Co by to bylo za návštěvu Jižní Afriky, kdybychom se nepodívali do jedno z největších národních parků v Africe. Krugerův národní park má rozlohu jako Slovinsko a dá se tu strávit klidně několik týdnů.
Součástí plánku parku je i obrázkový seznam zvířat k odškrtávání, něco pro mě!
Je to neskutečný pocit vidět zvířata volně se pohybovat v přirozeném prostředí. Nejaktivnější jsou zvířata ráno, takže jsme vyrazili hned na otevření parku v 5 hodin.
 |
| Ten pocit když zašustí křoví a z něj se vynoří slon... |
 |
| Nosorožec bílý, druhý největší savec na planetě |
 |
| Tenhle kámoš se rozhodl chameleóním tempem přejít silnici |
 |
| Porušila jsem pravidla dle kterých nesmíte nikde vystoupit z auta a šla ho popohnat, aby ho nikdo nezajel, naštěstí v okolí nebyl žádnej lev, kterej by mě sežral... |
 |
| Vodní bůvoli |
Upřímně, pořád to není tak úplně přirozené prostředí, spousta silnic, spousta aut. A až na pár zastávek celý den sedíte v autě a šponujete oči a uši, co kde zahlídnete. Asi bych to déle než pár dní nevydržela.
 |
| Na odpočívadlech jsou magnetama vyznačená zvířata, kde je kdo včera viděl... |
 |
| vodní bůvol |
 |
| Opice se vyhřívali na asfaltu a teď zdrhají... |
 |
| Antilopa Impala, těch jsme viděli asi nejvíc |
A protože jsme si řekli, že jet druhý den znovu autem do parku se nám vlastně už moc nechce, rozhodli jsme se si radši zaplatit několikahodinovou procházku buší s průvodcem při rozednění.
 |
| Nakonec jsme byli jen my dva a dva průvodci s puškama, vyjít si jen tak do buše bez zbraně je tu nemyslitelné |
 |
| A bylo to to nejlepší rozhodnutí, co jsme mohli udělat |
 |
| Stopovali jsme nosorožce |
 |
| tohle je jeho stopa |
 |
| a tohle je jeho lejno kterým si značkuje teritorium |
Nakonec jsme od něj byli asi 150 m, blíž jsme se přiblížit nesměli, aby se necítil ohrožený...
Taky jsme narazili na osamělého samce voního bůvola, což je jedno z nejnebezpečnějších zvířat v buši, pokud není ve stádu, strašně jsem se lekla, když nás průvodci strhli do křoví jak do zákopu. Bůvola jsme museli obejít velkým obloukem a on se celou dobu otáčel čelem k nám, bylo to trochu děsivý.
Tom byl ale nejvíc zklamanej, že jsme nepotkali žádného hovnivála, přesto že nosorožčích lejn jsme vidělo až až.
 |
| Ale viděli jsme slona, teda slůně |
 |
| A tam v té stráni mezi stromy je ten nosorožec |
Je to úplně jiný zážitek, procházet se buší a být tam uprostřed divočiny, člověk se nemůže přiblížit zvířatům tolik jako třeba v tom autě, ale je víc součástí a má z nich mnohem větší respekt. Nikdy nezapomenu, jak jsme se zastavili a slyšíme takové divné hřmění a ono to bylo velké stádo zeber, vyplašili jsme je a oni se dali do pohybu, neskutečný zážitek.
