Medúzek vzniklo jen omezené množství, tak pokud se vám líbí, neváhejte! Každý kousek je originál.
Náš nimbový olej |
Už nějakou dobu doma bojuju s červcema a je to trochu nekonečný boj, ty potvory už si snad zvykly na všechno a nevadí jím ani chemie největšího kalibru jako je Careo Substral, který mi vždycky vytrhl červce, svilušky i molice z paty.
A tak jsem se začala pídit, co s tou invazí dělat aby to nedopadlo vyhlazením mých pokojovek. Byl by to pro T. asi ten nejkrásnější dárek k narozeninám, ale takovou radost mu zas neudělám. Rozhodla jsem se vyzkoušet opěvovaný nimbový olej a moc jsem tomu nedávala. K přírodnímu řešení škůdcových otázek jsem velmi skeptická, nikdy mi nic nefungovalo, když nepočítám nejpřírodnější variantu - nastříhat kytku do kompostu.
O to víc jsem byla překvapená, když po třech týdněch aplikace nimbového oleje zmizely červci z roky napadeného vánočního kaktusu. Zázrak! A tak teď aplikuju nimbový olej na všechno ve velkém a doufám, že se těch potvor jednou pro vždy zbavím.
Dávkování: 1/3 pipetky na 0,5 l vody Podívejte se na krátký videonávod, jak nimbový olej použít! |
Neznáte nimbový olej?
Tak čtěte dál a dozvíte se o něm víc!
Nimbový olej, anglicky zvaný neem oil obsahuje limonoidy, z nichž je nejvýznamější azadirachtin, který má výrazné insekticidní, baktericidní a antimykotické účinky. nehubí hmyz přímo, ale brání líhnutí jejich vajíček a přeměně larev v dospělce. Účinkuje asi na 300 druhů hmyzu a nepůsobí na včely ani na žížaly.
Nimbový olej má specifickou vůni po česneku a cibuli. Je lisovaný z semen tropického stromu zvaného Azadirachta indická, pochezející z Barmy, Indie a Srí Lanky. V tradiční zemědělské praxi se suchá rozdrcená semena vyluhují ve vodě, která se pak používá na postřik.
Vlastní nimbový olej
A protože se mi použití tohoto zázračného oleje tolik osvědčilo, začala jsem si míchat vlastní nimbový olej, který je teď k dostání v Zahradě na niti. Proč míchat? Nimbový olej stejně jako všechny oleje není rozpustný ve vodě, abyste vytvořili roztok k postřiku, je ale potřeba z něj udělat vodní roztok. Proto je nutné olej smíchat s nějakým emulgátorem.
Náš nimbový olej je smíchaný s přírodním emulgátorem, díky kterému vytvoří po přidání do vody kompaktní roztok. Použití kvalitního emulgátoru v dostatečném množství má totiž zásadní vliv na úspěch, protože je potřeba olej dostat na celou rostlinu. Roztok můžete použít jako zálivku i jako postřik.
Ve vodě časem dochází k rozpadu účinné složky, proto doporučuji namíchaný roztok vždy do týdne spotřebovat. Zálivkou i postřikem se účinná látka azadirachtin dostává částečně i do rostliny a funguje pak jako systémový pesticid, tedy postihuje i škůdce, které na rostlině sají.
Pozor, nimbový olej v chladu tuhne, stačí lahvičku umístit do teplé místnosti a bude za chvíli opět tekutý. Pro nejlepší účinek doporučuji použít rozprašovač a řádně postříkat celou rostlinu včetně stonků a spodní strany listů, ideálně ve vaně. Následně použít část roztoku i na zálivku. Po 7 - 10 dnech proces zopakujte. Ideálně opakujte třikrát, aby byl výsledek dlouhodobý.
Účinky se dostavují postupně, nečekejte, že všichni škůdci po aplikaci zmizí, spíše pozorujte množství škůdců, které by se mělo zmenšovat a pokud se škůdci nadále objevují pokračute v aplikaci každý týden.
Máte zkušenosti s nimbovým olejem? A co nejlépe zabírá na škůdce vám? Budu moc ráda, když se podělíte do komentářů!
je tady!
Letošní štafetovací sezónu odstartujeme Rostlinnou štafetou vol. 56 hned v první jarní den 20. března tradičně od 10 do 18 hodin.
Tak jestli máte nějaké ty řízky či se chcete nějakých pokojovek zbavit nebo naopak si udělat radost a nějakou tu zeleň zachránit a dát jí nový domov, přijďte za námi do Zahrady na niti!
Tak ve středu na viděnou!
Letošní únor je ve znamení televize.
Přiznám se, že doma nám na obrazovce běží maximálně Krtek občas říznutý mým oblíbeným seriálem Queer Eye u kterého se pravidelně dojímám k slzám. Že ještě existuje televize mě vždycky překvapí, až když se ozvou, že by chtěli něco zajímavého natočit.
A tak jsem u nás doma zase po roce přivítala štáb Loskutáka, abych si s moderátorkou Ivetou Kořínkovou popovídala o tom, jak pečovat o pokojovky v zimě. Štáb Loskutáka už znám a je to vždycky moc fajn natáčení, což se určitě už projevuje i na míře nervozity, která je téměř nulová. Scénář sice dopředu máme, ale je to vždy spíš takové popovídání a většinou to je natočené napoprvé. Tréma už zdaleka nedosahuje těch stavů, kdy mi tekl pot po zádech a klepaly se mi ruce.
Dneska jsem si po dlouhé době dala živé vysílání na Kavčích horách, kam mě pozvali do Sama doma probrat jak zajímavě pěstovat pokojovky do jejich seriálu o tropických rostlinách.
Živé vysílání, to je ještě úplně jiná liga než natáčení do předtáčených pořádů. Mám tím na mysli hlavně mnohem větší nervy, adrenalin tryská a srdce buší. A člověk s tím vůbec nic neudělá, tělo si jede samo jak chce. Naštěsti to všechno snad dopadlo dobře, minimálně z toho mám dobrý pocit. Nechtějte ale po mě, abych se na to dívala, to zas ne!
Proč to tady ale píšu, nedávno jsem totiž na Threads dostala komentář, proč do té televize vlastně lezu, když mám z toho nervy a že to je stejně jen kvůli reklamě a pocitu že jsem hvězda, když jsem v TV. To mě donutilo se nad tím víc zamyslet, proč si ten stres vlastně způsobuju a jaké vlastně jsou moje motivace.
Upřímně, reklama z toho neplyne víceméně žádná, nesmí být nikde logo a nesmím dělat reklamu. Ano, diváci si mě mohou vygooglit podle jména, ale ze zkušenosti vím, že to udělá opravdu pár lidí. Na návštěvnost webu a sociální sítě to má vliv téměř nulový. Tak proč to vlastně dělám?
Dělám to hlavně pro sebe, pro to překonávání sebe sama.
Jsem strašná trémistka. Živě si vybavuju svůj první výstup v Sama doma, rok cca 2013 kde jsem ukazovala jak osázet aerárium sukulentem. Ruce se mi klepaly tak, že jsem to skoro nemohla dodělat. Od té doby jsem byla ve spoustě různých pořadů od Receptáře přes Plopatě po ostravské Dobré ráno (na nějaké reportáže se můžete podívat tady). Přes to, že ten trénink probíhá tak jednou za půl roku, člověk postupně získá nadhled a najde si nějaké triky, jak zvládnout ten stres.
Pořád mám trému, pořád se bojím co z toho vznikne, ale je to čím dál lepší a beru to prostě jako trénink.
Takže pokud se bojíte trémy, děsíte se mluvit na kameru nebo před lidma a bojíte se, že se to nikdy nezmění, není to tak, dá se to natrénovat a když to budete zkoušet a vrhat se do toho, určitě to časem překonáte a budete se zlepšovat. A třeba vám to bude trvat i kratší dobu než mých 11 let!
Mimochodem, víte, že pořad Sama doma se na ČT vysílá od roku 1998? Neuvěřitelné, že?
Kokedamy jsou stále ještě trochu netradiční způsob pěstování a mohou vzbuzovat nedůvěru a obavu z komplikované péče. Pravdou ale je, že kokedamy jsou na péči nenáročné. Tady je pět stručných pravidel, jak o kokedamy pečovat. |
Většina kokedam se zalévá jednou týdně namočením do odstáté vody. Doporučuji si určit jeden den, kdy budete kokedamy zalévat, je to jasné a přehledné a nebudete muset přemýšlet, kdy že jste to naposledy kokedamy zalévali. |
Pokud se v místnosti, kde kokedama visí více topí nebo jsou letní vedra, občas kokedamu zkontrolujte potěžkáním balu. Když bude bal příliš lehký, je to znamení, že máte kokedamu namočit dříve než za týden. Nebojte, už po měsíci péče o kokedamu moc dobře poznáte, kdy je kokedama těžká a kdy lehká! |
Kokedamu nikdy nenechávejte namočenou moc dlouho, opravdu stačí pár minut. Příliš dlouhým louhováním se z balu vyplavují živiny a vzduch, kořeny mohou začít uhnívat a navíc bal měkne a ztrácí pevnost a tvar. Pokud jste zapomětliví, nenamáčejte kokedamu do kbelíku s velkým množstvím vody, stačí miska a půllitr vody který do misky nalejete. Až kokedama vše vsákne bude stát na suchu a nebude se louhovat v kbelíku vody i když na ní zapomenete. |
Párkrát za vegetační dobu, to je od jara do podzimu můžete přidat do zálivky hnojivo na pokojové rostliny. Stačí úplně obyčejné minerální hnojivo. Lignohumát můžete dopřávat kokedamě celoročně. |
Kokedama je vyrobená z pokojové rostliny, péče o ní je stejná, jako kdybyste jí měli v květináči, jen se jinak zalévá. Pokud se rostlině nedaří, není to tím, že je v kokedamě. Nejčastější problémy při pěstování pokojovek najdete v tomto článku. Pokud se vaší kokedamě nedaří, neváhejte nás kontaktovat pro radu! Určitě je lepší se poradit dříve než později, většinou na problém příjdeme poměrně rychle. |
Pokud byste se o kokedamách chtěli dozvědět víc, všechny otázky a odpovědi najdete v článku FAQ/ Časté dotazy na kokedamy. |
je nejčestější příčina žloutnutí listů, zvlášť v zimním období, kdy je v našich podmínkách krátký den. Člověk má navíc často tendenci začít žloutnoucí rostlinu více zalévat v domění, že schne. Chce jí dopřát více péče a nakonec jí může doslova až upečovat k smrti.
je další častou příčinou žloutnutí listů. Přelitím začnou rostlině uhnívat kořeny, nemá čím přijímat vodu a vlastně uschne, ač stojí ve vodě. Známkou přelití jsou také často černé fleky na listech se žlutým okrajem.
se taktéž projevuje žloutnutím a opadem listů. Podle mého pozorování přeschnutím listy žloutnou pomaleji, postupně a od spodu. Přelitím žloutne poměrně rychle celá rostlina. Nechat rostlinu přeschnout je většinou lepší než jí přelít. Rostliny se z přeschnutí vzpamatují spíš než z přelití. Jen pozor ať je po přeschnutí nepřelejete!
také způsobují žloutnutí, určitě je dobré se na žluté listy dobře podívat a zkontrolovat celou rostlinu, jestli se na ní nepasou nějaké brebery.
Pokud vám nesedí žádný z výše zmíněných důvodů, proč by měl list zežloutnout, může být důvodem jednoduše i stáří. Žádný list nevydrží navždy a rostlina časem listy obměňuje. Nové listy rostou, staré žloutnou a odchází, je to přirozený prosces. A tak pár žlutých listů nemusí znamenat vůbec nic.
žloutnutí listů, který je také velmi častý, se dozvíte v článku na webu tady.
Vraneček šupinolistý (Selaginella lepidophylla) je pouštní rostlina pocházející z oblasti Chihuahuan v dnešním Mexiku a jihozápadních Spojených států, kde žije jako tzv. stepní běžec. V suchém období jsou její listy stočené do suchého a lehkého klubíčka, které se po poušti může pohybovat díky větru. V období dešťů se pak rostlina během několika hodin rozvine a postupně začne obnovovat svou zelenou barvu, aby mohla provádět fotosyntézu a začít růst. Pouštní růže tak nabere energii pro další suché období, které může trvat léta. Vraneček v suchém období, Tlacolula de Matamoros, Oaxaca, Mexico (zdroj)
Vraneček za deštivého období, Tlahualilo, Mexico (zdroj)
Právě díky vlastnosti přežít někonečná období sucha byla odedávna považována za zázračnou rostlinu štěstí, života a vytrvalé lásky. Říká se jí rostlina vzkříšení nebo také růže z Jericha a v rodinách se předávala z generace na generaci. Tradičně se oživovala při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce či Velikonoce.
Růže z Jericha - vraneček šupinolistý cca 3 hodiny po namočení do vody
Jak růži z Jericha probudit k životu?Rostlinu umístěte do misky či na talířek, přelijte vodou a na dně nechte stát cca 1 cm vody. Během několika hodin se suché klubíčko postupně rozvine a zazelená. Rozvinutou růži umístěte na co nejsvětlejší místo aby mohla alespoň chvíli čerpat energii. Doporučuji jí nechat obživlou maximálně několik dní. Po té nechte rostlinu pomalu usychat, až se opět sbalí do klubíčka.
Růže z Jericha je podle mě rozhodně nejméně náročná rostlina na pěstování na světě, protože jí vlastně vůbec nemusíte pěstovat, stačí jí probudit k životu párkrát do roka. A když náhodou zapomenete, tak se vůbec nic nestane, vydrží totiž hybernovat i několik let. Suché klubíčko této pouštní rostliny klidně můžete uchovávat v temném šuplíku či zavřené ve skříni.
Pozorovat růži z Jericha, jak se pomalu probouzí je zážitek který se neomrzí a může se z něj stát rodinná tradice třeba právě na Vánoce či Velikonoce. Fascinuje nejen děti, ale i dopělé.
Vraneček šupinolistý cca 6 hodin po namočení do vody
V nabídce Zahrady na niti máme od roku 2015 vranečky neboli růže z Jericha z mexických pěstíren, které jsou velmi kvalitní produkce.
Proč je růže z Jericha, když je z Mexika?Růže z Jericha se v různých částech světa říká různým druhům rostlin, často jsou to rostliny, které dokáží v nepříznivých podmínkách hybernovat. V Česku se s tímto názvem setkáte např. u popínavého zimolezu (Lonicera caprifolium), který tedy nemá ani schopnost hybernace ani jiné zázračné schopnosti. Za opravdovou růži z Jericha se považuje choulivka jerišská (Anastatica hierochuntica), která má Jericho i v názvu a opravdu je její domovinou Blízký východ, severní Afrika a Arabský poloostrov. Pravá růže z Jericha - choulivka jerišská v květu, Jordánsko (zdroj) Na rozdíl od vranečku, který patří pod vytrvalé kapradiny, konkrétně plavůně (tedy nekvete a množí se výtrusy) je choulivka jednoletá brukvovitá rostlina, která po dozrání semen odumírá. Její původně bylinná lodyha uschne, zdřevnatí a schoulí se do klubka. Vloží-li se i několik let staré suché lodyhy do vody, začnou se narovnávat a větvičky se rozloží do kruhu, jakoby rostlina zdánlivě ožila. K životu se ale uschlá choulivka nikdy neprobudí. I taková schopnost ale stačila křesťanským poutníkům, kteří jí považovali za zázračnou rostlinu vzkříšení. A právě díky nim se dostala choulivka jerišská do širšího povědomí pod názvem růže z Jericha. Pravá růže z Jericha - choulivka jerišská po odkvětu, Jordánsko, (zdroj) Pravá růže z Jericha tedy paradoxně dala jméno různým rostlinám, které mají až zázračné schopnosti přežít nehostinné podmínky a znovu ožít, i když sama takovou schopnost nemá. |
Pro názornou ukázku jsem vám vyfotila porovnání vranečku šupinolistého s pravou růží z Jericha - choulivkou jerišskou, kterou jsem koupila na trhu v Jordánském městečku Madaba. Určitá podobnost tam určitě je, ale je na první pohled vidět, že jsou to dvě úplně odlišné rostliny.
Znáte růži z Jericha? A kterou? :-)
Jedna z nejčastějších otázek, kterou v Zahradě na niti dostáváme:
"Jakou pokojovku byste mi poradila do koupelny/chodby kde není okno, kde je okno jen do svetlíku, kde jsou jen prosklené dveře z vedlejší mísnosti?"
Stručná odpověď: "Žádnou."
Podrobnější odpověď:
Rostliny žijí díky fotosyntéze, což je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie ze slunečního záření na energii chemických vazeb. Bez denního světla nemůže probíhat fotosyntéza a tedy ani rostliny.
Bez dostatku světla bude každá rostlina strádat, nebude vypadat dobře až nakonec chcípne. Pokud potřebujete mít rostlinu v místnosti bez okna nebo s úplně minimálním osvětlením
- počítejte s tím, že budete často kupovat rostlinu novou
- kupte si rostlin víc a po pár dnech je střídejte
- pořiďte rostlině led žárovku s denním spektrem, spínač a dosvěcujte rostlině, aby měla dostatek světla
- umělá pokojovka, dneska už i umělé rostliny vypadají docela dobře
- stabilizované květiny, to jsou živé květiny, které prošli stabilizačním procesem, kdy byla voda v rostlině nahrazena stabilizačním roztokem a rostliny tak vydrží i několik let v nezměněném stavu; možná znáte stabilizované růže, které vypadají jako živé a vydrží roky nebo stabilizovaný mech z kterého se vyrábí mechové obrazy
- řasokoule zelená, sladkovodní řasa, která v přírodě žije na dně jezer (určitě je ale také vhodné jí občas dopřát světlo nebo jich mít víc a střídat je)
- sušené květiny nebo i nějaká dekorace ze sušených květin
- závěsná aerária naplnit přírodninama jako sušené květiny, suché plody, kameny, mušle, šišky
- květiny z lega, trochu netradiční, za to originální botanická kolekce od Lega
Vlastně koukám, že těch možností je docela dost a nemusíte trápit nebo pozorovat skomíracjící živou pokojovku. Více inspirace najdete v mojí záložce na Pinterestu.
Já osobně okno v koupelně i v chodbě mám a pokojovky tam nemám, protože tam toho světla není tolik, aby to zvládaly bez větší péče. Navíc mi připadá, že pro těch pár desítek minut času, které tam denně strávím to za tu energii a čas věnovaný péči prostě nestojí.
Na WC, kde je jen malé okno na sever mám řasokoule a vlhkomilné uzavřené terárko o které prakticky nepečuji, neotevřela jsem ho cca 2,5 roku.
Jaké rostlinné dekorace máte v koupelně či chodbě vy?