14. března 2021

Jak přesazovat pokojovky

Přesazování rostlin je moje oblíbená relaxační činnost. Není to žádná věda a vlastně by mi asi dřív přišlo, že o tom snad není třeba nic psát, že je to taková obecně známá činnost, kterou každý někdy dělal. Dostávám ale na přesazování docela dost dotazů, a tak jsem pro vás připravila tenhle článek jak a kdy se do toho pustit, na co dát pozor a navíc i několik tipů, které vám tuto činnost třeba zjednoduší.


Kdy je správný čas na přesazování pokojovek?

Pokojovky se přesazují během svého vegetačního období, takže od jara do podzimu. Za mě to dává největší smysl právě na jaře, protože má rostlina do podzimu dostatek času zužitkovat nový substrát a pokračovat v růstu. Na podzim bych nechala jen to nezbytné přesazovaní v případě, že si třeba přinesete novou rostlinu. Přesazováním na podzim trochu riskujete, že to rostlina vezme jako pokyn k nastartování růstu přes zimu, kdy by už měla mít spíš vegetační klid.


Jak poznat kdy rostlinu přesadit?

U běžných pokojovek nutnost přesazení odhadnete, když se podíváte, jak je rostlina vzrostlá a jak velký, respektive malý má květináč. Dobře funguje i rychlý test, když zkusíte rostlinu vytáhnout z květináče. Když je bal prokořeněný a drží tvar květináče, znamená to, že rostlinu můžete přesadit. Některé rostliny si řeknou o přesazení samy, když jim začnou kořeny prorůstat z květináče nebo kořeny zaplní květináč tak, že už ani žádná zemina v květináči nezůstane. Pak je vhodné roslinu i rozdělit do více nádob, pokud je to možné.




U vlhkomilných rostlin můžete potřebu přesazení odhadnout podle potřeby zálivky. Zemina je to, co kolem nich udržuje potřebnou vlhkost a když je jí méně, vyžadují více zalévání. Právě podle toho, že rostlina vyžaduje více zalévání poznáte, že nastal čas dopřát rostlině více prostoru a přesadit jí.

Napovědět vám také může, že se rostlina už převažuje a květináč nestojí stabilně na místě.


Také doporučuji přesazovat všechny rostliny, které si nově koupíte a přinesete domu z obchodu. Často jsou zasazené v kokosovém substrátu, který je používán z důvodu lehkosti, aseptičnosti a dobré nasákavosti pro snadné dodávání živin přes zálivku. Kokosový substrát se rychle vyčerpá a není vhodný pro dlouhodobé pěstování pokojových rostlin.



Pozor na přesazování kaktusů a sukulentů! Kaktusům malý kořenový prostor svědčí a sukulentům menší nádoby s minimem živin nevadí, mají malé nároky od přírody.


Pokud máte pocit, že rostlině už je květináč malý, ale z jakéhokoliv důvodu jí ještě nechcete přesadit, doporučuji jí dopřát alespoň hnojivo, kterým jí můžete částečně nahradit nový prostor pro kořeny.


Přesazovat rostliny nejde do nekonečna, to by vás časem mohly vystěhovat obří květináče. U některých rostlin se to časem řeší jen dohnojováním, některé se třeba omezují v růstu zaštipováním. U některých rostlin se zmlazuje celá rostlina tak, že necháte zakořenit nové řízky a mateční rostlinu dáte na kompost.



Řízky rostlin zasaďte ve chvíli, kdy mají dost kořínků a použijte spíše malé květináče. Jakmile rostlina malý květináček prokoření, můžete jí přesadit do většího.



Jak na samotné přesazování?

Původní substrát jemně odstraňte, stačí jemné oklepání, jinak hrozí, že poškodíte vlásečnicové kořínky a spíš rostlině ublížíte. Pečlivé odstraňování nebo dokonce vymývání starého substrátu je podle mě naprosto zbytečné a může být pro rostlinu spíš nebezpečné opět kvůli poškození kořenů.

Substrát před přesazováním trochu navlhčete, aby dobře nasával vodu. Při sázení ho do květináče mírně stlačujte, aby v substrátu následně mohla probíhat kapilární vzlínavost a voda skrz substrát mohla stoupat. Načechraný substrát s velkým množstvím vzduchu nesaje vodu.

U rostlin s dřevnatým stonkem dávejte velký pozor, abyste je příliš nezapustili do substrátu. Některé rostliny jsou na to velmi citlivé a reagují pak žloutnutím a schnutím. Jednoduše nasypejte substrát přesně do té výšky, kde byl předtím. Krček kmínku musí zůstat ve stejné výšce. U rostlin, které tvoří nové kořeny přímo na stonku, toto nehrozí, ale vždy je lepší zasasit pouze tu část, kde už má rostlina narostlé kořeny.


Přesazování kaktusů a sukulentů přizpůsobte složení substrátu. Ten by měl být co nejvíce propustný, aby nezadržoval vodu. Ideální je smíchat substrát na pokojovky s pískem v poměru 1 : 1. Také nezapomeňte na drenáž. Více o pěstování kaktusů a sukulentů v mém článku ZDE.



A jak je to s velikostí květináče?


Nový květináč by měl být zhruba o 2 cm na každou stranu širší než ten původní. Prostě tak, abyste byli schopní přidat kolem balu novou vrstvu substrátu a prsty jí stlačit. Rostlina kořeny vyhání do dálky, ty pak rostou dokud nenarazí na překážku. Pokud by tedy nový květináč byl příliš velký, nebylo by prokořenění pravidelné a rostlina by pak nevyužila celý substrát v květináči a špatně by se přesazovala.


TIP: Co dělat, když vám substrát propadává dírou v květináči? Tradičně se na dno používají kamínky nebo střepy z rozbitého květináče či nádobí. Když ale nemám po ruce ani jedno, použiju prostě kousek kartonu. Voda si ven cestu najde a substrát zůstává v květníku.


Plastový nebo terakotový květináč, toť otázka!

Oba mají své výhody a nevýhody. Já osobně používám oba typy.

Terakotový květináč nasákává vodu, což může být pro některé rostliny výhoda, pro jiné už méně, odvádí totiž vodu, která se tak vypařuje z celého jeho povrchu, takže se jí spotřebuje víc. Esteticky je to za mě rozhodně hezčí varianta, problém ale je, že velikostí a tvarem se terakotové květináče často nevejdou do obalů na květináče, takže je spíš používám bez obalů. Pokud chcete používat terakotu do obalu na květináč myslete na to, že mezi obalem a květináčem musí být alespoň 0.5 cm mezera, aby mohl květináč dýchat, jinak se budou tvořit plísně.

Plastový květináč má také své výhody, mnohem lépe se z něj rostliny přesazují, stačí ho trochu pomačkat a bal krásně vyndáte bez poškození kořenů. Zadržuje líp vodu a většinou vždycky najdete velikost, kterou potřebujete pro konkrétní obal na květináč.

Co se ekologie týká, pokud používáte oba typy květináčů dokola a dáváte jim nové a nové využití, je to za mě v pořádku. Většinou všichni recyklujeme květináče, v kterých jsme rosltiny koupili. Lepší než plastový květináč vyhodit a pořídit si jiný, je ho prostě používat dál.




TIP: Pokud byste rádi nějaké použité plastové květináče, stačí se zastavit u mě v Zahradě na niti, většinou mám spoustu nevyužitých a ráda vám je zdarma předám k dalšímu využití! Pokud nejste z Prahy, zkuste mojí FB skupinu Rostlinná štafeta, třeba najdete někoho z vašeho okolí kdo má květináčové přebytky...



Nezapomeňte na drenáž a drenážní otvor!

Každý květináč by měl mít drenážní otvor na dně. Ten slouží k tomu, aby přebytečná vody mohla odtéct a rostlině neuhnívaly kořeny. Vyvarujte se sázení rostlin do obalů na květináče, které nemají otvor. Z mojí zkušenosti na to ve většině případů nakonec doplatíte. Je velmi těžké určit, jestli rostlina nestojí ve vodě, když nemůžete květináč vyndat. Některé rostliny navíc upřednostňují zálivku do misky, z které si mohou natáhnout kolik vody potřebují.

U všech rostlin, které jsou náchylné na přemokření kořenů doporučuji dávat na dno květináče drenážní vrstvu, která nezadržuje vodu a zamezí tak tlení kořenů při případném přelití. Drenáž můžete vytvořit z písku, kamínků nebo keramzitu. Většinou stačí drenážní vrstva 2 cm.




Jaký substrát na přesazování pokojovek?

Úplně nejkvalitnější substrát získáte, když si založíte kompost. Budete ho mít zadarmo a lepší nikde nekoupíte. Varianta k získání domácího kompostu je třeba vermikompostér, vřele doporučuji! Možností také je si zajet do nejbižší kompostárny s pytlem či kbelíkem. Můžu doporučit třeba pražskou kompostárnu ve Slivenci, kde seženete kilo kompostu za 1 Kč a pokud tam odvezete svůj bioodpad dostanete kompost zdarma!

Další možností je nakutat si v lese hrabanku, nejlepší je ta z listnatých lesů. Pokud nemáte možnost si kompost vytvořit, nebo nakopat, použijte substrát na běžné pokojovky. Doporučuji z něj vybrat větší kusy kůry a naopak přimíchat hrst písku, který substrát učiní lépe propustným a pár lžic zeolitu, který naopak zvyšuje schopnost zadržovat vodu a váže živiny.


TIP: Pořiďte si mojí přesazovací podložku! Už žádné rozmáčené noviny a všude nepořádek. Přesazovací podložka zadrží všechen materiál, je voděodolná, jednoduše se používá a po skončení přesazování ji prostě vyklepete do koše, stočíte do ruličky a máte uklizeno.


A jak je to s hnojením?

