15. dubna 2020

Jak zazelenit slunečný balkón




Jak zazelenit severovýchodní balkón už jsem psala v minulém příspěvku a na pokračování jsem úplně zapomněla, tak děkuji, že jste se připomněli a já konečně dokončila balkónové pokračování, děkuji za trpělivost! 
Jak na jižní či jihozápadní balkón, kam svítí slunce požehnaně a člověku se zdá, že na něm nic nemůže vydržet?


U sluncem exponovaných balkónů bývá největší problém, že se dokáží rozpálit občas doslova do běla a rozžahvené materiály ještě teplo dlouho sálají, takže se výheň umocňuje. Je proto vhodné se zamyslet, zda by bylo možné rozpálení balkónu jakkoliv omezit, možností je spousta. Žár slunce sníží zastínění zatahovatelnými závěsy/žaluziemi, slunečníkem nebo markýzou, dřevěné obložení se tolik nerozpálí a nesálá potom teplo. Pomáhá i dřevěná podlaha, stačí koupit skládací dřevěné dlaždice.




Stejně jako na stinném balkóně jsou základem vhodné nádoby. Čím větší tím lepší, protože se z nich pak voda neodpaří tak rychle. Dobré je zvolit i vhodný materiál, který se nebude tolik rozpalovat, tedy třeba terakota, keramika či dřevěné bedny s plastovým pytlem taky dobře poslouží. Fajn je třeba použít dovnitř i izolaci z polystyrenu, která poslouží v zimě i v létě. Každý květináč či nádoba musí mít drenážní otvor, kudy bude moci odtéct přebytečná voda. U květináčů určitě doporučuji podmisky, pokud je to možné, kde se voda zachytí a rostliny ji mohou čerpat postupně. 
Neopomeňte také statiku balkónu, hodně velkých a těžkých nádob může být docela zátěž a ne všechny balkóny jsou na to stavěné!

Dalším důležitým bodem je vhodný substrát, který by měl být dobře nasákavý, to zajistíte příměsí písku nebo liaporu - ten je lehčí než písek. Do substrátu můžete přidat i ingredience zadržující vodu, jako jsou například hydrogely, které se používají ve výsadbách střešních zahrad a extenzivních záhonů. Hydrogely jsou přírodní, rozložitelné, většinou na bázi draslíku. Vytváří gelovou hmotu, která je schopná zadržet vodu v substrátu pro potřeby rostliny. Já sama je na balkóně využívám a můžu říci, že efekt to dle mého názoru má.




A teď to nejdůležitější - výběr vhodného sortimentu rostlin, které přežijí hodně slunce a teplo. Více než příliš slunečních paprsků bývá problém právě horko, od slunce se vše rozpálí tolik, že to i rostliny, kterým slunce nevadí jen těžko snáší. Pokud máte balkón, kde v létě kvůli vedru nevydržíte ani vy, jen velmi těžko se tam bude dařit rostlinám a pak je sortiment dost omezený. Na některých balkónech je v létě takové peklo, že na nich nevydrží prostě nic, pokud není nainstalovaná umělá závlaha a někdy dokonce ani to nezafunguje a pomůže až zaclonění.
Každopádně bych vám ráda ukázala jaké jsou možnosti a co se osvědčilo mně. 


Je dobré si vždy představit přírodní prostředí, které je tomu balkónovému podobné a z něho potom odvodit, kterým rostlinám by se tak mohlo dařit na podobných místech...



Rozhodně můžete na jižní balkón vystrčit všechny svoje kaktusy a sukulenty, jen je potřeba je tam dát už na jaře (po zmrzlých), aby si postupně zvykaly a neutrpěly šok z náhlé změny prostředí! A nezapomeňte je přes léto pravidelně zalévat.





Mám vyzkoušené borovice, ty fungují velmi spolehlivě. Konkrétně Pinus leucodermis, ale určitě bude fungovat i jiný druh méně vzrůstných borovic typu kleče např. Pinus mugo a její kultivary.
U borovic je potřeba dát si pozor, aby substrát úplně nevysychal, představa, že borovice vydrží měsíc bez vody je mylná, borovice mají totiž hluboké kořeny, kterými čerpají vodu z hloubky. Je potřeba zalévat i přes zimu, když povolí mrazy, mráz totiž vytahuje ze substrátu vlhkost a borovice ne že by snad přes zimu zmrzla, ale prostě uschne... Borovice se dobře tvarují, pokud chcete, aby rostla pomaleji, stačí nové výhony (viz foto výše) zkracovat na polovinu či třetinu. Doporučuji si na to vzít rukavice nebo nůžky, jinak budete celí od smůly.


V popředí růj vlasatá, v pozadí muchovník

Ve větších nádobách (alespoň 40cm průměr) dobře fungují keře muchovníku (Amelanchier lamarckii), které mají výborné sladké plody a napodzim se jejich listí zbarví oranžovočervenými tóny.
Dobře v nádobách funguje i růj vlasatá (Cotinus coggygria), napodzim se také zbarvuje do oranžovočervených barev a existují i vínové kultivary. Jen pozor, je jedovatá. Z kvetoucích keřů mohu doporučit šeřík (Syringa meyeri) zvlášť kultivar 'Palibin', pokud včas odstraníte květenství, aby se netvořily plody, pokvete znovu i v létě. Pokud plánujete větší a stabilnější nádoby můžete zkusit břízky nebo méně vzrůstné javory, např. keřovitou babyku. 

Netřesky mají minimální nároky a milují teplo a slunce...

Do podsadeb používám nejraději sukulentní druhy menšího vzrůstu jako rozchodníky a netřesky, ty přežijí snad všechno.
Z trvalek můžete zkusit bylinky jako oregano, levandule nebo tymián, ty ale potřebují ve vedrech dostatek vody. 


Mateřídouška neboli tymián (Thymus vulgaris) krásně kvete a voní a ještě jí můžete použít do čaje
Pryšes myrtovitý kvete krásnými žlutozelenými květy
Barevně kvetoucí řebříčky

Osvědčenými xerotermními - suchomilnými trvlakami jsou
pryšce, konkrétně pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites) nebo pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), čistec vlnatý (Stachys byzantina) s krásnými plyšovými listy, řebříčky (Achillea) v nejrůznějších barvách od bílé po červenou. Všechny tyto rostliny jsou navíc medonosné, takže budou sloužit i jako potrava pro městské včely. 
Podmínky jižního balkónu či terasy by mohly zvládnout také skalničkové druhy trvalek jako jsou polštářovité plaménky (Phlox subulata) nebo devaterníky (Helianthemum). 

Perovskie
Bělotrn

Z vyšších trvalek pak stojí za zmínku krásná perovskie (Perovskia), bělotrn (Echinops)nebo rozchodník nádherný (Sedum spectabile).

Kavyl se šalvějemi


Další možností jsou traviny. Sucho dobře snáší kostřavy, např. kostřava amethystová (Festuca amethystina) nebo kostřava sivá (Festuca cinerea). Větší trsy tvoří smělek sivý (Koeleria glauca) a krásná jemná květenství s dlouhými péřovými osinami tvoří kavyl (Stipa), který miluje sucho a slunce.

Když si budete dělat plánek osázení do nádob, vemte v potaz výšku a velikost rostliny. Vždy je lepší nějaké rostliny dosázet než to s množstvím přehnat a rostliny pak nemají kam se rozrůstat...

Na nákup rostlin, doporučuji vyrazit do zahradnictví, kde vám poradí a prodají venkovní druhy rostlin. V květinářstvích a hobby marketech se často stává, že můžete koupit sukulenty, které jsou určené do interiéru a nepřežijí zimu venku. 



Lichořeřišnice (Nasturitum)

Další variantou jsou letničky. Je spousta letniček, které zvládají plné slunce, jediná nevýhoda je, že potřebují pravidelnou zálivku a musíte je každý rok vysázet znovu. Slunce milují pelargonie i petunie, můžete pěstovat popínavé hrachory nebo lichořeřišnici, její květy si pak můžete dát třeba do salátu. 


A to je asi vše, co mě napadá vysázet na slunný balkón. Kdybyste měli nějaké osvědčené druhy nebo se ještě na něco chtěli zeptat, pište do komentářů. A pokud vás tenhle článek ispiruje a rozhodnete se zkusit zazelenit svůj balkón či terasu, budu moc ráda, když mi pak pošlete nějakou fotku!

Pro inspiraci můžete kouknout na mou pinterestovou nástěnku s nejrůznějšími zelenými balkóny.

Tak balkónovému zahradničení třikrát hurá!



2 komentáře:

  1. dobrý den, Lenko, máme na balkoně úplnou výheň, naštěstí máme i velkou zahradu. Mám tam spoustu terakotových květináčů s netřesky , rozchodníky a pod., zkouším také břečtan, tak uvidím. Miluji dlouhé víkendové snídaně,ty si opravdu užívám, ale to je jediné, co jde. Bydlíme nedaleko Litovelského Pomoraví, takže letní večery nehrozí kvůli komárům, škoda :-)
    Iveta

    OdpovědětSmazat
  2. Dobry den, dekuji za super clanek! Presne takovy je nas balkon, vyhen! A moc me potesilo, ze zminujete serik Palibin, uvazuji o nem. Jsem ale zahradnik amater a nevim, jak se o nej starat. Mohla byste mi, prosim, poradit? Dekuji ��

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentáře!