12. května 2018

Vozit pamlsky do Athén

Ráda si představuju, jak asi to který město vypadá a porovnávám svojí představu s reálným zážitkem. Co všechno vlastně dává dohromady ten pocit a atmosféru města? A moc by mě zajímalo, jak a kam si mozek ukládá tuhle zvláštní paměť, mám na mysli to jak na člověka město působí a že se v něm je schopný člověk už za pár dní orintovat... kolik chemických reakcí v mozku to stojí...

No, to je takový moje hloubání, pojďte se se mnou radši mrknout, jakou atmosféru mají Athény! 
Moc mě překvapily! Čekala jsem hlučné velkoměsto, ale protože jsem si opět dopředu nic moc nehledala, byla jsem velmi mile překvapená.
Centrum Athén je tak akorát velké, aby se v něm dalo pohybovat jen pěšky a je opravdu kouzelné, protože je obklopené vršky s výhledy a uprostřed něho trůní Akropolis, což je taková velká skála s Parthenónem a dalšími paláci na vrchu. 


Ubytování v Red Ruby přes Airbnb, jak jinak...

Výhled z našeho balkónu, do centra jsme to měli tak 15 min chůze
(stále platí, že když se registrujete do Airbnb přes můj odkaz, dostanete od nich kredit €28 a já €18 ;)


V naší čtvrti Neapoli to žilo malými obchůdky a řeckými restauracemi. 


Připadala jsem si jako na takovém athénském Žižkově, ten kopec v pozadí je hora Lycabettus s úžasným výhledem


První den jsme se vypravili na vycházku po Athénách s průvodcem, Tomáš prohlásil, že je tady důležitej každej šutr a že bude lepší, když nám to někdo ukáže odborně... 



Průvodkyně mě zaujala hlavně ve chvílích kdy mluvila o místní flóře, třeba o rozdílu mezi samčími a samičími stromy cypřiše...


Ten špičatý strom vlevo, to je samčí strom a ten rozložitý strom uprostřed, to je samičí strom, podle vysoké koncentrace samčích stromů už z dálky poznáte v Řecku každý hřbitov, cypřiše totiž ukazují, kam mají na hřbitovech směřovat vaše myšlenky...
--- psí vložka ---
Tom ode mě k narozeninám dostal karbičku plnou psích pamlsků, aby mohl krmit svoje oblíbené voškliváky (pouliční čokli) na které má slabost. Myslím, že ve výběru narozeninové destinace sehrálo značnou roli to, že moc dobře ví, že Řecko je plné takových potulných voškliváků...
První pokus předat pamlsek, a to Tom ještě netušil, s kým má tu čest (o tomhle psíkovi ještě uslyšíte)! Jen si přičuchnul a nic...

Další akce, škoda, že jsem nenatočila video... ukázalo se, že vozit pamlsky do Athén duplikuje známé přísloví "Vozit sovy do Athén", tento prašivák reagoval úplně stejně jako všichni ostatní, když mu Tomáš přistrčil až pod čumák laskominu, ani nezvedl hlavu, jen otevřel oči a zase je zavřel... velké zklamání! 

Tenhle si taky nevzal

Do teď nevím, jestli to bylo těma psíma pamlskama nebo spíš athénskou psí zpovykaností
--- konec psí vložky ---


Někoho zajímají starobylé šutry, mě teda spíš ten heřmánek... asi jsem nikdy neviděla takovou záplavu pravého heřmánku, někdo říká, že se dá těžko poznat od rmenu, no tady tedy nebylo díky vůni o čem pochybovat



Tady za Hadriana stával Chrám Dia Olympského

A je odsud krásný výhled na Akropoli


 


Koryntský sloup a jeho inspirace - rostlina jménem Acanthus mollis neboli česky paznehtík měkký, je to tu opravdu tradiční všudypřítomný porost, paznehtíky najdete všude v parcích a mají je i v záhonech, vlastně je ani nemusíte moc hledat, jsou to obrovské rostliny, které jen tak nepřehlédnete!




A pak už jsme se vydali na Akropoli

Herodův Odeon je zachovalý, opravený a slouží dodnes, pořádají se tu koncerty velkých hvězd


Půlka dubna byla ideální volba pro návštěvu Athén, teploty kolem 25°C jsou na chození po městě akorát a ještě to tady krásně kvetlo.

Člověk tu má zvláštní pocit úplně zhmotněné historie. 








Ta hranatá moderní budova přímo pod Akropolí je Muzeum Akropole, o tom bude ještě řeč! A ty pozůstatky divadla, to je Dionýsovo divadlo, nejstarší divadlo na světě, kde vznikla řecká tragedie a komedie a taky se tu scházel athénský parlament, takže to je zároveň taková malá kolébka demokracie



Bohužel jsme ale neměli asi štěstí na průvodkyni, bylo to nudné, bez energie, prostě taková ta stará škola ala po pravé straně vidíte, bez návazností a bez kontextu. Tom byl hodně zklamanej, pro něj to bylo úplně o ničem, protože je velkej fanda historie starého Řecka a Říma. Čekal, že to bude zábavné, podle recenzí na internetu to mělo být skvělé. Já jsem byla ráda, že jsem se dozvěděla alespoň něco. Ale z těch pár hodin si pamatuji tedy hlavně paznehtík, heřmánek a cypřiš :-)


Výhled ze skály Marse na Akropolis a v pozadí kopec Lycabettus

Naštěstí má Tom dar vyprávět a protože toho ví o starobylém Řecku fakt hodně, umí to zjednodušit, dát do souvislostí a nakonec mi udělal nejlepšího průvodce řeckou historií, on. Já ho prostě miluju!



V uličkách čtvrti Monastiraki a na místním trhu





V centru Athén je spousta turistických obchodů a je vidět, že turismus je to, co tohle město živí, přesto na mě Athény nepůsobily sterilně, hodně to tu žije a jakmile uhnete z hlavních turistických bodů, jste v autentickém městě, asi jako všude...



V naší čtvrti to žilo opravdu hodně, cizinců tu bylo pomálu a grafitti naopak požehnaně




Taková malá šeflerka!

Můj milovanej Magritte, jako street art? <3

První řecká restaurace Ama Lachei do které jsme šli na doporučení naší bytné byla tak skvělá, že jsme tu byli celkem třikrát. Jídlo se tu servíruje formou "meze" což znamená, že si naporoučíte různá jídla, která nosí jakmile jsou připravená a máte je dohromady, takže ochutnáte všechno.
Co si budeme povídat, Řecko je taky hodně kulinářský zážitek a na tenhle salát s kozím sýrem, oříšky, sladkou zálivkou a koprem hooodně dlouho nezapomenu


Athénskej night life taky dobrý!





Tak ještě výtahová ovíněná debílkofotka...
...vyčistit zuby v retrokoupelně a spát! 


7 komentářů:


  1. Je to tyzden, čo som sa vrátila z Atén, som nimi nadšená! Čisté, ľudia privetivi. Psov veľa, ale oni Prenocovaní asi v acropole- za plotom, pretože keď som prechádzala p šiestej ráno popod akrokropolu, rochnili sa tam pri strážnikovi, tak o jedlo určite nemajú núdzu. Okolo obeda mal jeden síce záujem o moju pitu, ale doterny nebol. Grécke jedlo dokonale. Cítim, že tam sa ešte musím vrarit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oni se athéňané o své pouliční voškliváky vzorně starají... máme to stejně, rozhodně jsme tam nebyli naposledy a shodli jsme se s Tomem, že se nám tam líbilo víc než naposledy v Barcelóně, bylo to takové syrovější a méně navoněné :-D

      Vymazat
  2. Krásný report, taky na mě dýchla "historie" a ráda bych se do Atén podívala, jenom jak je to s cenami, slyšela jsem, že jsou i nižší? neměl byste někdo tip na dobrý antický film?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Film mě nanapadá, ale co se týká financí, je to v Athénách tak nastejno jako u nás, samozřejmě škála je různorodá, záleží, co si člověk vybere, ale dá se tam jíst a bydlet za krásné částky, hlavně mimo sezónu! :-)

      Vymazat
    2. Díky, to jsi mě naladila, hned bych se tam rozjela! jo a film jsem si pustila 300. bitva u thermopyl...

      Vymazat
  3. Ó jéé, skvělý, já bych hned zase někam jela... Athény by byly zrovna fajn. Bude ještě pokračování, že jo?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já taky! :-D
      Budou ještě dva díly ;-)

      Vymazat

Děkuji za komentáře!