Hnojení minerálním hnojivem hned po přesazování nedoporučuji. Nový substrát totiž funguje vlastně jako hnojivo, je plný živin. Můžete ale použít stimulátor růstu pro lepší tvorbu kořenů jako je Lignohumát. To je organický roztok plný humátů, přírodních substancí získávaných extrakcí z dřevěného uhlí či rašeliny, které jsou velmi důležité pro růst a vývin rostlin. Lignohumát působí pozitivně proti stresu, zlepšuje odolnost vůči škůdcům, zvyšuje příjem minerálních látek kořeny a celkově podporuje rozvoj kořenového systému. Třeba nově zakořeněné řízky rostlin do něj můžete před zasazením namočit nebo přesazenou rostlinu zalít ředěným roztokem.

Pokud se o rostlinu správně staráte, má světlo, zálivku i substrát, jaký potřebuje, stačí ji přihnojit minerálním hnojivem 1–3x ročně. Pokud se nejedná o druh, který je náročnější na živiny třeba kvůli kvetení atd.

Co se týká konkrétních značek hnojiv. Po absolvování několika semestrů Výživy a fyziologie rostlin, bych tuto poblematiku shrnula do několika vět. Základem plných minerálních hnojiv jsou prvky N P K v poměru 6 - 8 - 6. N - dusík je nepostradatelný pro růst, P - fosfor podporuje růst kořenů a vývin pupenů, K - draslík zajišťuje pevnost rostliny a zlepšuje odolnost vůči chorobám. Doporučuji si koupit hnojivo v krystalické podobě (např. Krystalon), které rozpustíte ve vodě v daném poměru. U tekutých hnojiv platíte víceméně za vodu. Problematika hnojení je samozřejmě složitá, ale upřímně, bohatě stačí vědět, že je dobré rostinám občas hnojivo dopřát, aby byly odolné a dobře rostly.


TIP: skvělé organické hnojivo na podporu růstu a odolnosti rostlin je žížalí čaj - produkt vermikompostéru. To je za mě to nejlepší, co můžete svým pokojovkám dopřát a ještě při tom zúžitkovat zbytky z kuchyně a získat vlastní kompost.




Tak to je asi tak všechno, co mě k tématice přesazování napadá. Pokud máte nějaké další tipy na přesazování pokojovek nebo vás napadá nějaký dotaz, určitě napište do komentářů!

A jestli už máte přesazeno a chtěli byste svým pokojovkám dát extra péči, co jim třeba dopřát lázeň

13 komentářů:

  1. Dobrý den, děkuji za krásný článek! Taky již delší dobu nedám dopustit na žížalí čaj, ale zajímalo by mě, zda bych jej neměla střídat s jiným hnojivem - někde jsem četla, že žížalí čaj obsahuje příliš fosforu a hrozí tak dysbalance prvků.
    Děkuji!
    Janča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Jančo, určitě je dobré to střídat! Složení kompostu záleží hodně na tom, co do něj přidáváte. Je dobré tam občas třeba i nadrtit skořápky z vajíček. Článků o správném kompostování je spousta, tak doporučuji se dál vzdělávat a zkoušet. A rozhodně občas vystřídat žížalí čaj za minerální hnojivo, jak píšu v článku, já ho používám tak 1- 3 x za rok.

      Vymazat
  2. Dobrý den, Lenko,
    mohla bych se prosím zeptat, jestli žížalí čaj ředíte? Stočila jsem první litry a nevím, jak s ním naložit...
    Děkuji.
    Klára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Kláro, tak to je skvělé!
      Ano, žížalí čaj přidávám do konviček na zalévání, cca tak 0,5 dcl na 2L. V lahvi ho skladuji neředěný, šetří to místo :-)

      Vymazat
  3. Lenko,
    děkuji za odpověď! Tak to jsem kytkám dopřála - dala jsem to půl na půl :-)))) Ale přežily ;-) Ještě mám jeden dotaz - jak je třeba čaj skladovat, nekazí se?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To vůbec nevadí, občas můžete i pořádnou dávku, doporučuji ale hnojit hlavně od jara do podzimu, přes zimu minimálně...
      Jinak z mé zkušenosti se žížalí čaj nekazí, nikdy se mi nevytvořil na hladině ani náznak plísně i po několikaměsíčním skladování.

      Vymazat
    2. Díky❤ Květinám a žížalám zdar, bacilům zmar! K.

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za super článek! Především na tip na kompostarnou ve Slivenci, bydlím kousek a vůbec jsem o ní nevěděla. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že šířím kompostovací info správným směrem!

      Vymazat
  6. dekuji za clanek! Mam zalivat nejdriv vodou pred zalivkou lignohumatem? bezne jsem cetla ze pred zalivkou hnojivem je potreba zalit vodou aby se nespalili koreny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lignohumát ale není hnojivo, jen podporuje odolnost proti breberkám a zlepšuje růst kořenů a tím zdraví rostliny. Prostě ho jen trochu přimícháte do zálivky jednou za čas a je to ;)

      Vymazat
  7. Díky za fajn článek! Ještě se zeptám k tomu kompostu - kdybych si sehnala nějaký ten kompost z kompostárny, mám jen něčím "naředit", nebo jej použít prostě místo zeminy na pokojovky třeba? Díky! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře!