoporučuji

- dále se do substrátu přidávají různé další přísady, které mají za úkol zadržovat vodu (rašeliník, akadama), vázat živiny (akadama, zeolit), okysličovat kořeny a odlehčovat substrát (pemza, perlit) nebo postupně uvolňovat živiny (granulové hnojivo)

- základní substrát na vlhkomilné kokedamy se skládá z japonského jílu ketotsuchi, akadamy, substrátu na pokojové rostliny a zeolitu


 namíchejte ho v poměru 
5 : 2 : 2 : 1 
keto : akadama : zemina : zeolit


na jednu střední kokedamu to vychází v mililitrech, tedy:

500 ml jílu
200 ml akadamy 
200 ml substrátu na pokojovky
100 ml zeolitu

- používejte kvalitní substráty a vyhýbejte se levnějším náhražkám, z vlastní zkušenosti vím, že to nestojí za to a akorát budete riskovat, že to nebude fungovat tak, jak má a kokedama vám moc dlouho nevydrží 





3/ Příprava rostliny
- je lepší nechat rostlinu v květináči trochu přeschnout, zemina se pak snadněji odstraňuje než když je nasáklá vodou, stačí jí oklepat

- s kořeny rostliny zacházejte co nejjemněji, bývají velmi křehké a náchylné k polámání

- substrát ve kterém byla rostlina zasazená můžete použít do kokedamové směsi



4/ Základ kokedamy
- z rašeliníku, který jste předem namočili, vymačkejte přebytečnou vodu 
- kořeny zbavené původního substrátu opatrně zabalte do vlhkého rašeliníku, ten zabrání tomu aby se kořeny poničily a zlámaly, vytvoříte tak na kořenech takovou malou kouličku, pokud se rašeliník rozpadá a na kořenech nedrží, můžete si pomoci nití, kterou kouli ovážete, jen příliš neutahujte, abyste nepoškodili kořeny

- obezřetní buďte hlavně při manipulaci s kořeny, pokud je moc polámete, neprojeví se to hned, ale rostlina přesazení do kokedamy nemusí následně "rozdýchat"


R jako rašeliník

5/ Výroba kokedamového balu 
- smícháním všech ingrediencí na substrát s menším množstvím vody uhnětejte kompaktní hmotu, vodu přidávejte opatrně a po troškách, abyste si ze substrátu nevytvořili "bahýnko" s kterým se velmi špatně pracuje

- připravený substrát po troškách přidávejte na kouli z rašeliníku, ideálně tak, že si vytvoříte cca 1-2 cm tlusté placičky, kterými budete postupně obalovat kokedamový základ a dlaněmi postupně tvarovat kouli; když máte rašeliníkový základ obalený substrátem můžete postup zopakovat, podle toho, jak chcete mít kokedamu velikou; nakonec bal převalujeme v dlaních a jemně stlačujeme tak dlouho, dokud není zcela kompaktní, nepraská a drží dokonale pohromadě, pokud je substrát moc suchý a nedrží, postříkejte bal ještě trošku vody z rozprašovače

- koule by měla být přiměřeně veliká velikosti rostliny, neměla by se převažovat, počítejte s tím, že rostlina bude ještě růst, tak ať nemusíte za pár měsíců kokedamu zvětšovat; s velikostí to ale zase nepřehánějte... 



6/ Obalení mechem
- mech si nasbírejte klidně v lese a vybírejte takový, který není moc vysoký (maximálně 3cm) a kontrolujte aby nikde nebyly známky hub či plísní, nechte ho někde volně položený alespoň pár dní, aby z něj mezitím utekly všechny potvory, které tam bydlely; stačí opravdu kousek mechu cca 30 x 30 cm, nepleňte prosím kvůli kokedamě naše lesy!

- pokud je mech suchý, před použitím ho navlhčete rozprašovačem, aby dobře přilnul na substrát a dobře se s ním pracovalo 

- s mechem se vám bude lépe pracovat, pokud si ho připravte do menších částí o rozměrech tak 10 x 10 cm, příliš velké části se pak překrývají a dělají na balu hrboly 

- mech k balu pevně přitiskněte, můžete si opět vypomoci nití, aby mech držel než ho zajistíte provázkem



7/ Ovázání kokedamy provázkem
- k převázání kokedamy použijte provázek z umělých vláken, který se časem nerozloží, já upřednostňuji bílý, který časem barevně splyne s kokedamou

- pokud nechcete kokedamu zavěšovat, ale jen ji postavit na talířek či do misky, stačí použít umělou nit či vlasec (na vlasec pozor, docela špatně se s ním pracuje, klouže a nedrží)

- na kokedamě vytvořte závěs s háčkem, který schovejte do rostliny, aby se vám kokedama dobře sundavala




A jak se taková kokedama vlastně zalévá?

je to jednodušší než to vypadá, stačí jí jednou týdně postavit do misky s odstátou vodou a nechat pár minut nasáknout

- zbytečně kokedamu nelouhujte moc dlouho, aby se z ní nevyplavovaly živiny, pak jí nechte na talířku chvíli odstát, aby nekapala a můžete jí pověsit, slibuju, že už neukápne ani kapka



Při výrobě postupujte pomalu, nespěchejte, relaxujte, soustřeďte se na práci a buďte pečliví, oprostíte mysl na chvíli od všedních starostí a navíc se to projeví i na výsledku, fakt! 



Kokedama s asparagusem

Třeba se vám to na poprvé úplně nepovede, ale nedokonalost je znakem ruční práce, kokedama nemá vypadat jako právě vytažená z nějakého stroje. Pokud jste postupovali správně, umístíte kokedamu na světlé místo a občas jí nezapomenete zalít, bude vám dělat radost celá léta!




Kdybyste měli ještě nějaké dotazy, tak se ptejte, pokud budu vědět, ráda poradím!
V podeji mám Set na výrobu kokedamy nebo si můžete koupit i jen to, co vám pro výrobu chybí jako jíl keto, akadamuzeolit, rašeliník či provázek na kokedamy, a to jak přímo v Zahradě na niti tak na e-shopu.
Více o kokedamách, jejich historii a původu najdete v jiném mém příspěvku tady!

Přeji hodně štěstí a rukám od hlíny zdar!


19. června 2015

O mechu a kokedamách

Další častá otázka... Jak to vlastně je s tím mechem na kokedamách? 



Proč je ze začátku mech na kokedamě krásně zelený, ale po několika týdnech začíná hnědnout?
Děje se tak hlavně proto, že v interiéru nejsou pro pěstování mechu vhodné podmínky. Mech potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost, kterou mu většinou uvnitř našich příbytků nejsme schopní zajistit, navíc je velmi citlivý na chlorovanou vodu.


Mech na kokedamě proto působí spíše jako takový přírodní květináč, aby se zemina při namáčení nevyplavovala. Časem kořeny uvnitř prorostou celý kulatý bal, který se tak utuží, že mech už ani není potřeba. Kokedama má pak spíše hnědou či černou barvu. 


jako tenhle starouš olivovník Hugo, už dávno nemá zelený mech, ale začaly se na něm tvořit zelené řasy a to vypadá taky velmi pěkně, o trávovém rozcuchu nemluvě


Mech sice za chvíli zhnědne, ale není radno zoufat, může se totiž stát, že to u vás s těmi mechovými podmínkami nebude tak strašné (zvlášť pokud máte vlhkomilnou rostlinu), mech se časem postupně obnoví a kokedamu krásně poroste. 
jako na téhle dva roky staré kokedamě, síťka z provázků je tak zarostlá v mechu, že už ani není vidět
Není ale dobré se tomu snažit napomoci příliš častým namáčením kokedamy do vody, to nesvědčí rostlinám, kterým by mohly začít uhnívat kořeny. Přeci jen namočením se bal poměrně dost nasákne a většina rostlin nemá rádo přelévání! 
Pokud chcete mechu pomoci v růstu, můžete kokedamu častěji rosit.


sličná palmička chamaedora sličná


A když budete mít štěstí (a vhodné podmínky), tak vaše kokedama po pár letech může vypadat i takhle.


12. dubna 2015

Jak dlouho kokedamy vydrží

Kokedamy mé výroby fungují, díky omezenému prostoru pro kořenový systém a speciálnímu substrátu, trochu jako bonsaje. 

Hlavní roli hraje složení substrátu, ten přizpůsobuji druhu rostliny, protože neexistuje jeden univerzální aplikovatelný na všechny druhy rostlin, bohužel. Je třeba zohlednit nároky konkrétního druhu, jinou půdu vyžaduje suchomilný sukulent a jinak je to u vlhkomilných kapradin či náročnějších citrusů. 

sukulentní kokedamy - aloe, hawortie, tlustice

Zároveň přidávám do substrátů speciální přísady, které jsou schopné zadržovat kromě vody i živiny, které je občas nutné přidat do zálivky v podobě hnojiva a doplnit tak zásoby z kterých rostlina čerpá.

Proto kokedamy přesazuji jen velmi výjimečně, většinou jen pokud se bal nějak rozpadá, je narušený nebo rostlině už opravdu nestačí. 

Jednou za vegetační dobu (tj. od jara do podzimu) je třeba přidat do zálivky hnojivo, aby se substrát doplnil o živiny. Rostliny u kterých je to možné (např. tlustice, fíkusy, olivovníky či myrty) tvarujte zaštipováním. Některé rostliny moc omezovat v růstu nejde (např. noliny či sleziníky), ale z mé zkušenosti opravdu platí, že pokud je nepřehnojujete a nezvětšujete jim prostor pro kořeny, rostliny se zas tolik nerozrůstají. Aneb, co je nad zemí kopíruje to, co je pod zemí. Ukázkou může být třeba moje v současnosti nejstarší kokedama.

Myrta, vyrobená 3/2014, je trochu náročnější na zálivku, zalévám jí 1 x týdně, ale v teplejším období radši kontroluji váhu balu častěji, aby úplně nevyschla, pak totiž dost rychle vadne a jen velmi pomalu  obrůstá

A když už mluvím o kořenech, častý dotaz je také na jejich prorůstání z balu. Pokud kokedamu nepověsíte a pouze jí postavíte do misky, za nějakou dobu kořeny opravdu prorostou skrz bal až do misky, protože v misce je tma a vlhko.




U závěsných kokedam kořeny na povrch prakticky neprorůstají, ve chvíli kdy narazí na vzduch a na světlo se zarazí, růst do vzduchu je pro ně nevýhodné. Ukázku můžete vidět na obrázku s více než tři roky starou nolinou. Kořeny občas trochu vylezou, ale dál už se jim nechce. 


 Nolina, vyrobena 9/2012, je velmi nenáročná na zálivku, zalévám ji jen 1 x za 14 dní, zůstává prakticky stále stejná, jen listy přepadávají níže a níže. Spolu s myrtou je můžete vidět v mojí výloze ve Škoslké

Pokud ale máte pocit, že vaše kokedama by už potřebovala větší bal, je samozřejmě možné kokedamu zvětšit, i takové předělávky na zakázku dělám. Nejde to ale donekonečna, a to hlavně kvůli váze. Moje největší kokedama s pomerančovníkem má v průměru 20cm a po plném nasáknutí váží 5 kilo... manipulace s ní už pak není tak jednoduchá, o kotvení do stropu nemluvě... 



do kokedamy lze použít jakýkoliv rostlinný materiál, záleží jen, na správném substrátu a na tom, jestli jste schopni rostlině zajistit vhodné podmínky a péči... tento kaštan byl součástí krátkodobé amsterodamské expozice a poté byl zasazen do země, jakým způsobem ho ale třeba zalévali, bych ráda viděla... že by tým stěhováků? 
zdroj: pinterest

Pokud tedy máte starší kokedamu, kterou už nelze zvětšovat nebo jí nechcete omezovat v růstu, prostě jí vezmete a zasadíte do květináče, klidně i se síťkou, tu kořeny snadno prorostou a máte zase obyč kytku v květníku.











6. března 2015

Jak se zalévá kokedama?

Záludná otázka, na kterou odpovídám několikrát denně, a tak jsem vytvořila tento názorný návod... asi si ho nechám vytetovat na čelo ;-)


Zálivka kokedamy je jednodušší než to vypadá. Stačí nechat pár minut kokedamu nasáknout v odstáté vodě, nechat chvilku odstát na misce, aby nekapala a pak jí můžete zase zavěsit na své místo.

Nejlépe potřebu zálivky odhadnete potěžkáním kokedamy. Když je hodně lehká, je potřeba jí nechat nasáknout. Mech na povrchu vysychá jako první, takže to že bude mech suchý nic neříká o tom, jestli má kokedama dost vody nebo ne... 

Samozřejmě také záleží na druhu rostliny, která je v kokedamě zasazená. Jinou potřebu zálivky mají vlhkomilné druhy a jinou sukulenty. Záleží i na prostředí, kde kokedama visí! Někde je tepleji, někde je suchý vzduch a někde je naopak chladněji a není potřeba tak často zalívat. Je potřeba si také uvědomit, že čím výše kokedamu zavěsíme, tím bude rychleji vysychat, protože výše bývá i tepleji. Pozor na to, zvlášť pokud máte zavěšených kokedam víc v různých výškách, ty co jsou nejvýše budou potřebovat zalívat častěji, proto je třeba vhodné výše umístit rostliny, které zvládnou krátkodobě sucho (třeba noliny)...

kokedama s nolinou
Podle náročnosti na zálivku také volíme způsob namáčení. U vlhkomilných druhů můžeme nechat kokedamu ponořit do většího množství vody, u sukulentních druhů stačí kokedamu umístit do misky a nalít jen pár centimetrů vody z konvičky, budeme tak mít přehled o tom, kolik vody rostlina vsákla.

Pokud odjíždíte na dovolenou, je dobré kokedamy svěsit, zalít a umístit je do prázdných misek na světlé místo bez přímého slunce, budou tak pomaleji vysychat a s vodou vystačí déle!

Jednou za rok, nejlépe začátkem jara je dobré přidat do zálivky hnojivo na pokojové rostliny, aby se substrát doplnil o živiny. Stačí použít jakékoliv, ať už krystalické nebo tekuté.

Také doporučuji si určit jeden den, kdy kokedamu zaléváte a zalévat jí pravidelně. Jen při extrémnějších podmínkách jako jsou tropická vedra přes léto či v topné sezóně přes zimu doporučuji občas kontrolovat kokedamu potěžkáním, jestli není už moc lehká. Uvidíte že za pár týdnů budete mít váhové rozdíly v oku a budete přesně vědět, kdy je potřeba kokedamu zalít.






27. srpna 2013

Kokedamy - seznamte se!




Když se řekne tradiční japonská rostlina, určitě první, co se vám vybaví bude bonsaj, miniaturní stromeček rostoucí z malé keramické misky často doplněný kameny či trávou, tvořící miniaturní zahrádku. Donedávna zábava výhradně japonských penzistů získala popularitu i u mladší generace a rázem se z ní stal módní trend.

Bonsaje jsou vlastně druh umění s dlouhou historií a velkou tradicí. Péče o ně a tvarování bonsají vyžaduje hodně času, trpělivosti a také patřičné znalosti. Jejich pěstování není hračka, vypěstovat krásnou bonsaj je záležitost na léta, někdy i na celý život a ty nejkrásnější bonsaje se dědí po generace.

Na rozdíl od bonsají, jejichž historie sahá až do japonského Heianského období (794 - 1185), historie kokedam není tak stará. Kokedama (苔玉) v doslovném překladu znamená mechová koule. Jde o rostlinu v kulatém balu zeminy, který je obalený mechem. Existují dva typy kokedam - levitující kokedama, která se zavěšuje do prostoru a tradičnější kokedáma, která se umísťuje na talířek či misku.



Původ kokedam není úplně objasněn, existuje ale obecně přijímaná teorie, že kokedamy pochází z bonsají ve stylu nearai, který byl v Japonsku populární během období Edo (1603 - 1867). Nearai bonsaje byly pěstovány tak, aby jejich kořenový systém vytvořil v nádobě kompaktní pevnou strukturu a po vyjmutí z nádoby si zachoval její tvar. Bonsaje s takto pevným balem pak byly z nádob vyjmuty a umístěny na podstavec, kde se nechaly porůst mechem. Byla tak zvýrazněna jejich přirozená krása. 

Do kokedam jsou v jejich domovině - Asii - používány právě  hlavně bonsaje a různé trvalky. Vzhledem k našemu podnebí ale existuje jen velmi málo rostlin, které jsou schopné přečkat zimu venku v závěsné kouli, proto používám do kokedam především pokojové rostliny, které se pěstují v interiéru a jsou vcelku nenáročné na údržbu.



Kokedamy jsou jednoduchou alternativou k bonsajím, snadno se pěstují. Péče o kokedamy se moc neliší od péče o běžné květiny v květináčích, vždy záleží hlavně na druhu rostliny. Odlišný je pouze proces zalévání, kdy se kokedama nechá nasáknout vodou v misce a pak se opět zavěsí, ale to zvládne i začátečník. 

Kromě toho, kokedamy jsou mnohem stylovější než bonsaje, právě kvůli tomu, že se mohou zavěsit, nezabírají tak mnoho místa a mohou být umístěny v jakékoliv místnosti, kde je dostatek světla. Vždy je ale dobré vybrat tu správnou rostlinu, které budou sedět konkrétní podmínky.

Jak se o kokedamy zalévají a jaké jsou nároky jednotlivých druhů se můžete dočíst zde.