2. října 2021

DIY: Jak si vyrobit vlastní substrát na pokojovky

Nejsnazší řešení, když chcete ve městě zahradničit je zajet do zahradnictví či hobymarketu a koupit si již hotový pytlovaný substrát. Proč si tedy přidělávat práci s vyráběním vlastního substrátu?


Kromě toho, že je to fakt jednoduché to má hned několik výhod:

- přesně víte z čeho se váš substrát skládá, u komerčních substrátů neznáte většinou přesné složení a původ jednotlivých ingrediencí a nevíte jak dlouho leží zemina v pytli

- je to mnohem ekologičtější, nejen kvůli plastovému pytli, ale hlavně kvůli tomu, že ve vašem substrátu nebude rašelina, to je ten zásadní problém běžně prodávaných substrátů

- je to levnější, tedy lépe řečeno - levné komerční substráty jsou velmi nekvalitní a ty kvalitní jsou zase velmi drahé

- svým rostlinám dopřejete to nejlepší

- vyrobit si vlastní substrát je uspokojující a přináší dobrý pocit, že jste udělali něco prospěšného nejen pro svoje rostliny, ale i pro planetu 


Napadlo by Vás, že pěstováním rostlin a zahradničením můžete přispívat k ničení důležitých ekosystémů na Zemi? 

Rašeliniště v Rakouských Alpách.


Co to vlastně je rašelina?

Rašelina vzniká z mechu rašeliníku, lépe řečeno z jeho odumřelých částí, a to rychlostí asi 1 mm za rok. Mech rašeliník vytváří rozsáhlé mokřadní ekosystémy, které jsou velmi cenné, protože se tvořily tisíce a tisíce let. Nejen že v nich žije spousta organismů, ale takové rašeliniště dokáže zadržovat velké množství vody a je významným pohlcovačem CO2. Téměř 2% pevniny na Zemi pokrývají rašeliniště, velká naleziště jsou v Rusku, v severských zemích, v Anglii i v Kanadě. 

Těžba rašelinových briket v Irsku, zdroj


Dříve se rašelina těžila hlavně na topení, podobně jako černé nebo hnědé uhlí, má ale mnohem menší výhřevnost a jejím spalováním se uvolňuje více splodin. Dnes 91% rašeliny skončí v plastových pytlích jako substrát pro pěstování rostlin. Takže paradoxně zahradničení a pěstování 21. století přispívá k ničení rašelinišť a původních ekosystémů. V Irsku už před několika lety zastavili těžbu rašeliny právě z ekologických a klimatických důvodů. 


Proto také píšu tenhle článek, ráda bych vás inspirovala, že to jde i bez rašeliny!

Rašelina stejně pro většinu rostlin není vhodná jako pěstební materiál. Má velmi kyselé pH, takže se doporučuje pouze pro pěstování některých druhů rostlin jako jsou třeba rododendrony, azalky, kanadské borůvky, vřesy. U pokojových rostlin mě ani žádná rostlina vyžadující kyselý substrát nenapadá.



Jak si vyrobit vlastní substrát pro pěstování pokojovek? 

Receptů je spousta, tak vám prozradím ten svůj:

50% kokosová drť

Výhoda této základní ingredience substrátu na pokojové rostliny je její snadná nasákavost, lehkost a vzdušnost. Kokosovou drť koupite jako lisovaný kvádr. Stačí jí nechat nasáknout v kbelíku s vodou a rázem máte několik litrů základního substrátu. Kokosová drť ale v sobě nemá žádné živiny, ani mikroorganismy, je sterilní a proto je potřeba do ní přidat další ingredience, z kterých budou rostliny profitovat.


40% kompost

Kvalitní kompost dodá substrátu živiny, humidové kyseliny a mikroorganismy, které samotná kokosová drť nemá. Úplně nejlepší je použít vlastní kompost ze zahrady nebo ten z vermikompostéru. Pokud nemáte vlastní kompost či vermikompost, můžete navštívit nejbližší kompostárnu a kompost si koupit.


Třeba v Praze máme kompostárnu ve Slivenci, kde si můžete přijet nabrat kompost do vlastních nádob či pytlů (1kg za 1Kč), prodají vám i malé množství.

9,5% drenáž

Jako drenáž můžete použít písek, zeolit, lávovou drť, perlit, prostě cokoliv, co dodá substrátu propustnost a co máte zrovna k dispozici.

Lávová drť, zeolit a písek jsou ideální přísady pro lepší propustnost substrátu.
Zeolit navíc dokáže zadržovat živiny a vodu.

0,5% hnojivo

Dále je dobré přidat do substrátu i kvalitní hnojivo s vyváženým poměrem prvků N-P-K. Použít můžete minerální hnojivo jako je třeba Krystalon, já osobně nejradši používám organické červí hnojivo

Červí hnojivo je organické hnojivo vyrobené ze sušených exkrementů moučných červů.
Je bohaté na minerály a chitin, který dodává rostlinám odolnost proti škůdcům.


Poměry ingrediencí na kostku kokosové drti

1 kostka kokosové drti (cca 600g)

3l vody 

4l kompostu

0,5l drenáže (písek, zeolit, perlit, klidně i mix)

5 polévkových lžic červího hnojiva 

nebo 

minerální hnojivo v množství na 3l vody


O tom jak a proč si namíchat vlastní substrát jsem mluvila i v pořadu Polopatě, tak mrkněte na reportáž!

Pokud se vám nechce si substrát vyrábět, můžete si v Zahradě na niti koupit náš substrát na pokojovky. Substrát na pokojovky prodáváme buď v 5l balení nebo si můžete přinést vlastní nádobu a koupit si jen takové množství, které potřebujete, substrát prodáváme i na litry.

A nakonec mám pro vás článek s několika tipy a triky, kdy a jak správně přesazovat pokojovky.


7 komentářů:

  1. Děkuji moc za tenhle článek! Asi se stavím pro substrát s vlastní nádobou :D

    OdpovědětVymazat
  2. Kokosovú drť je výborný materiál, ktorý používam pri výsadbe semien. Ku každému substrátu tiež pridávam zeolit, u nás sa to volá perlit. A super nápad pre predaji substrátu podľa potreby. Pekný dník prajem Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář! Kokosová drť je univerzální a na výsadbu semen ideální, drží vodu a neobsahuje živiny. Jinak zeolit je něco jiného než perlit, zeolit je druh porézní horniny, díky svojí poréznosti dobře zadržuje vodu a živiny. Perlit je extrudované vulkanické sklo, má spíše odhlečovací funkci v substrátech a hůře nasakuje vodu, proto ho moc nepoužívám.

      Vymazat
  3. Přidávám se k děkovným postům za velmi přínosný článek!
    Prosím jen upřesnění - Váš recept je vztažen na jakou hmotnost kokosové drti? Předpokládám, že cca 0,5kg (ad eshop), ale budu ráda za potvrzení domněnky:)
    Pěkný den. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Jano, díky za připomínku! Přesně tak, recept počítá s kostkou kokosové drti o hmotnosti cca 600g z které je přibližně 8l kokosového substrátu.

      Vymazat
  4. Dobrý den, díky za skvělý návod. Rád bych se ale zeptal, jestli s kompostem nehrozí zanesení škůdců (mušek aj.)? Hezký den,
    Josef

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Josefe, pokud je kompost dobře uleželý a vyzrálý, tak by v něm žádní škůdci být neměli. Rozkladem organické hmoty za pomoci mikroorganismů vzniká teplo a kompost se tak zahřívá na 40-60C, což ničí škůdce. Pokud chcete použít vermikompost, tak tam doporučuji nechat výsledný substrát přeschnout, aby byla jistota, že v něm nejsou žížaly, které by v květináči mohly dělat neplechu…

      Vymazat

Děkuji za komentáře!