Vyrostla jsem sice v pražském hoodu jménem Smíchov, ale před 10 lety jsem se přesunula na druhou stranu Vltavy do ghetta na kopci zvaném Žižkov a teď jsem doma tady. Dolní Žižkov je zatím jedna z pražských čtvrtí, která odolává modernizaci a hipsterizaci Prahy vcelku obstojně. Aspoň ta dolní část od Seifertky přes Koněvku k Ohradě po Spojovací ve které bydlíme má stále velmi aktuální žižkovský svéráz, kde se toho od devadesátek moc nezměnilo.
Občas mě mrzí, že u nás v okolí Ohrady není kam zajít na brunch nebo si odpoledne sednout do milý vkusný kavárny, ale zase to má svojí zastavárensko-vietnamskou autenticitu, žejo. Do centra je to odsud 10 minut, takže to prostě jednou dorazí i sem, tím sem si vcelku jistá.
Možná to odstartuje rekonstrukce Husitský a Koněvky, která vypukne teď v březnu. Tajně doufám, že se tahle špinavá část Trojky postupně změní k lepšímu k prostředí k životu pro lidi víc než pro auta.
Sleduju návrhy už několik let, protože se vše neustále odkládalo a nemůžu se dočkat, až v naší ulici na několik let utichne doprava. Těším se jak malá na nějaké ty stromy, mozaikové chodníky a na to, že se uliční kultura třeba zvedne natolik, že lidé budou na ulici trávit víc času a vydrží tu kromě vietnamců a nonstopů i nějaké hezké krámky či kavárny.
zdroj |
mapka ze stránek Žižkov nezastavíš |
Z urbanistických přednášek si ještě pamatuju, že sídla by se měla nejdříve řádně zahušťovat než se začnou rozlézat do krajiny a Žižkov má opravdu velký potenciál co se proluk a brownfieldů týká... ale některých mi je teda líto, no...
Kafka proluka na dolním Žižkově <3 |
Schody do nebe |
Když jsem zjistila, že je plánovaný i nový bytový dům v mém nejoblíbenějším a nejromantičtějším žižkovském zákoutí, na místech kde vedou Schody do nebe, kde býval průchozí koridor z Husitské do Řehořové zkrz dva domy a zarostlou zahradu, přiznám se, že ve mě ale hrklo.
Fotky z projektu Nové žižkovské schody z webu Žižkov nezastavíš |
Já chápu, že město se musí zahušťovat a že je potřeba důmyslně využít jakékoliv místo, ale místa, která mají Genia loci a která utvářejí charakter našeho hoodu, se mi moc obětovat nechse. Myslím, ze by měla být zachována nebo využita nějak citlivě a pro všechny. Říkám si, jestli nejsem staromilec a snažím se si vsugerovat, že změna je život a pokrok je budoucnost...
Umím si představit ten dům v menším měřítku bez těch krabic nahoře a s využitím pro místní obyvatele. Třeba kavárna a bar a galerie by na cyklostezku a koridor pro pěší seděli parádně a pak bych možná i oželela kousek romantiky. Navíc kdo by chtěl bydlet ve výkladní skříni u cyklostezky...no, aspoň že tam ty schody do nebe jsou zachované.
Pro realizaci tohodle záměru je nejdřív potřeba změnit územní plán, tak třeba to nakonec nedopadne. Nebát se, zajímat se a nenechat se otrávit, je pro mě čím dál aktuálnější heslo, pro všechno, co se děje okolo nás!
Staromilec, romatik, jsem v pripade te kabice i ja. Krasne dny do Prahy, Eva
OdpovědětVymazat