Vermikompostuju

Vermikompostuju už od roku 2016 (viz můj první vermikompostovací příspěvek) a protože za těch pár let už mám s domácím žížaláriem docela vybudovanej vztah a pár zkušeností, ráda bych svoje poznatky poslala dál, třeba se někomu budou hodit.

Pro ty z vás, kteří slovo vermikompostér slyší poprvé, jde o domácí kompostér, ve kterém s rozkladem organických zbytků vaší domácnosti pomáhají kalifornské žížaly. Speciální žravější druh než jsou naše české Julie.

Proč jsem si pořídila vermikomopstér a jak hodnotím tohle rozhodnutí?

Mělo to tři základní důvody a očekávání:

1/ potřeba zúžitkovat organický odpad z domácnosti ve městě

2/ vlastní kompost pro rostliny - výroba vlastního substrátu

3/ žížalí čaj - hnojivo pro pokojovky

Po pěti letech musím říct, že vermikompostér už je běžnou součástí naší domácnosti. Očekávání z bodu 2 a 3 plní skvěle, bod 1 jen částečně. Asi dost záleží kolik organického odpadu vyprodukujete, ale produkce naší dvoučlenné domácnosti, která poměrně dost vaří je na jeden vermikompostér moc velká. Odhadem žížalám putuje tak 1/4 našeho bioodpadu. Naštěstí máme teď u domu ještě hnědou popelnici, kde končí ostatní bioodpad, takže nemám černé svědomí. Zároveň plánuju časem zřídit kompost na zahradě u domu, pokud mi to sousedé dovolí.

Jestli mě něco překvapilo, tak je to jednoznačně množství bioodpadu, které vyprodukujeme. Tím víc mě mrzí představa, kolik asi organické hmoty končí ve směsných popelnicích a následně spalovnách nebo skládkách. Pokud byste chtěli se svým organickým odpadem něco udělat ať bydlíte kdekoliv, mrkněte třeba na tenhle praktický návod jak začít kompostovat od Kokozy. Pokud jste z Prahy a zajímá vás třídění bioodpadu nebo byste rádi hnědou popelnici, tady najdete všechny potřebné informace. Praha má navíc svojí kompostárnu ve Slivenci, kam je možné svůj bioodpad zdarma odložit, zároveň si za něj můžete odvézt už hotový kompost a použít ho třeba na přesazování pokojovek. Také si tam můžete kompost koupit do vlastní nádoby za skvělou cenu 1 Kč/kg!

Co a jak vermikompostuju

Do vermikompostéru dávám spíš drobný bioodpad jako jsou slupky z okurek, bramor, mrkve, odřezky zeleniny. Vyhýbám se košťálovinám, které mají tendenci zapáchat a slupkám z citrusového ovoce, ty se zase špatně a dlouho rozkládají (žížaly je nemají rády). Obecně ovocných zbytků dávám minimum kvůli muškám. 

Snažím se ale přidávat různorodý odpad, prostě od všeho trochu a pokud je odpad větší, dám třeba jen část, kterou pokrájím na kousky. Do vermikompostéru nepatří: maso a mléčné výrobky. Občas přidám i rozdrcenou skořápku od vajíčka.

Trik proti můškám a plísním je jednoduchý. Nové zbytky dávam jen do jedné půlky patra a vždy je zasypu trochou již hotového substátu (lze použít pro začátek i kupovaný substrát) z druhé půlky. 

Když naplním půlku prvního patra po okraj, pokračuji druhým patrem ve stejné půlce vermikompostéru. Žížaly si prolezou otvory nahoru, jdou za potravou. Když naplním i druhé patro, patra prohodím. Na spod dám druhé patro z pravé půlky zaplněné. Z prvního patra udělám druhé patro a doplňuji prázdnou část patra kterou zahrnuji již hotovým substrátem. Má to logiku a takto se mi to osvědčilo nejvíc. 

Vermi Kompost

Získat čistý kompost bez žížal se mi na začátku moc nadařilo. Vždycky jsem musela žížaly ručně vybrat, protože jich v bylo v substrátu pořád dost. Osvědčilo se mi nechat spodní plné patro kompostéru nějakou dobu uležet a přidávat zbytky jen do horního patra a jen na jednu půlku, aby vlhkost protékala jen částí vermikompostéru. Tam kde je sucho a málo potravy není pro žížaly ideální prostředí a samy se přesunou za vlhkem a potravou.

Pokud máte vermikompostu hodně a nestíháte ho zpracovat, můžete jím potěšit nějaký strom či keře v parku či přírodě. Pak je potřeba se ale ujistit, že kompost bude zcela bez žížal. Kalifornské žížaly (Esenia andrei) patří oficiálně mezi invazivní druh a podle zákona 114/1992 Sb. se nesmí vědomě šířit do české přírody. Jsou vyšlechtěné z žížaly hnojní (Esenia foetida) s kterou se můžou křížit, nepřežijí ale teploty pod bodem mrazu a nad 42C. Nejlepší, jak se ujistit, že ve vermikompostu nejsou žádné žížaly je ho nechat zcela vyschnout, přemrznout nebo ho strčit do trouby na 45C. Já osobně nechávám vermikompost přeschnout než ho používám, přijde mi to nejjednodušší a bez práce.

Žížalí čaj 

Jedno z nejlepších hnojiv na pokojovky co znám. Stáčím ho do skleněných lahví a přidávám do zálivky. Asi tak půl deci do 1,5 l konvičky. Občas prostřídám s běžným minerálním hnojivem N-P-K. Žížalí čaj se nekazí, takže ho můžete skladovat i měsíce.

Tenhle krásný vermikompostér Urbalive jsem si koupila na Kokoze. Podle návrhu designéra Jiřího Pelcla ho vyrábí česká firma Plastia, takže podpora českého výrobku na všech frontách. Jinak teda není jen krásný, ale i plně funkční a za těch pět let, co ho mám funguje i vypadá pořád skvěle.

Vermikompostéry se dají jednoduše i vyrobit, na internetu najdete spoustu návodů jak na to, stačí trochu pogooglit. V Zahradě na niti pak můžete zakoupit násadu kalifornských žížal, pokud mám zrovna přebytek.

A jaké jsou vaše zkušenosti s domácím kompostováním? Budu moc ráda, když mi napíšete svoje zkušenosti!