Bacule

 

Novinkou v Zahradě na niti jsou tyhle boží Bacule - vázy organického tvaru na kořenění pokojovek.

Podzimní a vánoční aeráriová inspirace

V Zahradě na niti používáme aerária hlavně na živé rostliny, není to ale jediná varianta. Aerária jsou velmi variabilní dekorace a můžete je použít i k sezónímu tvoření a dekorování vašeho domova.

Na podzim je stačí naplnit přírodninami, které posbíráte na procházce, v lese či na výletě a hned máte krásnou podzimní dekoraci.

Pro podzimní dekoraci můžete použít třeba šišky, barevné listí, mech, lišejníky, žaludy, kaštany nebo šípky, možností je skoro nekonečně! 

Pokojovky do tmavších interiérů

Přesto, že pokojové rostliny jsou většinou původem ze subtropických a tropických oblastí, kde je na rozdíl od našeho mírného pásma mnohem více světla, existují i druhy, které dobře snašejí i tmavší interiéry. Většinou jsou to rostliny přirozeně rostoucí v podrostu subtropických lesů, kam tolik slunce nedopadá.

Pojďme si nejdříve ujasnit pojem málo světla, každý si pod ním totiž představí něco jiného. Každá rostlina potřebuje ke svému růstu přirozené světlo protože funguje na principu fotosyntézy. Obecně platí, čím více přirozeného světla, tím se bude rostlině dařit lépe a bude lépe vypadat. Některé rostliny jsou trochu méně náročné na dostatek světla, stále ale platí, že se jim bude dařit lépe, když budou mít světla dostatek. 

Pokud si tedy chcete pořídit pokojovku do koupelny bez okna nebo do chodby kam projde pár paprsků přes prosklené dveře, doporučuji koupit umělou Fejku z Ikea. Jestli vám na živých rostlinách v místnostech bez oken opravdu záleží, můžete zkusit můj hack - mít rostlin víc a zkusit je točit třeba po několika dnech, aby nebyly na místě bez světla moc dlouho. 

S nedostatkem světla se automaticky pojí i četnost zálivky. Samozřejmě záleží na druhu a prostředí, ale obecně je potřeba si uvědomit, že rostliny v horších světlených podmínkách nespotřebují tolik vody, proto je potřeba dbát na to, abyste je nepřelévali. Vždycky nejdříve zkontrolujte, jestli nestojí ve vodě a jestli je povrch substrátu už mírně vyschlý než rostlinu zalijete. Přelévání zvlášť v tmavších stanovištích se projevuje uhníváním kořenů, rostlina vypadá, že schne nebo vytváří slabé vytáhlé přírůstky, které se táhnou za světlem.

A teď už si pojďme představit druhy rostlin, kterým se u vás bude dařit i pokud nemáte zrovna nejsvětlejší byt či pokoj.

Nejlepší wafle

Miluju wafle a jakmile je mají v kavárně či restauraci v nabídce, většinou neodolám. Nejlepší wafle v Praze mají podle mě ve SmetanaQ. 

Dosáhnout u waflí aby byly nadýchané a zároveň křupavé je skoro vyšší dívčí, vyzkoušela jsem spoustu receptů, abych zjistila, že nejde nejspíš jen o recept, ale i o správný přístroj. 

Tak bych se s vámi ráda podělila o ten nej recept a o tipy jak na ty nejlepší wafle.

Ingredience (na cca 10 waflí)

200 g hladké mouky (když mám používám i celozrnou)

100 g polohrubé mouky

75 g cukru (moučka nebo krupice)

špetka soli

1 kypřící prášek do pečiva

500 ml mléka

100 g rozpuštěného másla

2 vajíčka od šťastných slepic (žloutky a sníh z bílků)

Jak na řízkování pokojovek

Řízkování je nejjednodušší způsob, jak si namnožit svoje pokojovky. Hodí se pokud už jsou vaše pokojovky přerostlé a rádi byste je zredukovali či zmladili nebo pokud prostě zatoužíte si udělat doma trendy urban jungle neboli městskou džungli. Zároveň se pak můžete pustit do štafetování rostlin s kamarády nebo se zúčastnit Rostlinné štafety a svoje výpěstky či starší nechtěné pokojovky poslat dál. 

Pokojovky navíc začínájí být docela drahá záležitost, zvlášť větší či vzácnější exempláře. Proč si tedy nějaké nenamnožit řízkováním, není to nic složitého, stačí vědět pár základů a triků jak na to. 

Tipy na začátek:

- používejte vždy čisté a ostré nástroje a čerstvou vodu či substrát 

- počítejte s tím, že nebudete mít 100% úspěšnost a nenechte se odradit

- obrňte se trpělivostí, některým rostlinám to opravdu trvá dlouho než zakoření

- přípravek na podporu kořenění může pomoci, ale zvládnete to i bez něj

Welwitschia mirabilis

Welwitschie podivná je velmi zvláštní rostlina žijící pouze v Namibské poušti rozkládající se v pobřežním pásu zvaném Pobřeží Koster (Sceleton Coast) na území Namibie a Angoly. Je to velmi dlouhověkká rostlina a jedinný žijící exemplář rodu welwitschie. 

Tento údajně nejstarší exemplář welwitschie je až 1500 let starý, má asi 1,4 m na výšku a je oplocený, aby se nenarušovaly mělké kořeny v písku, které přijímají vláhu z ranních mlh, což je jediný přísun vody v této poušti

 

Když jsem se o téhle rostlině dozvěděla z průvodce, bylo jasné, že na naší cestě po Namibii musíme tuhle část pobřeží navštívit. Tomáš sice trochu protestoval, protože to byla docela zajížďka a hlavně jsme si pro tuto oblast museli ve Swakopmundu vyřídit povolení ke vstupu. Ale co bych neudělala pro takovou vzácnou Adélu... asi bych si to navždy vyčítala, kdybychom sem nezajeli.

Kaktusová zahrada Cactualdea

Cactualdea je největší kaktusová zahrada v Evropě najdete jí na Gran Canaria. Je tak trochu zastrčená v části ostrova, kde jinak nic moc není. Já jsem na ní narazila úplnou náhodou, když jsem hledala v google maps nějaké zajímavé lokality k výletu.

Zahrada byla založena v roce 1995 rodinou Baiselových, kteří chtěli do místní odlehlé oblasti významné pouze zemědělstvím přitáhnout trochu turistického ruchu z pobřeží. To se jim myslím docela povedlo, protože tahle kaktusová zahrada fakt stojí za návštěvu!

Brachychiton populneus, strom původem z Austrálie

Report z Rostlinné štafety vol. 33

Zahrada na niti toto jaro oslavuje 10. výročí od otevření a jak jinak takové kulatiny oslavit než rostlinným happeningem. 33. Rostlinná štafeta byla tedy tak trochu slavnostní a tady je malý report...

7 začátečnických chyb v pěstování pokojovek

Pro začátečníky i pro ty, kteří třeba jen hledají, kde dělají chybu, že se pěstování nedaří je dobré si zopakovat sedmičku nejčastějších chyb v pěstování pokojovek. 

Ve většině případů, když chce někdo radu, bývá problém někde tady:

1/ PŘELÉVÁNÍ

Nejčastější příčina nezdaru při pěstování pokojovek je z mojí zkušenosti rozhodně přelévání. Hlavně začínající pěstitelé mají představu, že rostlinám se musí věnovat a zalévat je několikrát týdně a že všechny druhy se zalévají stejně.

Četnost zálivky je u různých druhů různá a zaléží také na prostředí, kde je rostlina umístěná. Nejméně často se zalévají kaktusy a sukulenty, které mají specifické požadavky - více o pěstování kaktusů a sukulentů najdete v článku zde. Jiné nároky na zálivku mají vlhkomilné tropické druhy rostlin. Obecně ale platí, že u většiny pokojových rostlin byste měli před opětovnou zálivkou nechat vyschnout vrchní část substrátu do hloubky cca 1 cm a zalévat spíše méně. Nemusíte prolít celý květináč vodou, pokud máte tu tendenci je dobré zalévat do podmisky, pak vidíte, kolik vody jste rostlině dopřáli.

Přelitím začně rostlina strádat, protože jí začnou uhnívat kořeny a nemá tak, jak přijímat vodu a živiny, začíná žloutnout a schnout. První pomoc, když rostlinu přelijete je jí přesadit do vlhkého substrátu nebo si hned pořídít řízky k zakořenění ve vodě.

Pokud máte nutkání o rostliny stále pečovat, pořiďte si rozprašovač a dopřávejte svým pokojovkám prvidelné rosení, to jim prospěje mnohem víc než zálivka obden.

přelitá Licuala

Jardin de l'Albarda

Zahrada, která na mě udělala na naší cestě po Španělsku snad větší dojem než monstrózní Alhambra. Asi spíš proto, že Alhambru jsem viděla už podruhé a tahle zahrada byla nečekané překvapení.

Jardin de l'Albarda jsem objevila náhodou na Google maps a protože kopce v okolí Alicante jsou nízké a tudíž je na nich na túry i v září strašné vedro, byla ideálním náhradní programem. Dokonale udržovaná zahrada v majetku Nadace Enriqua Montoliu, která ve Španělsku podporuje biodiverzitu a udržitelnost. Proto jsou v celé zahradě použité pouze místní druhy rostlin. 

Mají tu i kavárničku pro nudící se drahé polovičky a vzhledem k tomu, že zahrada je opravdu obrovská, tak se to hodí. Trvalo mi dvě hodiny jí celou projít.

Tak pojďte na procházku po l'Albardě se mnou, má neuvěřitelnou atmosféru...

 

Ikebana

Japonské umění aranžování rostlin, tradice, která v Japonsku sahá až do 8. století, kdy se sem aranžování rostlin dostalo z Číny. Ikebana dosáhla svého vrcholu až v 16. století, kdy pod vlivem budhistických a čajových mistrů, vznikaly různé umělecké školy ikebany. 

Nejstarší doklad o různých stylech ikebany z 15. století, zdroj

Kresba ikebany ve stylu rikka ze 17. století, zdroj

Ikebana stylu tatebana, zdroj

Jeden z nejstarších stylů se jmenuje tatebana, kde se aranžuje větev borovice do vázy s úzkým hrdlem. Stále aktuální je styl rikka, jehož nejnovější podoba je z roku 1999. Stylů a škol ikebany je mnoho a všechny mají svoje pravidla, učení a mistry. Třeba styl čabana je styl ikebany určený pro čajový obřad. Má jednoduché uspořádání obvykle z kvetoucí větve ideálně v barvě kimona hostů. 

Pop-up Luciela Taschen

Od půlky října minimálně do půlky listopadu máme v Zahradě na niti malý pop-up nové kolekce nádherných kabelek od Lucie, která tvoří pod značkou Luciela Taschen.

Jak připravit pokojovky na zimu

Pokojové rostliny jsou původem z tropů a subtropů, proto je pro ně zimní období v našich podmínkách mírného pásma s krátkými dny a nedostatkem světla náročné. Nedostatek světla je v zimě nejčastější příčina, proč se pokojovkám nedaří.

Jak poskytnout vašim pokojovkám co nejlepší podmínky, aby zimu přečkaly bez úhony?

Z nedostatku světla vyplývá útlum růstu, proto byste měli přes zimu rostliny méně zalévat. Přelévání v kombinaci s nedostatkem světla způsobuje neduživé vytáhlé přírůstky, slabé listy a často i uhnívání, protože rostlina nespotřebuje tolik vody.

Na zimní období (listopad - půlka března) tedy umístěte pokojovky na co nejsvětlejší místo, klidně jižní či západní okno. Přes zimu je slunce slabé a zvládnou ho i rostliny, které přes léto na jižním okně trpí.

DIY: Jak si vyrobit vlastní substrát na pokojovky

Nejsnazší řešení, když chcete ve městě zahradničit je zajet do zahradnictví či hobymarketu a koupit si již hotový pytlovaný substrát. Proč si tedy přidělávat práci s vyráběním vlastního substrátu?

Kromě toho, že je to fakt jednoduché to má hned několik výhod:

- přesně víte z čeho se váš substrát skládá, u komerčních substrátů neznáte většinou přesné složení a původ jednotlivých ingrediencí a nevíte jak dlouho leží zemina v pytli

- je to mnohem ekologičtější, nejen kvůli plastovému pytli, ale hlavně kvůli tomu, že ve vašem substrátu nebude rašelina, to je ten zásadní problém běžně prodávaných substrátů

- je to levnější, tedy lépe řečeno - levné komerční substráty jsou velmi nekvalitní a ty kvalitní jsou zase velmi drahé

- svým rostlinám dopřejete to nejlepší

- vyrobit si vlastní substrát je uspokojující a přináší dobrý pocit, že jste udělali něco prospěšného nejen pro svoje rostliny, ale i pro planetu 

Napadlo by Vás, že pěstováním rostlin a zahradničením můžete přispívat k ničení důležitých ekosystémů na Zemi? 

Rozcestník DIY návodů

Dělat něco rukama je ten nejlepší způsob jak být teď a tady a zapomenout na starosti všedních dní. Kdybyste nevěděli do čeho se pustit, tady pár tipů:

Jak vyrobit kokedamu

Jak osázet vlhkomilné terárium

Jak osázet sukulentní terárium

Jak vypěstovat avokádo z pecky

Stojánek na tillandsie z oblázku

Jak řízkovat a množit papyrus

Jak naklíčit nejrůznější semena

Jak vyrobit zahradoniťový adventní svícen

Jak vyrobit přírodní sojovou svíčku

Jak vyrobit dinosauří květináčky

Jak vyrobit barefoot sandály

Jak vyrobit magnetky z kamínků

Jak si vyrobit vlastní substrát na pokojovky

 

Patří mulčovací textilie do zahrady?

Tento článek vznikl na základě mojí frustrace, že musím neustále někomu vysvětlovat fakta o textilii v zahradách. Nikde jsem nenašla žádný článek, který by vše shrnul a co nejjednodušeji vysvětlil, a tak jsem se rozhodla takový text napsat. Pročetla jsem nejrůznější zdroje, bavila se s kolegy zahradníky a použila i několik zdrojů, které byly publikovány v odborných časopisech (Zahrada park krajina) a k veřejnosti se moc nemají šanci dostat. Pro inspiraci jsem přidala i stručné tipy jak na založení záhonů a část o mulčování. Článek postupně doplňuji o další fotky a fakta a budu moc ráda, když napíšete svou zkušenost s textilií do komentářů. Tento článek je určen pro šíření osvěty a budu moc ráda, když ho budete sdílet! Pro zjednodušení ho snadno najdete na doméně www.cernyhadr.cz.

Stejně jako jsem přesvědčená, že na každou zahradu patří kompost, jsem přesvědčená, že na žádnou zahradu nepatří do výsadeb a záhonů mulčovací textilie. Poslední dobou mi připadá, že jí vidím všude! Kouká z podkůry či oblázků na předzahrádkách i z okrasných záhonů ve veřejné zeleni. Dokonce jí doporučují v televizních pořadech o zahradničení. Člověk by až řekl, že bez mulčovací textilie se snad ani žádná zahrada neobejde. Přitom je to už dávno překonaná věc a výzkumy i zkušenosti lidí jasně ukázaly, že použití textilie v zahradách má více negativ než pozitiv.

Protože jsem původní profesí zahradní archtektka, toto téma se mě dotýká velmi osobně. Ráda bych přispěla k odhadrování byť jen kousku naší drahocené půdy, protože každý metr se počítá! 

Pojďme se podívat na textilii používanou v zahradách trochu víc zblízka, zjistit jak funguje.

Jak řízkovat papyrus neboli šáchor

Cyperus papyrus neboli šáchor je vlhkomilná rostlina původem z Afriky. Vytváří velké porosty na břehu jezer a v deltách řek. Říká se mu nilská tráva, v deltě řeky Nil, kde se vyskytoval ve velkých plochách je už ale téměř vyhubený. Slouží totiž dobře jako pastva pro dobytek. Za to na Floridě se šíří jako introdukovaná invazivní rostlina.

zdroj

Papyrus má v lidské historii dlouhověkou tradici. Starověcí Egypťané z jeho listů vyráběli první papír - papyrus, košíky i sandále. Mladé výhonky jedli, ať už čerstvé nebo tepelně upravené. Duté stonky sloužily k výrobě lodí, dodnes se z papyrusových stonků vyrábí lodě v Súdánu.

Šáchor je subtropická rostlina, miluje slunce a vodu. V našich podmínkách ho tedy pěstujeme jako pokojovou rostlinu, kterou můžeme letnit. Pro pěstování je ideální dostatečně velký květník s hlubokou podmiskou, šáchor by měl totiž stát neustále ve vodě.

Cyperus alternifolius, když kvete

Ikoncká monstera

Monstera se v posledních pár letech stala jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Ikona školních chodeb a socialistických kanceláří zažívá módní návrat jako hlavní přestavitelka nového trendu zvaného urban jungle neboli městská džungle. Mít alespoň jednu poličku či kout plný pokojovek je aktuálně in. A základem zelené sbírky je rozhodně monstera s listy děrovanými jako ementál.

Právě podle nápadně děrovaných listů pozná tuhle liánu každý na první pohled. Není náročná na péči, jediné co vyždaduje je dostatek prostoru. Pojmenování monstera se vztahuje k velkým děravým listům, které působí monstrózně.

S divokou monsterou adansonii v kostarickém pralese

Baví mě objevovat historii různých pokojovek a bádat po místech, kde se přirozeně vyskytují. Zároveň porozumnění přirozenému prostředí v jakých rostliny žijí mi pomáhá porozumět nárokům rostlin a tomu, jaké prostředí potřebují, aby se jim dařilo. 

Pojďme se tedy podívat, co je vlastně monstera zač, kde je doma, jaké má ve své domovině podmínky a co jí tedy prospěje při pěstování u nás doma.

Vermikompostuju

Vermikompostuju už od roku 2016 (viz můj první vermikompostovací příspěvek) a protože za těch pár let už mám s domácím žížaláriem docela vybudovanej vztah a pár zkušeností, ráda bych svoje poznatky poslala dál, třeba se někomu budou hodit.

Pro ty z vás, kteří slovo vermikompostér slyší poprvé, jde o domácí kompostér, ve kterém s rozkladem organických zbytků vaší domácnosti pomáhají kalifornské žížaly. Speciální žravější druh než jsou naše české Julie.

Proč jsem si pořídila vermikomopstér a jak hodnotím tohle rozhodnutí?

Mělo to tři základní důvody a očekávání:

1/ potřeba zúžitkovat organický odpad z domácnosti ve městě

2/ vlastní kompost pro rostliny - výroba vlastního substrátu

3/ žížalí čaj - hnojivo pro pokojovky

Jak přesazovat pokojovky

Přesazování rostlin je moje oblíbená relaxační činnost. Není to žádná věda a vlastně by mi asi dřív přišlo, že o tom snad není třeba nic psát, že je to taková obecně známá činnost, kterou každý někdy dělal. Dostávám ale na přesazování docela dost dotazů, a tak jsem pro vás připravila tenhle článek jak a kdy se do toho pustit, na co dát pozor a navíc i několik tipů, které vám tuto činnost třeba zjednoduší.

Kdy je správný čas na přesazování pokojovek?

Pokojovky se přesazují během svého vegetačního období, takže od jara do podzimu. Za mě to dává největší smysl právě na jaře, protože má rostlina do podzimu dostatek času zužitkovat nový substrát a pokračovat v růstu. Na podzim bych nechala jen to nezbytné přesazovaní v případě, že si třeba přinesete novou rostlinu. Přesazováním na podzim trochu riskujete, že to rostlina vezme jako pokyn k nastartování růstu přes zimu, kdy by už měla mít spíš vegetační klid.

Jak poznat kdy rostlinu přesadit?

U běžných pokojovek nutnost přesazení odhadnete, když se podíváte, jak je rostlina vzrostlá a jak velký, respektive malý má květináč. Dobře funguje i rychlý test, když zkusíte rostlinu vytáhnout z květináče. Když je bal prokořeněný a drží tvar květináče, znamená to, že rostlinu můžete přesadit. Některé rostliny si řeknou o přesazení samy, když jim začnou kořeny prorůstat z květináče nebo kořeny zaplní květináč tak, že už ani žádná zemina v květináči nezůstane. Pak je vhodné roslinu i rozdělit do více nádob, pokud je to možné.

U vlhkomilných rostlin můžete potřebu přesazení odhadnout podle potřeby zálivky. Zemina je to, co kolem nich udržuje potřebnou vlhkost a když je jí méně, vyžadují více zalévání. Právě podle toho, že rostlina vyžaduje více zalévání poznáte, že nastal čas dopřát rostlině více prostoru a přesadit jí.

Napovědět vám také může, že se rostlina už převažuje a květináč nestojí stabilně na místě.

Také doporučuji přesazovat všechny rostliny, které si nově koupíte a přinesete domu z obchodu. Často jsou zasazené v kokosovém substrátu bez příměsí, který je používán z důvodu lehkosti, aseptičnosti a dobré nasákavosti pro snadné dodávání živin přes zálivku (hydroponie). Kokosový substrát má skvělé vlastnosti a já sama ho využívám k výrobě vlastního substrátu. Samotný kokosový substrát bez příměsí ale není na pěstování pokojovek vhodný.

Pozor na přesazování kaktusů a sukulentů! Kaktusům malý kořenový prostor svědčí a sukulentům menší nádoby s minimem živin nevadí, mají malé nároky od přírody.

Pokud máte pocit, že rostlině už je květináč malý, ale z jakéhokoliv důvodu jí ještě nechcete přesadit, doporučuji jí dopřát alespoň hnojivo, kterým jí můžete částečně nahradit nový prostor pro kořeny.

Přesazovat rostliny nejde do nekonečna, to by vás časem mohly vystěhovat obří květináče z domu. U některých rostlin se to časem řeší jen dohnojováním, některé rostliny lze rozdělit do více květináčů, některé se třeba omezují v růstu zaštipováním. Máte pak spoustu materiálu do Rostlinné štafety! U některých rostlin se zmlazuje celá rostlina tak, že necháte zakořenit nové řízky a mateční rostlinu dáte na kompost.

Řízky rostlin zasaďte ve chvíli, kdy mají dost kořínků a použijte spíše malé květináče. Jakmile rostlina malý květináček prokoření, můžete jí přesadit do většího.

Jak na samotné přesazování?

Původní substrát jemně odstraňte, stačí jemné oklepání, jinak hrozí, že poškodíte vlásečnicové kořínky a spíš rostlině ublížíte. Pečlivé odstraňování nebo dokonce vymývání starého substrátu je podle mě naprosto zbytečné a může být pro rostlinu spíš nebezpečné opět kvůli poškození kořenů.

Substrát před přesazováním trochu navlhčete, aby dobře nasával vodu. Při sázení ho do květináče mírně stlačujte, aby v substrátu následně mohla probíhat kapilární vzlínavost a voda skrz substrát mohla stoupat. Načechraný substrát s velkým množstvím vzduchu nesaje vodu.

U rostlin s dřevnatým stonkem dávejte velký pozor, abyste je příliš nezapustili do substrátu. Některé rostliny jsou na to velmi citlivé a reagují pak žloutnutím a schnutím. Jednoduše nasypejte substrát přesně do té výšky, kde byl předtím. Krček kmínku musí zůstat ve stejné výšce. U rostlin, které tvoří nové kořeny přímo na stonku, toto nehrozí, ale vždy je lepší zasasit pouze tu část, kde už má rostlina narostlé kořeny.

Přesazování kaktusů a sukulentů přizpůsobte složení substrátu. Ten by měl být co nejvíce propustný, aby nezadržoval vodu. Ideální je smíchat substrát na pokojovky s pískem v poměru 1 : 1. Také nezapomeňte na drenáž. Více o pěstování kaktusů a sukulentů v mém článku ZDE.

A jak je to s velikostí květináče?

Nový květináč by měl být zhruba o 2 cm na každou stranu širší než ten původní. Prostě tak, abyste byli schopní přidat kolem balu novou vrstvu substrátu a prsty jí stlačit. Rostlina kořeny vyhání do dálky, ty pak rostou dokud nenarazí na překážku. Pokud by tedy nový květináč byl příliš velký, nebylo by prokořenění pravidelné a rostlina by pak nevyužila celý substrát v květináči a špatně by se přesazovala.

TIP: Co dělat, když vám substrát propadává dírou v květináči? Tradičně se na dno používají kamínky nebo střepy z rozbitého květináče či nádobí. Když ale nemám po ruce ani jedno, použiju prostě kousek kartonu nebo mušli, aspoň konečně dostanou využití. Voda si ven cestu najde a substrát zůstává v květníku.

Plastový nebo terakotový květináč, toť otázka!

Oba mají své výhody a nevýhody. Já osobně používám oba typy.

Terakotový květináč nasákává vodu, což může být pro některé rostliny výhoda, pro jiné už méně, odvádí totiž vodu, která se tak vypařuje z celého jeho povrchu, takže se jí spotřebuje víc. Esteticky je to za mě rozhodně hezčí varianta, problém ale je, že velikostí a tvarem se terakotové květináče často nevejdou do obalů na květináče, takže je spíš používám bez obalů. Pokud chcete používat terakotu do obalu na květináč myslete na to, že mezi obalem a květináčem musí být alespoň 0.5 cm mezera, aby mohl květináč dýchat, jinak se budou tvořit plísně.

Plastový květináč má také své výhody, mnohem lépe se z něj rostliny přesazují, stačí ho trochu pomačkat a bal krásně vyndáte bez poškození kořenů. Zadržuje líp vodu a většinou vždycky najdete velikost, kterou potřebujete pro konkrétní obal na květináč.

Co se ekologie týká, pokud používáte oba typy květináčů dokola a dáváte jim nové a nové využití, je to za mě v pořádku. Většinou všichni recyklujeme květináče, v kterých jsme rosltiny koupili. Lepší než plastový květináč vyhodit a pořídit si jiný, je ho prostě používat dál.

TIP: Pokud byste rádi nějaké použité plastové květináče, stačí se zastavit u mě v Zahradě na niti, většinou mám spoustu nevyužitých a ráda vám je zdarma předám k dalšímu využití! Pokud nejste z Prahy, zkuste mojí FB skupinu Rostlinná štafeta, třeba najdete někoho z vašeho okolí kdo má květináčové přebytky...

Nezapomeňte na drenáž a drenážní otvor!

Každý květináč by měl mít drenážní otvor na dně. Ten slouží k tomu, aby přebytečná vody mohla odtéct a rostlině neuhnívaly kořeny. Vyvarujte se sázení rostlin do obalů na květináče, které nemají otvor. Z mojí zkušenosti na to ve většině případů nakonec doplatíte. Je velmi těžké určit, jestli rostlina nestojí ve vodě, když nemůžete květináč vyndat. Některé rostliny navíc upřednostňují zálivku do misky, z které si mohou natáhnout kolik vody potřebují.

U všech rostlin, které jsou náchylné na přemokření kořenů doporučuji dávat na dno květináče drenážní vrstvu, která nezadržuje vodu a zamezí tak tlení kořenů při případném přelití. Drenáž můžete vytvořit z písku, kamínků nebo keramzitu. Většinou stačí drenážní vrstva 2 cm.

Jaký substrát na přesazování pokojovek?

Úplně nejkvalitnější substrát získáte, když si založíte kompost, z kterého si pak můžete připravit vlastní substrát. Budete ho mít zadarmo a lepší nikde nekoupíte. Varianta k získání domácího kompostu je třeba vermikompostér, vřele doporučuji, sama doma vermikompostuju! Možností také je si zajet do nejbižší kompostárny s pytlem či kbelíkem. Můžu doporučit třeba pražskou kompostárnu ve Slivenci, kde seženete kilo kompostu za 1 Kč a pokud tam odvezete svůj bioodpad dostanete kompost zdarma!

Namíchat si vlastní substrát na pokojovky není ale nijak těžké a je potřeba opravdu jen pár ingrediencí. Navíc takový substrát bude bez rašeliny, tedy ekologický a zároveň mnohem levnější a kvalitnější než ty kupované! Podrobný návod jak a proč si namíchat vlastní substrát tady.

Pokud se vám nechce si připravovat vlastní substrát, v Zahradě na niti prodáváme Náš substrát na pokojovky už namíchaný v 5l balení nebo do vlastních nádob.

TIP: Pořiďte si naší přesazovací podložku z pratelného papíru! Už žádné rozmáčené noviny a všude nepořádek. Přesazovací podložka zadrží všechen materiál, je voděodolná, jednoduše se používá a po skončení přesazování ji prostě vyklepete do koše, stočíte do ruličky a máte uklizeno.

A jak je to s hnojením?

Hnojení minerálním hnojivem hned po přesazování nedoporučuji. Nový substrát totiž funguje vlastně jako hnojivo, je plný živin. Můžete ale použít stimulátor růstu pro lepší tvorbu kořenů jako je Lignohumát. To je organický roztok plný humátů, přírodních substancí získávaných extrakcí z dřevěného uhlí či rašeliny, které jsou velmi důležité pro růst a vývin rostlin. Lignohumát působí pozitivně proti stresu, zlepšuje odolnost vůči škůdcům, zvyšuje příjem minerálních látek kořeny a celkově podporuje rozvoj kořenového systému. Třeba nově zakořeněné řízky rostlin do něj můžete před zasazením namočit nebo přesazenou rostlinu zalít ředěným roztokem.

Pokud se o rostlinu správně staráte, má světlo, zálivku i substrát, jaký potřebuje, stačí ji přihnojit minerálním hnojivem 1–3x ročně. Pokud se nejedná o druh, který je náročnější na živiny třeba kvůli kvetení atd.

Co se týká konkrétních značek hnojiv. Po absolvování několika semestrů Výživy a fyziologie rostlin, bych tuto poblematiku shrnula do několika vět. Základem plných minerálních hnojiv jsou prvky N P K v poměru 6 - 8 - 6. N - dusík je nepostradatelný pro růst, P - fosfor podporuje růst kořenů a vývin pupenů, K - draslík zajišťuje pevnost rostliny a zlepšuje odolnost vůči chorobám. Doporučuji si koupit hnojivo v krystalické podobě (např. Krystalon), které rozpustíte ve vodě v daném poměru. U tekutých hnojiv platíte víceméně za vodu. Problematika hnojení je samozřejmě složitá, ale upřímně, bohatě stačí vědět, že je dobré rostinám občas hnojivo dopřát, aby byly odolné a dobře rostly.

TIP: skvělé organické hnojivo na podporu růstu a odolnosti rostlin je žížalí čaj - produkt vermikompostéru. To je za mě to nejlepší, co můžete svým pokojovkám dopřát a ještě při tom zúžitkovat zbytky z kuchyně a získat vlastní kompost.

Tak to je asi tak všechno, co mě k tématice přesazování napadá. Pokud máte nějaké další tipy na přesazování pokojovek nebo vás napadá nějaký dotaz, určitě napište do komentářů!

A jestli už máte přesazeno a chtěli byste svým pokojovkám dát extra péči, co jim třeba dopřát lázeň?