Ubytovali jsme se v hostelu Pachamama s nejpohodlnějšími postelemi, v jakých jsme v Peru spali a s krásnou terasou a výhledem na okolní hory. Je to ideální místo jako základna pro výlet do kaňonu, mohli jsme si tu nechat batohy a vyrazit na tři dny jen na lehko. Hostel provozuje mladý peruánec, který nám poradil kudy kam a dostali jsme i mapičku a instrukce...
A pak už jsme vyrazili na třídenní výlet. Colca kaňon je v nejhlubším místě až 3 tisíce metrů hluboký, my jsme ale sestoupili nejníž asi o 1500 výškových metrů, tedy do dvou tisíc metrů nad mořem.
Myslela jsem si, že horké prameny v tom vedu nebude nic moc příjemného, ale opak byl pravdou, jakmile slunce zapadlo za horizont, bylo to více než příjemné. Kupodivu jsme byli v Lodge skoro samy a za celou cestu jsme potkali jen pár lidí.
Příroda a výhledy jsou tu opravdu dechberoucí, bohužel na fotkách se úplně vytrácí to neuvěřitelné měřítko a nekonečný prostor...
Při pozorování místní vegetace si člověk konečně uvědomí, v jakém podnebí a klimatu vlastně takové kaktusy a sukulenty žijí a pochopí, jaké podmínky by jim měl doma co nejvíce nasimulovat, aby se jim dařilo...
Ke konci nám z toho vedra už trochu hrabalo, no... |
Ještěže nás druhý den čekala oáza Sangalle, kde díky kanálům s přívody vody z řeky Colca bylo vše krásně zelené a měli tu i bazén s ledovou říční vodou!
Takhle roste papája |
Na závěrešný výstup s převýšením asi 1300 metrů jsme se vypravili v pět rádno, abychom si pojistili chládek
a já po cestě našla trochu mulího štěstíčka! |
Po výstupu jsme akorát stihli autobus do Chivay a pak směr jezero Titikaka, tak to zas příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentáře!