16. dubna 2021

Ikoncká monstera


Monstera se v posledních pár letech stala jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Ikona školních chodeb a socialistických kanceláří zažívá módní návrat jako hlavní přestavitelka nového trendu zvaného urban jungle neboli městská džungle. Mít alespoň jednu poličku či kout plný pokojovek je aktuálně in. A základem zelené sbírky je rozhodně monstera s listy děrovanými jako ementál.

Právě podle nápadně děrovaných listů pozná tuhle liánu každý na první pohled. Není náročná na péči, jediné co vyždaduje je dostatek prostoru. Pojmenování monstera se vztahuje k velkým děravým listům, které působí monstrózně.



S divokou monsterou adansonii v kostarickém pralese

Baví mě objevovat historii různých pokojovek a bádat po místech, kde se přirozeně vyskytují. Zároveň porozumnění přirozenému prostředí v jakých rostliny žijí mi pomáhá porozumět nárokům rostlin a tomu, jaké prostředí potřebují, aby se jim dařilo. 

Pojďme se tedy podívat, co je vlastně monstera zač, kde je doma, jaké má ve své domovině podmínky a co jí tedy prospěje při pěstování u nás doma.

Spolu s dalšími asi 45 druhy patří monstery do rodu Áronovitých a vyskytují se v tropických oblastech Jižní, Střední a Severní Ameriky. Najdeme tu celkem 22 druhů monster z kterých vychází spoustu variet (tedy vyšlechtěných kultivarů). 










 



Monstera adansonii popínající stromy v kostarickém pralese

Někdy je těžké určit, jestli je to nějaký philodendron či monstera...

Monstera je liána, v přírodě neroste samostatně, vždy vyždaduje oporu, ke které se přichytává vzdušnými kořeny a pne se tak po stromech do vyšších pater tropického lesa, až do výšky 20 metrů kde je více světla. Vzdušné kořeny mají funkci šplhací, pokud dorostou až k zemi, koření do půdy a mají pak i stabilizační funkci.

Nejznámějším druhem monstery je Monstera deliciosa. Ve své domovině ve Střední Americe má bohatou historii. Byla zdrojem potravy, materiálu i jako medikament, léčila se s ní artritida. Vzdušené kořeny se používaly k výrobě lan a k pletení košů. Plody monstery deliciosy nazývané mexický chlebovník vypadají jako zelené šištice. Když jsou zralé chutnají jako ovocný salát, něco mezi banánem a ananasem. Zralost plodů se pozná tak, že plod samovolně opadne. V domácích podmínkách však rostliny plodí jen velmi výjimečně.

Květ a plody monstery deliciosy, zdroj


Poprvé jsem viděla plod monstery v jedné předzahrádce ve vesničce Taganana na Tenerife, předtím mě nějak nenapadlo po něčem takovém koukat, ty plody jsou takové dost nenápadné...


Na té předzahrádce v Taganana měli monsteru namixovanou s Philodendronem pinnatifidum, krása!

Monstera na balkóně hostelu v San José, Kostarika

Monstrózní list monstery v botanické zahradě v Puerto de la Cruz na Tenerife

Monstera deliciosa byla vyšlechtěna v 18. století v Anglii k produkci ovoce. V dnešní době jí najdete jako venkovní okrasnou rostlinu v topických a subtropických oblastech po celém světě. A samozřejmě je to i jedna z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Má velmi dekorativní listy a je velmi nenáročná na péči i prostředí.

Nejvhodnější jsou teploty v rozpětí 14 - 20 C, zvládne ale i mnohem nižší teploty. Je vlhkomilná, dobře ale zvládá i suchý vzduch, dokonce jí nedělá problémy ani ústřední topení. Ideální je místo s dostatkem světla bez přímého slunce a průvanu. Snese ale i poměrně špatné podmínky chodeb a tmavších koutů kanceláří. 

Jednu monsteru jsem použila do kanceláře mého muže a daří se jí tam výborně i s minimem péče

Nenáročná je monstera nejen na prostředí, ale i na péči. Přes léto zaléváme hojně, občas přidáme hnojivo, přes zimu zálivku omezíme. Nedostatek vláhy může způsobit ztrátu listů, obecně ale monstera dobře snese i krátkodobé sucho. Vzdušné kořeny můžete zastrčit do lahve s vodou, urychluje to vývoj nových listů i růst rostliny.





A tady je moje monstera vypěstovaná z řízku, je jí asi tak 8 let a ať jí přesunu kamkoliv roste jako blázen...


Pokud nemáte doma dostatek místa na monsteru deliciosu, můžete si pořídít jeden z méně vzrůstných druhů monstery. Třeba
Monstera adansonii vzrůstem připomíná spíš potos. Není mohutná, má drobné děrované listy srdčitého tvru. Tvoří převislé výhony, které můžete nechat přepadávat z poličky či skříně, a nebo jí můžete vyvazovat k opoře. 


Moc hezky vypadá Monsera adansonii v závěsných makrame.




Kokedama s monsterou adansonii 'Monkey Mask'

Další méně vzrůstný druh Monstera minima má monsteru pouze v názvu, jedná se ale o úplně jiný druh rostliny - Rhaphidophora tetrasperma. Protože Rhaphidophora je monsteře hodně podobná, ale má komplikovaný a těžko zapamatovatelný název, a tak se jí začalo říkat jednoduše Monstera minima.

Rhaphidophora tetrasperma aka Monstera Minima v kokedamě


Rhaphidophora tetrasperma má mohutnější stonek, který je potřeba vyvazovat k opoře, aby se mohla pnout. Je také velmi nenáročná, zvládá dobře krátkodobé sucho a velmi dobře se rozrůstá. Tahle moje monstera minima v kokedamě je asi dva roky stará a vyrostla z cca 15 cm dlouhého výhonu s pár listy. Už jsem jí několikrát musela zastřihnout, protože je úplně nezvladatelná!

Zatímco Rhaphidophoře se říká monstera, zatímco to monstera není. V kostarickém pralese se mi podařilo objevit i vzácnější druh monstery - Monstera dubia, která naopak jako monstera vůbec nevypadá, ale monstera to je. Tenhle druh monstery šplhá po kmenech stromů tímto zvláštně přísavkovitým způsobem. Občas to vypadá, jako kdyby byla na kmenu jen namalovaná, jak její listy dokonale kopírují tvar kmene.

Panašovaná Monstera variegata z botanické zahrady v Puerto de la Cruz na Tenerife


Poslední dobou se objevují i různé panašované kultivary monster, které se prodávají za občas až neuvěřitelné částky. Já naštěstí nemám ráda panašované kultivary čehokoliv, vždycky na mě tyto rostliny působily nemocně, takže jdu v tomto směru proti proudu. 




Monstera se dobře množí, stačí nařízkovat stonek se vzdušnými kořeny, vložit do vody nebo vlhkého rašeliníku, kde za pár týdnu zakoření jako tahle Monstera adansonii.


A pro milovnice monster mám v Zahradě na niti i jednu specialitu!





Ve spolupráci s Bárou Diduchovou vznikly v její dílně Ema Mamisu tyhle úžasné monsteří náušnice. Monsteří listy jsou z bělostného porcelánu s magickou zeleneou glazurou a jsou navlečené na pozlacených kroužcích, které jsou tak antialergenní a nečernají. Prostě nejakrásnější dárek pro vášnivou pěstielku monster i všeho zeleného.


 



Děkuji za pozornost a napište mi, jestli máte doma monsteru, jak je velká a stará!

8 komentářů:

  1. Děkuji za zajímavý článek i cestovatelné fotky. Doma mám všechny tři zmíněné druhy monster a potvrzuji, že jsou velmi odolné.

    Od své tchýně mám i jednu monsteru s obřími listy, kterou jsem ještě před deseti lety doslova opovrhovala (monsterou), ale jak mi odrostly děti, přenesla jsem svou péči na pokojovky a najednou mi klon té rostliny bují v bytě a pomalu nás z něj vytlačuje. Tchýnina tchýně mi říkala, že jí monstera jednou vykvetla, ale na vlastní oči jsem to neviděla.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám monsteru deliciosu, taky od tchýně, dostala jsem ji jako malou s pár lístky bez vykousnutí a po třech letech je dost velká a daří se jí dobře i na tmavším místě s mojí péčí různorodé intenzity :) zrovna chystá nový list, jsem na něj zvědavá.
    Minimu jsem dostala od kamarádky ke svatbě a ta roste jako šílená. Nejnovější přírůstek v mé monsteří rodince je adansonii, která se teď po zimě dost rozjela a mám z ní radost, překvapila mě a líbí se mi víc, než jsem myslela.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za krásný článek, o monsteře jsem doteď věděla jen jak vypadá. Líbí se mi moc, ale asi by nás z našeho pidi bytu pomalu vystěhovala :) Taky moc nemusím panašované rostliny a nejradši mám rostliny "uloupené". Asi geny po babičce, ta si odevšad vozí omládky a řízky rostlin :)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za článek, vzdušné kořeny jsem nechávala nazdařbůh, teď je tedy zastrcím do květníku a do nádobky s vodou.Mám všechny tři monstery.Deliciosu jako památku na tátu už víc jak dvacet let.Když už je obrovská, udělám řízky a jedeme znovu.Zbylé dvě mám druhý rok, adansonii roste jako blázen a zrovna zvažuji její řízkování.Minima je nejlínější, má teprve třetí nový list.Ale miliju je.Teď ještě koupit ty náušničky!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za článek, vzdušné kořeny jsem nechávala nazdařbůh, teď je tedy zastrcím do květníku a do nádobky s vodou.Mám všechny tři monstery.Deliciosu jako památku na tátu už víc jak dvacet let.Když už je obrovská, udělám řízky a jedeme znovu.Zbylé dvě mám druhý rok, adansonii roste jako blázen a zrovna zvažuji její řízkování.Minima je nejlínější, má teprve třetí nový list.Ale miliju je.Teď ještě koupit ty náušničky!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Teda, to je nádhera! V životě by mě nenapadlo, že se dá monstera pěstovat i venku. Já jich mám hned několik, ale všechny v bytě. Na monsterách je super, jak se samy hlásí o zalévání. No ale asi u nás by na zahradě nepřežily, nejsme totiž zas tak precizní pěstitelé, co se týče venkovních rostlin. Teď nám toho třeba chcíplo hodně, protože naši zahradu rekonstruujeme a kopeme tam, protože dáváme nový plot a novou bránu.

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělý článek! Také mám už asi 4 roky a už jsem ji musela vyčlenit speciální místo v obýváku, protože na květinový stolek byla už příliš velká a přerůstala mou představu o vyváženém vzhledu :D.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře!