6. srpna 2022

Nejlepší wafle

Miluju wafle a jakmile je mají v kavárně či restauraci v nabídce, většinou neodolám. Nejlepší wafle v Praze mají podle mě ve SmetanaQ. 

Dosáhnout u waflí aby byly nadýchané a zároveň křupavé je skoro vyšší dívčí, vyzkoušela jsem spoustu receptů, abych zjistila, že nejde nejspíš jen o recept, ale i o správný přístroj. 

Tak bych se s vámi ráda podělila o ten nej recept a o tipy jak na ty nejlepší wafle.



Ingredience (na cca 10 waflí)

200 g hladké mouky (když mám používám i celozrnou)
100 g polohrubé mouky
75 g cukru (moučka nebo krupice)
špetka soli
1 kypřící prášek do pečiva

500 ml mléka
100 g rozpuštěného másla
2 vajíčka od šťastných slepic (žloutky a sníh z bílků)


Postup

Ve větší míse smíchám všechny suché ingredience,
pak postupně vmíchám máslo, dva žloutky a mléko 
a nakonec opatrně vmíchám našlehaný sníh


Waflovač

Ukázalo se, že i druh waflovače má na výsledek docela vliv. V takovém tom toustovači s waflovými nástavci se mi nikdy nepodařilo dosáhnout dostatečné propečenosti a wafle byly buď nedopečené - gumové nebo dopečené, ale vysušené. Předpokládám, že to je nízkou teplotou nebo nedostatečným výkonem. Možná na tom budou líp speciální waflovače určené jen pro wafle, ale ty jsem nezkoušela.

My máme kontaktní gril od Tefalu do kterého jsme koupili waflovací plotýnky. Jde na něm nastavit teplota i čas pečení, což je super a jde to fakt rychle.


Do waflovače naleji jednu sběračku těsta, plotýnka nemusí být úplně pokrytá těstem, protože to ještě při pečení nabyde a roztáhne se. Nic nevymazávám, v těstě je dost másla a nepřipéká se. Peču na 230 - 240 C, 4 - 5 minut a po té nechávám wafle vychladnout na mřížce, aby nemokvaly.




Příprava a pečení je sice vcelku jednoduchá, ale nějaký čas to přeci jen zabere, tak jsem zavedla takový můj waflovací hack... občas upeču wafle z dvojité dávky těsta, což vyjde asi na 20 velkých waflí a ty zamrazím. Když dostanete chuť na waflovou snídani, stačí pak vytáhnout wafle z mrazáku, šoupnout do topinkovače nebo na pánvičku nechat rozpéct a máte luxusní snídani za 5 minut. Jsou opravdu jak čerstvé, vůbec bych nepoznala rozdíl.



A nakonec ještě pár tipů s čím máme wafle nejradši:

Rozhodně vede jakákoliv kyselá marmeláda se šlehačkou

Pak marmeláda s osalzeným tvarohem nebo pribiňákem

Wafle s tvarohem a čerstvým ovocem

Wafle zakapaná citronovou šťávou se skořicovým cukrem a šlehačkou

Wafle s javorovým sirupem

Wafle se slaným karamelem a šlehačkou

Prostě hodně šlehačky, to je základ!

Nutelu doma nemáme, připadá mi, že všechny chutě totálně přebije jak je přeslazená



Tak to je ode mě vše o waflích, budu ráda, když se podělíte o svoje waflové tipy a recepty v komentářích!

4. srpna 2022

Jak na řízkování pokojovek


Řízkování je nejjednodušší způsob, jak si namnožit svoje pokojovky. Hodí se pokud už jsou vaše pokojovky přerostlé a rádi byste je zredukovali či zmladili nebo pokud prostě zatoužíte si udělat doma trendy urban jungle neboli městskou džungli. Zároveň se pak můžete pustit do štafetování rostlin s kamarády nebo se zúčastnit Rostlinné štafety a svoje výpěstky či starší nechtěné pokojovky poslat dál. 

Pokojovky navíc začínájí být docela drahá záležitost, zvlášť větší či vzácnější exempláře. Proč si tedy nějaké nenamnožit řízkováním, není to nic složitého, stačí vědět pár základů a triků jak na to. 


Tipy na začátek:

- používejte vždy čisté a ostré nástroje a čerstvou vodu či substrát 

- počítejte s tím, že nebudete mít 100% úspěšnost a nenechte se odradit

- obrňte se trpělivostí, některým rostlinám to opravdu trvá dlouho než zakoření

- přípravek na podporu kořenění může pomoci, ale zvládnete to i bez něj


Způsoby jak nechat řízek zakořenit

Kořenění ve vodě je asi nejjednodušší způsob, kterým lze nechat zakořenit prakticky jakoukoliv vlhkomilnou pokojovku. Je třeba si dát pozor, aby byla ve vodě kolínka, z kterých původně vyrůstali listy a z kterých následně vyrostou kořeny. Řízek vložte do vody jen tak hluboko, aby nebyly ponořené listy. Voda by měla být čistá, proto jí občas vyměňte, aby vám stonek neuhníval. Kořenění můžete podpořit umístěním do tmavé nádoby, tma lépe svědčí tvoření nových kořenů.


Kořenění řízků rovnou v půdě může být trochu náročnější v tom smyslu, že je potřeba udržovat substrát neustále vlhký. Pomocníkem pak může být poklop či přikrytí mikrotenovým sáčkem, aby se zabránilo rychlému odparu. Osobně mám dobrou zkušenost kořenit rovnou do substrátu např. řízky vánočních a velikonočních kaktusů, rhipsalisů či filodendronů.



Kořenění v rašeliníku je také jednou z variant. Používám ho především u řízků, kterým se nedaří zakořenit ani ve vodě ani v substrátu a uhnívají. Řízek částečně zabalím do vlhkého rašeliníku a zavřu do miniskleníčku. Kryt na rašeliník je tentokrát nutný, protože rašeliník má tendenci opravdu ryhle vysychat.


Jak získat ten správný řízek

Některé druhy rostlin se řízkují stonkovým řízkem, u některých stačí list nebo dokonce i jen část listu.

U stonkového řízku je potřeba získat tzv. kolínko, z kterého vyrůstá list a po té i nové kořeny. Část stonku odstřihneme ostrými nůžkami a nejspodnější listy odstraníme. Takto připravený řízek už můžeme vložit do vody, zapíchnout do substrátu či rašeliníku. Stonkovými řízky se množí většina pokojovek, od potosu, fíkusu, monstery, maranty či filodendronů po sukulenty jako tlustice či pryšce.


Listové řízky mají úspěch pouze u některých druhů rostlin. Z pouhého listu vám krásně vyroste třeba africká fialka, z části listu zakoření sanseviera neboli tchýnin jazyk. Listy sukulentů jako echeviera, sedum či senecio stačí položit na propustný písčitý substrát a pustí kořínky.  




Pomůcky které mohou pomoci k úspěšnému řízkování

Stimulax - prášek na podpoření kořenění rostlin, vhodný zejména pokud chcete podpořit kořenění dřevnatých řízků

Rašeliník - sphagnum je mech, který dobře zadržuje vodu, zároveň je lehký a vzdušný, takže může pomoci při kořenění řízků, které mají tendencí uhnívat

Domácí skleníček - pomocník v udržování stálé vlhkosti substrátu či rašeliníku, díky vysoké vzdušné vlhkosti a vyšší teplotě v něm rostliny lépe zakoření, můžete si ale pomoci i přiklopením řízku v půdě obyčejnou zavařovačkou

Lignohumát - pro rychlejší rozvoj kořenů můžete použít do vody, v které řízky kořeníte nebo do zálivky po zasazení do substrátu

 













A co vy, přidali byste nějakou radu k řízkování pokojovek? Daří se vám nebo máte nějakou pokojovku, kterou ne a ne rozmnožit? 

Ráda bych vás ještě pozvala na Rostlinnou štafetu, kde je jedinečná šance získat nejrůznější řízky pokojovek a načerpat inspiraci i tipy na pěstování. Aktuální termíny a více info na www.rostlinnastafeta.cz.

15. června 2022

Welwitschia mirabilis


Welwitschie podivná je velmi zvláštní rostlina žijící pouze v Namibské poušti rozkládající se v pobřežním pásu zvaném Pobřeží Koster (Sceleton Coast) na území Namibie a Angoly. Je to velmi dlouhověkká rostlina a jedinný žijící exemplář rodu welwitschie. 

Tento údajně nejstarší exemplář welwitschie je až 1500 let starý, má asi 1,4 m na výšku a je oplocený, aby se nenarušovaly mělké kořeny v písku, které přijímají vláhu z ranních mlh, což je jediný přísun vody v této poušti


 


Když jsem se o téhle rostlině dozvěděla z průvodce, bylo jasné, že na naší cestě po Namibii musíme tuhle část pobřeží navštívit. Tomáš sice trochu protestoval, protože to byla docela zajížďka a hlavně jsme si pro tuto oblast museli ve Swakopmundu vyřídit povolení ke vstupu. Ale co bych neudělala pro takovou vzácnou Adélu... asi bych si to navždy vyčítala, kdybychom sem nezajeli.



Pobřežní městečko Swakopmund je moderní a krásně udržované, žije tu spousta obyvatel původní německé kolonie zvané Jihozápadní Afrika (Namibie získala nezávislost v roce 1990)



Ve swakopmundské kanceláři ochrany prostředí jsme si vyřídili povolení ke vstupu do oblasti a taky se informovali, co všechno nás může uštknout a kolik máme času k vyhledání pomoci... lepší nevědět (pro příště)

Namibijská velká pětka stromů: Pterocarpus arbolensis, Sterculia africana, Acacia erioloba, Aloe dichtoma a Adansonia digitata (baobab)


Po cestě jsme trochu bloudili, ale navigace tu naštěstí funguje docela dobře



Kupodivu jsme nebyli jediní, koho prastará welwitschie přitáhla

Oplocený byl jen nejstarší exemplář welwitschie, spousta ostatních rostlin v okolí byly jen ohrazeny kameny, aby si člověk uvědomil, že šlape po mělkých kořenech


Jsou to opravdu velmi zvláštní rostliny, asi jsem nikdy nic podobného neviděla


Čeleď welwitschiovité patří do velmi prastarého řádu liánovcotvaré, který je nejblíže příbuzný jehličnanům. Welwitschie tedy patří mezi krytosemenné rostliny, plodem jsou takovéhle šištice.

Semena odlupující se ze šištic jsou lehká a snadno se šíří. Mají ale velmi malou klíčivost, pouze 50% semen vyklíčí a jen asi z 1% semen má šanci vyrůst rostlina.

Samčí rostlina


Listy welwitschie mohou být opravdu obrovské a zkroucené jako stuha, nejdelší změřené listy měly údajně 6 m na délku a skoro 2 m na šířku

Welwitschia je pojmenovaná po svém objeviteli, jímž byl slovinský průzkumník, botanik, cestovatel a lékař jménem Friedrich Welwitsch, který ji nalezl v roce 1859 při svých výzkumných cestách



Využití tyto raritní endemitní rostliny, kromě pozornosti turistů, nemají, i pro zvířata jsou moc tuhé ke konzumaci





Ještě malé welwitschií miminko. 

Našla jsem šiškovou kytici


A to je vše, když teď píšu tenhle článek a koukám na fotky, moc ráda bych se do Namibie jednou vrátila. I když jsme jí projeli křížem krážem a je to samá poušť a písek, je to také neuvěřitelně krásné místo. Snad se mi časem podaří dopsat těch několik článků z Namibie které jsem nikdy nepublikovala.



2. června 2022

Kaktusová zahrada Cactualdea

Cactualdea je největší kaktusová zahrada v Evropě najdete jí na Gran Canaria. Je tak trochu zastrčená v části ostrova, kde jinak nic moc není. Já jsem na ní narazila úplnou náhodou, když jsem hledala v google maps nějaké zajímavé lokality k výletu.

Zahrada byla založena v roce 1995 rodinou Baiselových, kteří chtěli do místní odlehlé oblasti významné pouze zemědělstvím přitáhnout trochu turistického ruchu z pobřeží. To se jim myslím docela povedlo, protože tahle kaktusová zahrada fakt stojí za návštěvu!


Brachychiton populneus, strom původem z Austrálie



Najdi páva!





Názvy všech těch kaktusů po mně nechtějte, kaktusy miluju, ale poznávačku nedám... 






















V areálu zahrady je i restaurace, jen bohužel všude hraje dost nahlas tradiční španělská hudba, z které se časem začíná dost točit hlava. Díky tomu Tom nevydržel odložen na drinku moc dlouho, jinak bych se procházela po kaktusama zarostlých cestičkách ještě teď...