6. května 2021

Patří mulčovací textilie do zahrady?


Tento článek vznikl na základě mojí frustrace, že musím neustále někomu vysvětlovat fakta o textilii v zahradách. Nikde jsem nenašla žádný článek, který by vše shrnul a co nejjednodušeji vysvětlil, a tak jsem se rozhodla takový text napsat. Pročetla jsem nejrůznější zdroje, bavila se s kolegy zahradníky a použila i několik zdrojů, které byly publikovány v odborných časopisech (Zahrada park krajina) a k veřejnosti se moc nemají šanci dostat. Pro inspiraci jsem přidala i stručné tipy jak na založení záhonů a část o mulčování. Článek postupně doplňuji o další fotky a fakta a budu moc ráda, když napíšete svou zkušenost s textilií do komentářů. Tento článek je určen pro šíření osvěty a budu moc ráda, když ho budete sdílet! Pro zjednodušení ho snadno najdete na doméně www.cernyhadr.cz.

Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů mulčovací textilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že použití textilie v zahradách má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 
Pojďme se podívat na textilii používanou v zahradách trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Co to je mulčovací textilie?

Mulčovací textilie, netkaná textile, geotextilie, arotextilie nebo prostě černý hadr, jak jim zahradníci přezdívají je ze 100% vyrobena z ropy (polypropylen, polyester). Vlivem slunce, kyselých dešťů a vzduchu se z ní uvolňují do prostředí škodlivé látky, hlavně barviva. Časem se textilie rozpadá a její částečky v podobě mikroplastů zůstávají v půdě navždy a mohou se snadno dostat nejen do podzemních vod ale i do trávících traktů zvířat. Dopad těchto látek na půdu a organismy zatím není zcela prozkoumaný, takže kdo ví, co čas ukáže.

Samozřejmě existují i přírodní varianty vyrobené z ekologických materiálů jako kokosová vlákna, juta či biomasa, o tom ale později. Mluvím o textiliích vyrobených z nerozložitelných materiálů.


Zde vidíte použití dokonce dvou textilií na sobě, zdroj

Názvosloví používaných textilií je různé a mně připadá nevýznamné se zabývat termíny jestli se jedná o netkanou textilii, mulčovací textilii, geotextilii či agrotextilii. Princip je stejný, všechny tyto textilie jsou vyrobené z ropy. Jsou to umělé plachty, které jsou používány v zahradách jako mulčovací textilie. Občas dokonce vídám v záhonech použitou i jezírkovou folii nebo igelit!

Technologický správné použití netkané textilie je v zemědělství např. v zelinářství pro krátkodobé kultury jako jsou jahody. Textílie se nepřekrývá mulčem a zůstává na stanovišti s rostlinami pouze pár let. Bílými textiliemi se přikrývají záhony proti škůdcům či v sadech stromy proti okusu ovoce. Geotextilie se také používají ve školkařství, aby se zabránilo prosrůstání kořenů rostlin z květináčů do půdy. To jsou případy, kdy má použití textilí smysl a je oprávněné a funkční. Geotextilie se používají ve stavebnictví do základů různých druhů cest a stavebních prvků. 

Nově je textílie úzce spjatá s představou o bezúdržbové zahradě. V honbě za bezúdržbovostí zahrad jsme jednoduše zapomněli na to, co je nejpodstatnější, co dělá zahradu zahradou a to je život v ní. Nic jako bezúdržbová zahrada neexistuje.


Co je půda?

Půda je živý ekosystém, vznikala stovky až tisíce let pomocí půdotvorných procesů. Zjednodušeně řečeno z mateční horniny pomocí zvětrávání (působením vody, slunce, větru a mrazu) vzniká nejprve substrát. Postupným působením živých i odumřelých organismů (bakterií, hub, rostlin a živočichů) dochází k jeho obohacování o humus, tedy organickou hmotu a vzniká tak půda. Půdní bezobratlí jako třeba žížaly, stonožky, mnohonožky, ale i brouci a další živočichové svým aktivním způsobem života dodávají půdě strukturu, vytvářejí chodbičky, ve kterých se pak drží vzduch a může se sem vsakovat voda. Tím vším získává půda svoji úrodnost, tedy živiny dobře přístupné pro rostliny.

Veškerý organický materiál spadlý na povrch půdy jako listí, květy či plody se díky půdním organismům mění na humus. Především žížaly zatahují pod zem organický materiál, tím půdu kypří a z jejich exkrementů vzniká humus, který se díky nim dostává do hloubky. Na následujícím obrázku je vidět dopad přítomnosti žížal (earthworms) na půdní profil. Tam, kde jsou žížaly se organická hmota dostává do spodní části půdy a úrodná půda se tvoří rychleji. 

Humus váže v půdě vodu, podílí se na struktuře půdy. Vrstva listí přirozeně mulčuje povrch, brání před vysycháním, v zimě před vymrzáním. Proto je lepší v záhonech nehrabat listí na podzim, ale případný nutný úklid zbytků, které se nerozložily přes zimu provést až na jaře. Výjimkou jsou listy ořešáku, ty je dobré shrabat, protože se špatně rozkládají.


Co se děje s půdou pod textilií?

Pokud zakryjete půdu textilií a vrstvou mulče, oddělíte půdu od vnějšího prostředí, od přístupu vzduchu, přirozeného zdroje organické hmoty a částečně i vody. Póry textilie se časem rozkládající se mulčí nebo organickými zbytky z rostlin ucpávají a ta se stává méně propustnou. 
V takovém prostředí se pod textilií začínají množit anaerobní organismy, které nepotřebují vzduch a vymírá tolik důležitý edafon, tedy půdní život. Půdní organismy umírají pro nedostatek vzduchu, vody a hlavně zdroje potravy. Do půdy se tak nedoplňuje organický podíl, mění se její struktura, půda se zhutňuje a stává se mrtvou, neúrodnou. 




To považuji asi za největší negativum používání textilíí, za pár let se kompletně zbavíte života v půdě, zmizí saprofytické organizmy rozkládající organické složky i žížaly, které provzdušňují půdu a svým trusem dostávají živiny do hloubky. Vzniká mrtvá ztvrdlá hmota bez humusu, ve které se rostlinám těžko koření, proto často koření jen na povrchu pod textilií nebo dokonce i na textilii (je tam více humusu). To se samozřejmě brzy projeví na jejich zdravotním stavu a vzhledu. Napravit takto degradovanou půdu trvá roky.

Rostliny koření na textilii, kde se tvoří nová vrstva úrodné půdy z orchanických zbytků


Kořeny těsně pod povrchem, do zhutněné půdy bez živin se jim nechce


Zbaví vás netkaná textilie plevele navždy?

Hlavní funkce folií a textilií, tedy že by měly zabraňovat růstu plevelů, nefunguje. Z mulče na povrchu textílie se tlením postupně vytvoří nová vrstva půdy, která by jinak obohacovala půdní profil o humus a organické látky, nyní je od něj ale oddělená. 

V této nové vrstvě se začnou usazovat plevele a bude se jim dařit, protože mají mnohem více živin než vaše rostliny zasazené pod plachtou. Většině plevelů navíc nedělá problém prokořenit do geotextílie, takže stejně budete muset plít plevel z vrstvy kůry, aby vám nezarostla. 

Plevel zarostlý do textilie se jen těžko odstraňuje



Záhon osázený keříky mochny může i s použitím textilie a bez údržby vypadat takto, zdroj


Zcela nevhodná je textilie na svahy. Mulč na ní nebude držet, většina vody po ní steče a nezasákne se do půdy. Na takto prudký svah by bylo ideální použít půdopokryvné druhy rostlin, které budou bránit erozi půdy, rozrostou se a nepustí mezi sebe plevel (např. barvínek, sklaník, břečťan, kakosty). Pokud je svah hodně prudký a je potřeba ho chránit před erozí než se porost rostlin zapojí, je možné použít kokosovou rohož, která se časem rozloží.

zdroj

Správně založený záhon ve svahu bez textilie, všimněte si hustoty vysázených rostlin, realizace a foto: Petr Donát


Svah porostlý půdopokryvným barvínkem (Vinca minor)

Geotextilie a netkané textilie jsou vyrobené z ropy nikdy se tedy zcela nerozloží. Časem se většinou rozpadnou na cáry a velmi těžko se pak prorostlé kořeny dostávají ze záhonů pryč. Jaký vliv mají mikroskopické části polypropylenu na životní prostředí zatím známo není, každopádně se pak tyto části mohou dostávat do vodních zdrojů, bezobratlých organismů a tím pak i do dalších organismů. 



Použij textilii, ušetříš mulč

Další údajnou výhodou použití netkané textile je šetření mulčem. Na netkanou textilii totiž nemusíte použít tak velkou vrstvu mulčovací kůry než byste standardně mulčovali bez ní. Jenomže díky textilii se záhon nezapojí, rostliny budou růst pouze ve vyhrazených otvorech, takže budete muset kůru neustále doplňovat abyste textilii zakryli.

Kůra či organická mulč obecně má v záhonech nejen anti plevelnou funkci, jejím rozkladem se do půdy také dostávají živiny. Během pár let se vysázené rostliny zapojí a plevel už nemá šanci. Mulč velmi dobře funguje po založení záhonů i bez textile. Je ale potřeba použít kůrovou mulč o síle alespoň 10 cm a samozřejmě před tím záhon řádně odplevelit.


Textilie a trvalkové záhony

Podstatou trvalkových záhonů je vytvořit souvislý půdní pokryv. Textilie ale brání odnožování a zapojení trvalek v souvislý porost, ve kterém už by plevel neměl přirozeně šanci. 

Proto dosáhnout takovéhoto záhonu s použitím textilie prakticky není možné, zdroj

Trvalky se rozrůstají do prostoru výběžky (např. Geranium) či přirůstají v trsu (např. Echinacea). Strategií těchto rostlin je se rozrůst do plochy, obsadit kořenový prostor a ustát si konkurenci. 




Takto vypadají správně založené a krásně zapojené trvalkové záhony. Plevel v nich nemá místo, veškerý půdní prostor je zabraný kořeny trvalek. Možná se to nezdá, ale péče o tento typ záhonů je v průběhu roku vcelku minimální.

Krásné trvalkové výsadby od Šmídová Landscape Architects jsou k vidění v Italské ulici na Praze 3  kousek za Domem Radost (u záhonu jsou informační cedule s použitými druhy pro inspiraci!)




Krásnou ukázku trvalkových záhonů najdete i v parku Klamovka na Praze 5. Jsou tu použité štěrkové záhony s teplomilnými druhy trvalek s jarními cibulovinami a opět tu je i informační cedule s použitými druhy rostlin pro inspiraci a informacemi o trvalkových záhonech.

Trvalkový záhon v pražském parku Klamovka

Tvalkové záhony pod keřovými výsadbami na Klamovce



Záhon ve svahu na jedné smíchovské předzahrádce. Vidíte jak jsou rostliny zapojené a nepustí mezi sebe plevel?

Ukázku krásných a dobře založených trvalkových výsadeb najdete v Čelakovského sadech kolem Národního muzea

Spousta inspirace a jsou tu i informační tabule o složení záhonu


Moc doporučuji navštívit, stojí to za to!




A takto vypadají trvalkové záhony pod textilií. Rostliny zasazené do otvoru v textilii se nemají kam rozrůstat, jejich výběžky naráží na bariéru textilie. Záhon pak má tento "bobečkovitý" charakter, nijak se v čase nevyvíjí, zůstává léta stejný, jen rostliny postupem času budou živořit a občas některé bude potřeba vyměnit za nové.


 























Srovnání dvou záhonů:
horní část cca 4 roky pod textilií (část trvalek už uhynula, ostatní se nemohou rozrůstat nebo se rozrůstají na textilii a mají kořeny jen po povrchu)
spodní část po 1,5 roce bez textilie (trvalky se živelně rozrůstají a vysemeňují, záhon už je skoro zapojený)



Jak založit trvalkový záhon bez netkané textilie?

V trvalkových nebo keřových výsadbách postupujeme tak, že plochu před výsadbou řádně mechanicky odplevelíme a to minimálně ve dvou fázích s časovým odstupem cca 2 - 3 týdny. Ano, můžete použít na odplevelní chemii, toho já ale nejsem příznivcem. Rezidua z těchto herbicidů mohou v půdě zůstávat desítky let, takže obzvlášť pokud chcete pěstovat rostliny k jídlu, vyhnula bych se herbicidům. Možností jak zbavit záhon plevele je spousta, nejlepší je za mě právě mechanické odplevelení.

Důležité jsou vhodně zvolené rostliny do daných podmínek a hustota jejich výsadby. Každá trvalka se jinak rozrůstá a je jinak veliká, takže počet rostlin na m2 je různý podle druhu. Skvěle popsané jak založit a pečovat o trvalkový záhon a na co si dát pozor najdete u Českého spolku perenářů pereny.org. Výborná pomůcka k tvorbě trvalkových záhonů jsou stránky Perenniculum, nekonečná studnice informací a inspirace. Doporučuji se podívat na stanovištní trvalkové okruhy, zásadní pro tvorbu trvalkového záhonu! 

Také ráda používám ceník trvalek od trvalkové školky paní Pešičkové - Pereny. V něm najdete spoustu údajů o jednotlivých trvalkách včetně doporučeného sponu u konkrétních druhů. Katalog trvalek od Svazu školkařů České republiky, má kromě nároků rostlin i fotky. Nebo samozřejmě můžete oslovit zahradního architekta, třeba klidně jen pro placenou konzultaci. Zakládání zahrady není sranda, pokud o tom nic nevíte a nechcete si nastudovávat všechny potřebné informace a tvořit zahradu stylem pokus-omyl, je určitě dobrý nápad se poradit s někým, kdo oboru rozumí a má v něm praxi. Věřte, že vám to může ušetřit spoustu času, práce a neúspěchu.

Pokud chcete mít trvalkový záhon zapojený cca do 2 - 3 let, doporučuji dodržet doporučený spon. Než dojde k plnému zapojení porostu, můžete jako výplň vyset letničky a dvouletky nebo záhon zamulčovat kůrou, štěpkou, dobře funguje i kombinace papírový karton s mulčí. Než se porosty zapojí budete muset párkrát za rok vyplít nějakou tu buřinu. 


Čím mulčovat?

Mulč tvoří navrstvenou pokrývku záhonů, která slouží především k tomu, aby se půda zbytečně nevysušovala a aby zadržovala více vláhy. Mulč chrání i půdní bakterie a živočichy před přehříváním, protože vytváří příjemné mikroklima. Zároveň brání růstu plevelů. Pokud je mulč tvořený přírodním materiálem, přináší rostlinám navíc další živiny, protože se na záhonu postupně rozkládá.

zdroj

Existují tedy dva typy mulče - organický mulč (štěpka, kůra, listí, seno, sláma, karton) a anorganický mulč (štěrk, kačírek, minerální drtě). Pokud použijete mulč v dostatečné vrstvě - což je vrstva 10 - 15 cm, zabráníte tak prorůstání plevelů.

Jako mulč můžou krásně posloužit i půdopokryvné druhy rostlin třeba jako podsadba stromů a keřů. Pro slunná stanoviště se hodí třeba kakosty, vrbina penízková nebo lesní jahody, pro stinná místa pak barvínek, plicník či sasanky.

Extenzivní štěrkový záhon suchomilných trvalek v Ostopovicích podle projektu Ing. Jitky Schneiderové, foto: Petra Helánová
 

Mulčování štěrkem se hodí hlavně k suchomilným a teplomilným rostlinám, jako jsou levandule, tymián, saturejka, šalvěj, rozmarýn, rozchodníky, pryšce či řebříčky. K vlhkomilným trvalkám a pod keře štěrkový mulč není vhodný, na slunci se rozpaluje, drží teplotu do noci a tvoří pro rostliny nevhodné mikroklima. Nehledě na to, že to nevypadá moc přirozeně.


EKO-textilie

V poslední době jsem zaznamenala i rozložitelné varianty textilie. Zjistila jsem ale, že některé druhy těchto tzv. ekotextilií jsou stále částečně vyrobené z polypropylenu či polyesteru! Což znamená, že se vám za pár let sice tahle "ekotextilie" na záhonu rozloží, ale v půdě vám zustanou mikročástice ropných produktů, kterých se už nikdy nezbavíte...
Pokud tedy budete uvažovat o ekologické variantě geotextilie, dejte si pozor na složení a nevěřte pouze marketingovým názvům EKO/BIO.


A na závěr malé shrnutí faktů o textilii, které byste měli vědět
 

- geotextilie/netkaná textilie je ropný produkt, může se rozpadnout na cáry a mikroplasty, ale nikdy se zcela nerozloží

- textilie odděluje půdu od vnějšího prostředí a znesnadňuje tak výměnu vzduchu, vody a zamezuje přístupu organických látek do půdy

- díky omezenému přístupu vzduchu a nepřístupu organických látek do půdy vymírá půdní edafon, který se živí organickými zbytky jež rozkládá na humus

- v důsledku chybějích půdních organismů se půda stává zhutněnou, jílovitou hmotou bez života a ztrácí svou strukturu a úrodnost

- textilie omezuje rostliny v růstu, a proto se trvalkové záhony nikdy nezapojí do souvislého porostu

- textilie se časem rozpadne na mikročástečky, které zůstanou v půdě navždy a mohou mít negativní dopad na živočichy i spodní vody 

- textile nezabraňuje růstu plevelu, ten vyrůstá i na rozkládajícím se kůrovém mulči, kde má víc živin než vaše rostliny pod textilií

- textilie nasnižuje množství použitého mulče, naopak bude potřeba mulč neustále doplňovat, aby textílie nebyla vidět


O netkané textilii se vedou velké diskuse i v odborných kruzích, a tak přidávám pro představu vyjádření zahradní architektky Petry Löffelmannové k černému hadru ve skupině Zahradní architektura. 

Moc by mě zajímalo jaká je vaše zkušenost s textiliemi v zahradách. Napište mi do komentářů, jestli jí používáte nebo jste jí někdy použili, jestli jste s ní spokojení nebo naopak? Moc mě zajímá i pokud jste třeba textilii ze záhonů už sundali, jaké jsou vaše poznatky o tom jaký to mělo či nemělo efekt na rostliny i plevel? 

Také budu moc ráda, pokud budete tento článek šířit mezi lidi, které by to mohlo zajímat nebo ho použijete v argumentaci s lidmi, kteří třeba nemají dostatek informací. Tento text najdete na www.cernyhadr.cz








48 komentářů:

  1. Děkuji Vám za skvělý článek !
    Nechápu, jak se to stalo, že je tato věc všude. Zrovna dnes jsem si po cestě do práce říkala ,jak je to škaredé, když ten hadr vlaje ve větru a že ty rostlinky jsou i po letech, co tam chodím, stále stejně neduživé. Tak už díky Vám vím, jak to přesně funguje. Náladu mi narušily také ty zbytkové mikroplasty.
    Děkuji Vám za skvělý blog !
    Zdraví Markéta z Valmezu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za zprávu, Markéto! Jsem ráda, že jsem mohla osvětlit tu záhadu! Zdravím do Valmezu!!!

      Vymazat
  2. Leni, ani nevíš, jak mi mluvíš z duše. Dáváme dokupy chalupu po mamince přítele a je to všude! Někdy i ve dvou vrstvách pod sebou. Takže ještě práce na hodně dlouho....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uf, to je teda síla, Jano! Přeju hodně energie! Ten pocit pak ale bude k nezaplacení! ;-)

      Vymazat
  3. I já děkuji za tento článek, tak nějak mi potvrdil, co jsem si "laicky" myslela. Bezúdržbová zahrada je pro mě strašák, chybějí včely, motýli, hmyz... všechno jak přes kopírák. Díky za skvělé rady a přeji krásné dny. Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že jsme na stejné vlně! Pojem bezúdržbová zahrada je mýtus a toto slovní spojení bych vyškrtla ze slovníku :-D

      Vymazat
  4. Moc děkuji za takhle ucelené informace! My jsme strávili několik víkendů odstraňováním textilie ze zahrady asi před dvěma lety. Rodiče jí před 10 lety dali úplně všude po vzoru sousedů. Moje zkušenost je přesně taková, jak píšete. Rostliny v záhonech se nerozrůstaly, vypadaly špatně, až když jsme začaly odstraňovat ten černý hadr z podkůry, tak jsme pochopili proč... půda byla úplně utužená, jakoby jílovitá (přitom pod trávníkem vypadá normálně), pomalu se do ní nedalo rýpnout a dost smrděla houbou. Keře měly kořeny zarostlé do textilie a vůbec to nešlo pryč. No prostě katastrofa! V životě už bych si to na zahradu nedala a nikomu bych to nedoporučila.
    Když jsme viděli tu spoušť rozhodli jsme se všechny záhony s trvalkama předělat. Půjčili jsme si rotavátor, půdu nakypřili a zapracovali do ní koňský hnůj, co jsem sehnala. Pak jsme teprve sázely znova rostliny.
    Záhony teď máme zakůrované bez textilie a čekám, až se tak krásně zapojí, jako to máte na těch ilustračních fotkách.
    Ještě jednou díky za článek, budu ho šířit dál, protože osvěta je potřeba! Petra z Domažlic

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Petro! Moc děkuji za Vaši zkušenost a za to, že se o ni dělíte! Postupovali jste skvěle, i když to muselo dát spoustu práce, věřim, že se to vyplatilo a rostliny už se krásně rozrůstají a prosperují!
      Díky za šíření a přeji hodně radosti z pěstování! Lenka

      Vymazat
  5. Při mulčování kůrou je potřeba dbát na správné zalévání, kůra pojme velké množství vody, která chybí rostlinám. (Zejména růže mají kořeny při povrchu)

    OdpovědětVymazat
  6. Včera jsem viděla Váš příspěvek na instagramu. Koupili jsme nový dům se "založenou" zahradou, tak jsem hned šla na obhlídku, jestli náhodou i my, pod založenými rostlinami nemáme tenhle hnus. K mému nemilému překvapení byl všude! Rozhodla jsem se rychle jednat a všechno sundat. Naštěstí to tu není ani půl roku, takže to šlo docela dobře dolů, nicméně půda pod tím jílovitá, absolutně bez života. Jsem moc ráda, že jsem na toto upozornění narazila nyní a ne až za pár let, to bych byla opravdu moc nešťastná. Moc děkuju, zachránila jste mi psychické zdraví!!! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě moc těší, ani nevíte jakou radost mi dělá, když slyším, že tenhle článek přispívá k záchraně půdy! Nikdy bych tomu nevěřila! Díky za zprávu!

      Vymazat
  7. Taky máme nově dům se záhonem se zamulčovanou textilií. Chtěla jsem rok počkat, rekonstrukce tomu dá zabrat, ale radši to vyndám hned, dokud drží pohromadě 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máte recht, až se začne rozpadat, tak to je ještě pracnější se toho hadru zbavit!

      Vymazat
  8. Přidávám se k předchozím komentářům - děkuji za skvělý článek se srozumitelně a uceleně podanými informacemi. S geotextilií mám bohužel velké zkušenosti na zahradě,kterou zakládali manželovi rodiče. Je všude a mnohdy na ní chybí i ten mulč,takže je viditelná ve velkých plochách. Samozřejmě se objevují všechny popsané problémy - rozpadání,nerozrůstání rostlin, i to,že plevel prorostl skrz. A co mě překvapilo ještě víc,že někde je místo ní dokonce použita černá fólie...Půdu máme už tak dost jílovitou a s touhle úpravou je to opravdu děs. Změny bohužel provádím jen pomalu a postupně,podle toho,co je mi dovoleno. Ale říkám si,že každý vysvobozený kousek je dobrý!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte můj obdiv! Někdy je to dlouhý a frustrující proces, ale jak píšete, každý vysvobozený kousek půdy se počítá! Třeba až časem uvidí ty rozdíly ve výsadbě, tak to pochopí. Někdy člověk potřebuje vyzkoušet oheň na vlastní kůži, aby pochopil, že pálí. :-)

      Vymazat
  9. Prosím poradíte mi. Chci dát na okrasu kamínky. Článkem jste mě přesvědčila o tom, že černý hnus nedám. Ale pokud nechci mít záhonek úplně zarostlý okrasnými rostlinami, tak mohu dát kamínky, aby nerostl plevel?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, mulč se používá bez textilie, doporučuji se v článku vrátit k části o mulči. Kamínky jsou vhodné pouze k suchomilným rostlinám. Pod trvalky a keře je lepší použít kůru či štěpku, v článku je vysvětlené proč.

      Vymazat
  10. Dobrý den Lenko, bylo by možné sdílet Váš článek ve skupině Zahrada a rostliny Pavla Chlouby? I v této skupině vedeme diskuze s laiky o škodlivosti textilie. Je to docela marný boj. Po přečtení diskuze ve skupině ZA to nemáte o nic jednodušší. Oslovila jsem Vlastu Černochovou, Jitku Vágnerovou a Hanku Pollertovou o tip na nějaký srozumitelný článek na toto téma. Hanka doporučila Vás. Děkuji. Iva Šimandlová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Ivo, to je jasné! Určitě nasdílejte kamkoliv, proto jsem tenhle článek psala, aby se dostal k co nejvíce lidem! :-)

      Vymazat
  11. dobrý den, dali jsme hnědou geotextilii. máme ji tam půl roku kolem keřů jsou vystřihaná kola aby rostliny mohly růst. jsou ve svahu nechtěli jsme tolik rostlin jak máte na obrázku nakoupili jsme keře které by se měly srůst. tzn. že některé by měly mít do šířky třeba dva metry a proto jsme je dávali v takové vzdálenosti od sebe. je to špatně ??,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, to je sice hezké, že máte kolem rostlin vystříhaná kola, nic to ale nemění na tom, co se děje s půdou pod textilií. Pokud máte výsadbu keřů, je nejlepší způsob, jak zabránit růstu plevelů vysázením půdopokryvných trvalek, který zaberou půdní prostor kořeny a plevel mezi sebe nepustí... např. barvínek, různé druhy kakostů, lesní jahodník, břečťan, zběhovec, variant je opravdu hodně a funguje to skvěle! Doporučuji si ten článek přečíst ještě jednou a pozorně!

      Vymazat
  12. Děkuji za krásný článek. Letos se chystám zakládat okrasný záhon a samozřejmě jsem plánovala geotextílii. Teď už vím, že si jí tam nedám :) za ušetřené kačky si koupím víc rostlinek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani nevíte, jakou mám radost z Vaší zprávy! Přeji hodně zdaru a radosti ze zahradničení!

      Vymazat
  13. Milá Lenko, díky! Přesvědčuji své přátele, že geotextilie je špatná. Sama mám zahradu pečlivě vypletou a následně zamulčovanou. Funguje to už 20 let. Rostliny se rozrůstají, prospívají.
    U kamarádky jsem viděla půdu pod geotextilií - tvrdý jíl, plevel se rozrůstá pod textilií, rostliny živoří a třeba šalvěje a další trvalky se ze záhonu vytratily zcela během 2 let. Bohužel geotextilii používají i zahradnické firmy...
    Díky za váš článek - bude o jednu zdravou zahradu více :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za zpětnou vazbu! Osobní zkušenosti jsou nejelpší argumenty, že to jde! Spousta zahradnických firem textilii používá, protože to zákazník vyžaduje a přišli by o zakázku... ale já věřím, že se časem vrátí lidem zdravý rozum, třeba až časem textilii odkryjí a uvidí tu spoušť :-)

      Vymazat
  14. Dobry den, suhlasim s clankom, ze geotextilia je zlo. Nie vzdy sa jej vsak da vyhnut... Minuly rok sme zakladali zahradu, chcela som trvalkove zahony, take prave, anglicke. Pre predstavu, zahrada ma velkost 1500m2, tie zahony tvoria zatial mozno 1/4 z plochy, este nas toho vela caka. Zahony mi navrhla architektka, takze som to s nou cele konzultovala, ale dohodli sme sa na kompromise, ze foliu dame, a postupne ju budeme odstranovat, ako sa budu rastliny rozrastat. Akoze, nie sme ziadni lenivci, okrem travnika sme si celu okrasnu cast zakladali a vysadzali sami (400 rastlin). Mame vsak male deti a dalsie povinnosti a nevedeli sme ako budeme celu starostlivost stihat.Trhanie buriny doslova zboznujem, ale je to aj tak dost velka plocha. To obcasne obstrihavanie folie a zvacsovanie otvorov rastlin je sice robota navyse, ale tak nejak to cele stihame. A veru aj napriek folii denne trham burinu. Cerviky zatial mame, poda vyzera stale dobre, ale snazili sme sa vybrat taku najtensiu geotextiliu. Rastliny bujneju, vyzeraju zatial stastne :-) Nepovazujem to za idealne a verim ze sa jej raz zbavim uplne. Niekedy vsak musime urobit kompromisy :-) Pekny den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, chápu Vás, myslím ale, že tento článek není určený pro Vás... Je určený pro lidi, kteří mají za to, že netkaná textilie je běžnou částo dokonce nezbytnou součástí zahrady a chtějí jí mít navždy.
      Ve Vašem případě a v krátkodobém použití je textilie ospravedlnitelná pomoc.
      Díky za inspiraci funkčního krátkodobého využití geotextilie!

      Vymazat
  15. Dobrý den Lenko, tuto vaši "kauzu" sleduji už od začátku �� asi 2 dny předtím jsem totiž strhla černou folii z jahod, že nějaké dosadíme a dáme fólii novou, bílou ��
    Ta se mi mezitím někam zatoulala a už ať tam zůstane �� nikde jinde jsme ji ani nikdy neměli, ale teď už bych ji fakt nedala nikam.
    Takže moc děkuji za osvětu a šířím dál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Terezo, tak to mám radost a zdravím vaše jahody! Doporučuji pod ně použít slámu nebo štěpku, zvlášť teď jak hodně prší mají plody v kontaktu s půdou tendenci plesnivět...

      Vymazat
  16. V skratke: Ďakujú aj Slováci Lenko ;*

    OdpovědětVymazat
  17. Díky Bohu, že jsem na tenhle článek narazila včas :-) Je to odstrašující... Zakládám nové záhony na svazích a dumala jsem nad ekotextilii z biomasy, klasickou se mi dávat nechtělo a vzhledem k ceně jsem se v tom potřebovala utvrdit :) Ty zapojené záhony trvalek jsou krásné! Díky moc za inspiraci, Lenko! Ještě zvážím zda to celé jen nazamulčovat a neosazovat postupně, s malým synkem je toho času málo..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Jano, tak to jsem moc ráda, že jsem mohla být nápomocná! U těch ekotextilií je právě potřeba si dát pozor, jestli nejsou sice rozložitelné, ale stále z plastu... člověka to vůbec nenapadne, když to nazvou eko nebo bio! Určitě bude fungovat i jen kůra na začátek, než se záhon zapojí, časem se kůra rozloží a buď jí doplníte nebo ne. Mě osobně se třeba zakůrované záhony neblíbí, takže kůru nepoužívám, ale je to na každém, co upřednostní a určitě to má i své výhody... Držím palce, ať se záhony povedou!

      Vymazat
  18. Dobry den, dekuji za info. My jsme zakladali zahradu v roce 2017 a jedine okrasne rostliny je zahon 16 levanduli u vchodu. Zbytek je hlavne travnik + mala plocha na jedle zahonky se zeleninou a ovocem. Ctyri stromy a asi 10 bobulovitych keru (rybizy, josta, boruvky i kamcatky).

    Ty levandule jsou ale v geotextilii a zasypane svetlymi oblazky. Muz tvrdil, ze je to nutne, aby plevel neprorostl. Levandule nadherne vzrostly a plevel jsem musela vytrhnout tak 2 ojedinele kusy za rok. Jedina udrzba levanduli je, ze je 1x rocne ostriham.

    Tez mi vsichni rikaji, ze levandule vydrzi max. 5 let, a pak je bude nutne vymenit. Zatim vypadaji uzasne (ty tesne u branky maji mene slunce a jsou o trochu mensi, ale bujne jsou vsechny). Uz ted se desim toho, jak budu tu geotex. muset vydloubavat ze zeme.

    Chystala jsem se ji pouzit na kratkodobe zakryvani zahonu prave proti plevelu (napr. mezi rajcata) a ted si rikam, ze je to blbe?

    Diky za Vas inspirativni blog. Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Veroniko, levanduli určitě není potřeba po pěti letech vyměnit, jen je potřeba jí pravidelně částečně zmlazovat, protože má tendenci tvořit dřevnatou stařinu a keřík pak polehává. Proto je dobré každý rok některé výhony seřezat hlouběji, keřík pak obrůstá znovu a zůstává kompaktní...
      Jinak levandule mají rády propustnou půdu a určitě bych textilii odstranila, zvlášť když půdu přes geotextilii zatěžují ještě kameny. Teď se levandulím třeba ještě daří, ale časem se půda pod textilií znehodnotí, stane se z ní jilovitá neproustná hmota bez života a projeví se to i na rostlinách. Doporučuji textilii odstranit a buď dát kamínky přímo na půdu nebo použít kůru nebo můžtete vysázet levandulí víc, aby pokryly celý záhon, krásně se rozrostou, zapojí a plevel mezi sebe nepustí.
      Držím palce, ať dělají nadále radost!

      Vymazat
  19. Dobry den Lenko, moc dekuji za clanek, velmi souznim s tim, co pisete. Prave zakladame trvalkove zahony a zahradnik nam rekl, ze to jinak nez bez geotextilie nebude fungovat. Tak nas nakonec presvedcil, ale koupili jsme tu eko ze 100% biomasy. Planujeme to zasypat jemnou kurou. Myslite ze to bude takto v poradku? Zizaly ale skrz tu textilii neprolezou stejne tak asi, vidte? A prisun vzduchu? Myslite ze ta eko textilie dycha?
    Jeste se vas prosim zeptam, jak se pak prihnojuji kompostem stromy, kere a trvalky, kdyz tam bude nahore ta kura? Normalne na tu kuru?
    A nemate kontakt na nekoho sikovneho, kdo realizuje zahrady v okoli Prahy timto prirodnim zpusobem a nedaval by nam porad takoveto rady jako tento "nas"zahradnik? Nejradeji b na vse bral chemii. Je to hodne prace a s malymi detmi na to bohuzel nemam cas.
    Krasny den, Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě opravdu mrzí, že stále exstují "zahradníci" kteří tlačí textilii, smutné. Pokud použijete dostatečnou vrstvu mulče (10 - 15cm) není potřeba použít textilii, tu akorát mulčí přitlačíte k zemi a ta nebude dýchat, zároveň textilií oddělíte půdu od vnějšího okolí takže se nebudou do půdy uvolňovat organické zbytky. Nevím jaký je poločas rozpadu této eko textilie, počítám ale, že aby to fungovalo proti plevelům, měla by se rozložit po půlroce až roce, což je dost dlouhá doba na to, aby vymizel půdní edafon.
      Co se týká hnojení kompostem, musíte kompost dávat na půdu... mulč pak až nahoru.
      Ráda bych Vám dala kontakt na konkrétní firmu, ale bohužel už nemám moc přehled, v oboru se už nějakou dobu nepohybuji. Zkuste se poptat ve fb skupině Zahradní architektura. Každopádně Váš "zahradník" na mě nepůsobí profesionálně a evidentně mu nejde moc o zahrady jako spíš o peníze a rychlá krátkodobá řešení.

      Vymazat
  20. Mnohokrát děkuji za osvětu, před několika dny se ke mně dostala informace, jak geotextilie škodí půdě a organismům, hledala jsem další informace, mám předzahrádku a na ní jsem samozřejmě použila geotextilii, takže mě teď čeká dost práce s jejím odstraněním, určitě to udělám a osvětu budu šířit dál.

    OdpovědětVymazat
  21. Dobrý den,
    Děkuji moc za tento článek. Zrovna jsem se rozhodoval jestli pořizovat ten ,,černý hardr" na zahradu a díky tomuhle článku mám jasno, ze určitě ne. Jenom ještě dotaz. Jaký máte názor na karton z krabic? Někdo to používá na potlačení růstu plevele. Jenže ten karton, sice se rychle rozloží, ale asi taky bude obsahovat nějaké chemické složky. Co myslíte?
    Děkuji moc. S pozdravem David Nový

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě moc těší, Davide, že jste se rozhodl mít zahradu bez hadru! Co jsem zjišťovala, v dnešní době už se nesmí do kartonu používat žádné škodlivé látky, problém může být akorát plastová lepenka, či potisk, jinak se kartonové krabice používají i v ekozemědělství. Přeji hodně radosti ze zahradničení! Lenka

      Vymazat
  22. Hezký den, něco přes rok máme mezi keříky barvínek, krásně se rozrůstá, ale plevele je tam ještě hodně a už se hůř odstraňuje díky hustému porostu barvínku. Když chci vyplet, vytrhnu i část barvínku. Jak správně na to? Raději pořádně vyplet i s rizikem vytrhnutí barvínku?
    Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, já bych určitě raději plela, jinak se vám tam ten plevel rozroste a bude čím dál větší potíž se ho zbavit...

      Vymazat
  23. Doporučený sortiment záhonových peren volně ke stažení zde www.doporucenysortiment.cz

    OdpovědětVymazat
  24. zrovna zitra jsem chtel jit do stavebnin,ac nerad, kupovat geosku. a protoze se mi to moc,nezdalo,radsi jsem googlil. diky moc,zitra usetrim. snad se teda tech malin zbavime a treba se ta "motyly louka" jednou chytne. :) roman,zlin

    OdpovědětVymazat
  25. Díky za clanek. Diky nemu jsem prozrela a kdyz jsme pred rokem zacali jako deti z panelaku delat na zahrade naseho noveho domu, ktera ma cca 600m2 nikde jsem nedala textilii ale vysadila nahusto trvalky, travy, cibuloviny a misto plevele jsem nasadila lesni jahudky. Peclive jsme odstranili travni drn, dali ke kvetinam a na pudu karton a zamulcovali kurou. Pod kurou je hromada zizal a broucku, rostou nam tam kacenky a smrze. Vsechny trvalky uzasne obrazi a dokonce se v mistech kde jsme sundali letitou zamkovku objevily modrence, tulipany a pivonky♥️diky za ten clanek!

    OdpovědětVymazat
  26. Díky za článek narazila jsem na něj nahodou když jsem hledala jak kypřit jahody když budou zakryté… nicméně mám netkanou textilií. Eko alternativy jsou fajn nápad ale stejně řeším. Textil dávám vždy jen na vegetační období pod rajčata, okurky, melouny, atp u těchto na plíseň trpících zelenin mi právě zase přijde fajn ze se spory nedostanou tolik do půdy. Nechci zbytečně stříkat to je taky zlo.. slama za mě nefunguje kvůli slimakum. Jeden rok jsem zkoušela a katastrofa. Dat pod trvalky by mě opravdu nikdy nenapadlo. Zahradu mám velkou a jsem rada ze zvládnu vyplet kořenovou zeleninu. Na podzim putuje textil do popelnice ale je fakt ze je to hromada plastu nemluvě o možnosti ze se dostávají mikroplasty do půdy. Jaké by byly alternativy ?

    OdpovědětVymazat
  27. Děkuji za vyčerpávající článek. Já jsem se na černý hadr kdysi nechala chytit a měla jsem pocit, že bez něj nemám šanci zahradu 3000 m2 zvládnout. Tipuji to minimálně na 10000 Kč a plno hodin práce. Po čase jsem teprve zjistila, jak to vlastně funguje ve skutečnosti a dalších plno hodin práce mě stálo textilii z celé zahrady odstranit :) Dát ty peníze do květin a čas do pořádného vypletí, tak už teď mám krásnou zahradu. Nicméně teď cca po třech letech od sundání konečně vidím prospívající rostlinky, které se už hezky samy rozrůstají a zapojují.
    Škoda, že jsem tento článek neobjevila tenkrát :)

    OdpovědětVymazat
  28. Moc děkuji za článek 😉 samozřejmě mám za sebou zkušenost s černým hadrem 🤦‍♀️ kdy jsem jeden rok dala pod jahody 😏 musím říct, že jsem nikdy neměla tolik bídnou úrodu 🙈 rok na to kdy jsem tu černou hrůzu zlikvidovala jahody jakoby dostaly živou vodu ☝️ byly krásné zdravé, obrovské a samozřejmě chutné 😍 za mě už už nikdy více, protože když si vzpomenu jak byla půda odporná pod tou textií tak to už své zahradě niky neudělám 😉

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře!