První letošní Rostlinná štafeta

Konečně je to tady, ač s hygienickými omezeními, je tu první letošní Rostlinná štafeta a doufám, že jste všichni tak natěšení jako já!

Štafeta proběhne tuto středu 29.4. od 10 do 18 hodin před Zahradou na niti. Pokud jste nikdy na žádné štafetě nebyli, můžete se mrknout na fotoreporty z předchozích kol a dozvědět se jak štafeta vlastně vznikla tady.

Jinak já už pomalu připravuji svoje štafetovky, mám připravenou housenkovou crassulu, které se u mě moc nedaří, rozsadím vonné muškáty, které miluju čím dál víc a rostou jak blázni a pak mám ještě nějaké řízky ibišku...


Musím se přiznat, že je to letos tedy dost napínavé, pravidla se neustále mění, takže o tom, že se štafeta bude konat jsem rozhodla až v neděli, a tak se snažím takhle na rychlo všechny informovat... 
Pokud máte v plánu dorazit, budu ráda, když se přihlásíte na FB událost, abych měla představu, kolik lidí mám očekávat.

Poprosím vás zároveň o dodržování pravidel, aby nevznikaly nějaké problémy... tedy nepostávání u štafetového stolku a nečíhání, kdo tam zrovna co odloží, protože je potřeba, aby se k stolku dostali i ostatní, maximum lidí u stolu je 10. K dispozici bude i desinfekční gel na ruce.

Tak ve středu na viděnou!

Jak zazelenit slunečný balkón

Jak zazelenit severovýchodní balkón už jsem psala v minulém příspěvku a na pokračování jsem úplně zapomněla, tak děkuji, že jste se připomněli a já konečně dokončila balkónové pokračování, děkuji za trpělivost! 
Jak na jižní či jihozápadní balkón, kam svítí slunce požehnaně a člověku se zdá, že na něm nic nemůže vydržet?

U sluncem exponovaných balkónů bývá největší problém, že se dokáží rozpálit občas doslova do běla a rozžahvené materiály ještě teplo dlouho sálají, takže se výheň umocňuje. Je proto vhodné se zamyslet, zda by bylo možné rozpálení balkónu jakkoliv omezit, možností je spousta. Žár slunce sníží zastínění zatahovatelnými závěsy/žaluziemi, slunečníkem nebo markýzou, dřevěné obložení se tolik nerozpálí a nesálá potom teplo. Pomáhá i dřevěná podlaha, stačí koupit skládací dřevěné dlaždice.

Stejně jako na stinném balkóně jsou základem vhodné nádoby. Čím větší tím lepší, protože se z nich pak voda neodpaří tak rychle. Dobré je zvolit i vhodný materiál, který se nebude tolik rozpalovat, tedy třeba terakota, keramika či dřevěné bedny s plastovým pytlem taky dobře poslouží. Fajn je třeba použít dovnitř i izolaci z polystyrenu, která poslouží v zimě i v létě. Každý květináč či nádoba musí mít drenážní otvor, kudy bude moci odtéct přebytečná voda. U květináčů určitě doporučuji podmisky, pokud je to možné, kde se voda zachytí a rostliny ji mohou čerpat postupně. 
Neopomeňte také statiku balkónu, hodně velkých a těžkých nádob může být docela zátěž a ne všechny balkóny jsou na to stavěné!

Dalším důležitým bodem je vhodný substrát, který by měl být dobře nasákavý, to zajistíte příměsí písku nebo liaporu - ten je lehčí než písek. Do substrátu můžete přidat i ingredience zadržující vodu, jako jsou například hydrogely, které se používají ve výsadbách střešních zahrad a extenzivních záhonů. Hydrogely jsou přírodní, rozložitelné, většinou na bázi draslíku. Vytváří gelovou hmotu, která je schopná zadržet vodu v substrátu pro potřeby rostliny. Já sama je na balkóně využívám a můžu říci, že efekt to dle mého názoru má.

A teď to nejdůležitější - výběr vhodného sortimentu rostlin, které přežijí hodně slunce a teplo. Více než příliš slunečních paprsků bývá problém právě horko, od slunce se vše rozpálí tolik, že to i rostliny, kterým slunce nevadí jen těžko snáší. Pokud máte balkón, kde v létě kvůli vedru nevydržíte ani vy, jen velmi těžko se tam bude dařit rostlinám a pak je sortiment dost omezený. Na některých balkónech je v létě takové peklo, že na nich nevydrží prostě nic, pokud není nainstalovaná umělá závlaha a někdy dokonce ani to nezafunguje a pomůže až zaclonění.
Každopádně bych vám ráda ukázala jaké jsou možnosti a co se osvědčilo mně. 

Je dobré si vždy představit přírodní prostředí, které je tomu balkónovému podobné a z něho potom odvodit, kterým rostlinám by se tak mohlo dařit na podobných místech...

Rozhodně můžete na jižní balkón vystrčit všechny svoje kaktusy a sukulenty, jen je potřeba je tam dát už na jaře (po zmrzlých), aby si postupně zvykaly a neutrpěly šok z náhlé změny prostředí! A nezapomeňte je přes léto pravidelně zalévat.

Mám vyzkoušené borovice, ty fungují velmi spolehlivě. Konkrétně Pinus leucodermis, ale určitě bude fungovat i jiný druh méně vzrůstných borovic typu kleče např. Pinus mugo a její kultivary.
U borovic je potřeba dát si pozor, aby substrát úplně nevysychal, představa, že borovice vydrží měsíc bez vody je mylná, borovice mají totiž hluboké kořeny, kterými čerpají vodu z hloubky. Je potřeba zalévat i přes zimu, když povolí mrazy, mráz totiž vytahuje ze substrátu vlhkost a borovice ne že by snad přes zimu zmrzla, ale prostě uschne... Borovice se dobře tvarují, pokud chcete, aby rostla pomaleji, stačí nové výhony (viz foto výše) zkracovat na polovinu či třetinu. Doporučuji si na to vzít rukavice nebo nůžky, jinak budete celí od smůly.

V popředí růj vlasatá, v pozadí muchovník

Ve větších nádobách (alespoň 40cm průměr) dobře fungují keře muchovníku (Amelanchier lamarckii), které mají výborné sladké plody a napodzim se jejich listí zbarví oranžovočervenými tóny.
Dobře v nádobách funguje i růj vlasatá (Cotinus coggygria), napodzim se také zbarvuje do oranžovočervených barev a existují i vínové kultivary. Jen pozor, je jedovatá. Z kvetoucích keřů mohu doporučit šeřík (Syringa meyeri) zvlášť kultivar 'Palibin', pokud včas odstraníte květenství, aby se netvořily plody, pokvete znovu i v létě. Pokud plánujete větší a stabilnější nádoby můžete zkusit břízky nebo méně vzrůstné javory, např. keřovitou babyku. 

Netřesky mají minimální nároky a milují teplo a slunce...

Do podsadeb používám nejraději sukulentní druhy menšího vzrůstu jako rozchodníky a netřesky, ty přežijí snad všechno.
Z trvalek můžete zkusit bylinky jako oregano, levandule nebo tymián, ty ale potřebují ve vedrech dostatek vody. 

Mateřídouška neboli tymián (Thymus vulgaris) krásně kvete a voní a ještě jí můžete použít do čaje

Pryšes myrtovitý kvete krásnými žlutozelenými květy

Barevně kvetoucí řebříčky

Osvědčenými xerotermními - suchomilnými trvlakami jsou pryšce, konkrétně pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites) nebo pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), čistec vlnatý (Stachys byzantina) s krásnými plyšovými listy, řebříčky (Achillea) v nejrůznějších barvách od bílé po červenou. Všechny tyto rostliny jsou navíc medonosné, takže budou sloužit i jako potrava pro městské včely. 
Podmínky jižního balkónu či terasy by mohly zvládnout také skalničkové druhy trvalek jako jsou polštářovité plaménky (Phlox subulata) nebo devaterníky (Helianthemum). 

Perovskie

Bělotrn

Z vyšších trvalek pak stojí za zmínku krásná perovskie (Perovskia), bělotrn (Echinops)nebo rozchodník nádherný (Sedum spectabile).

Kavyl se šalvějemi

Další možností jsou traviny. Sucho dobře snáší kostřavy, např. kostřava amethystová (Festuca amethystina) nebo kostřava sivá (Festuca cinerea). Větší trsy tvoří smělek sivý (Koeleria glauca) a krásná jemná květenství s dlouhými péřovými osinami tvoří kavyl (Stipa), který miluje sucho a slunce.

Když si budete dělat plánek osázení do nádob, vemte v potaz výšku a velikost rostliny. Vždy je lepší nějaké rostliny dosázet než to s množstvím přehnat a rostliny pak nemají kam se rozrůstat...

Na nákup rostlin, doporučuji vyrazit do zahradnictví, kde vám poradí a prodají venkovní druhy rostlin. V květinářstvích a hobby marketech se často stává, že můžete koupit sukulenty, které jsou určené do interiéru a nepřežijí zimu venku. 

Lichořeřišnice (Nasturitum)

Další variantou jsou letničky. Je spousta letniček, které zvládají plné slunce, jediná nevýhoda je, že potřebují pravidelnou zálivku a musíte je každý rok vysázet znovu. Slunce milují pelargonie i petunie, můžete pěstovat popínavé hrachory nebo lichořeřišnici, její květy si pak můžete dát třeba do salátu. 


A to je asi vše, co mě napadá vysázet na slunný balkón. Kdybyste měli nějaké osvědčené druhy nebo se ještě na něco chtěli zeptat, pište do komentářů. A pokud vás tenhle článek ispiruje a rozhodnete se zkusit zazelenit svůj balkón či terasu, budu moc ráda, když mi pak pošlete nějakou fotku!

Pro inspiraci můžete kouknout na mou pinterestovou nástěnku s nejrůznějšími zelenými balkóny.

Tak balkónovému zahradničení třikrát hurá!

Kdy přebalit kokedamu

O tom jak dlouho kokedamy vydrží jsem už psala tady. Ale nic netrvá věčně i kokedamu je v některých případech potřeba předělat.

A kdy je to tedy vlastně potřeba? Odpověď je jednoduchá: je to tehdy, pokud je rostlina už tak velká, že jí bal nestačí nebo se kokedama z nějakého důvodu začala rozpadat.

Na fotce vidíte asi tři roky starou kokedamu s nolinou, která vypadá přesně tak, jak má taková kokedama po takové době vypadat... mech zhnědnul, což se stane většinou do měsíce či dvou od výroby, protože mech v interiérových podmínkách nepřežije (pokud ho nemáte v teráriu či aeráriu), nadále ale plní funkci přírodního květináče. Více o mechu na kokedamách jsem psala tady.
Občas se děje, že se na povrchu kokedamy objevují kořeny, většinou se ale jen vynoří a zase zarostou zpět. Když totiž kořen narazí na světlo a na vzduch, pochopí, že to pro něj není vhodné prostředí a radši pokračuje v růstu zpět do kokedamy, kde je vlhko a tma. 

To co se na této kokedamě na první pohled může zdát jako plíseň na povrchu balu, to je ve většině případů vodní kámen. Pokud máte tvrdou vodu, ale nechcete mít na kokedamě bílý povlak vodního kamene, zalévejte kokedamy převařenou nebo uplně nejlíp dešťovou vodou. Zřídka se může na kokedamě opravdu vyskytnout i plíseň, o tom co s ní a jak jí poznat jsem psala tady.

Konkrétně nolina je hodně nenáročná rostlina, která nepotřebuje ke svému životu moc, a tak v takovéto kokedamě vydrží klidně další 3 roky, stačí občas trochu přihnojit do zálivky... předělávat takovou kokedamu jen proto, aby byla chvíli zase zelená, za mě nedává smysl, protože za chvíli bude vypadat úplně stejně.

Tady je ukázka jedné předělávky kokedamy s nolinou, kdy to opravdu mělo smysl. Z balu se už drolil substrát a spodní část síťky byla povolená, protože dlouho stála jen v misce a nebyla zavěšená.

U tohoto pět let starého asparágusu už opravdu bylo nutné kokedamu obnovit. Kořenové hlízy trčely ven, substrát se vydroloval a síťka už byla povolená.

A pro představu, jak vypadá kokedama po x letech, tohle je moje kokedama s vavřínem vyrobená v létě 2015, můžete jí vidět ve výloze Zahrady na niti. Dokonce se na ní chytil i ten mech, ale to jen díky tomu, že je ve výloze vlhko a chladno. Tuhle kokedamu určitě předělávat není potřeba, maximálně zastřihnu ten bobkový list, aby nespotřebovával tolik vody a občas přihnojím do zálivky, aby se substrát trochu doplnil o živiny.

Já včera, OnaDnes

Rozhovor pro magazín Blesk Bydlení

Rozhovor o Zahradě na niti a kokedamách pro časopis Blesk Bydlení

Jak přesadit pokojovky

Už jste přesadili pokojovky? Jaro je ideální čas na přesazení vašich domácích zelených miláčků. Teď máme toho času trochu víc, tak se do toho pojďte pustit se mnou! Je to skvělej relax u kterého můžete úplně vypnout, taková rostlinná terapie!

S jarem vždycky dostávám spoustu dotazů na přesazování pokojovek, a tak jsem tentokrát natočila video, v kterém odpovídám na všechny nejčastější dotazy. Dozvíte se v něm, kdy přesazovat, jak a do čeho, jaký použít substát nebo na co si dát pozor...

Každý má možná trochu jiné postupy a zvyky, já vám ukážu, jak pokojovky přesazuji já a pokusím se vám i srozumitelně nastínit proč a jak co dělám.

Na video Jak přesadit pokojovky se můžete podívat na IGTV nebo na youtube. Budu moc ráda, když mi dáte na oplátku nějaké svoje osvědčené tipy a pokud budete mít ještě nějaké doplňující dotazy, neváhejte se zeptat v komentářích.

Tak přesazování zdar!

Pohlednice Plant therapy z kolekce rostlinných aforismů