31. prosince 2017

Za divem světa

Jet do Peru a nenavštívit Machu Picchu, to by asi bylo zvláštní, ale upřímně, neměli jsme od toho daleko. Stašně nemám ráda turistická místa a průvodce si většinou pořizuju hlavně pro to, abych věděla, kam nejezdit. Ale Tom to strašně chtěl vidět a kamarádi nám říkali, že to musíme dát, tak jsme to teda do našeho itineráře zařadili. A řeknu to hned na začátku, udělali jsme dobře, bylo to krásný, i přes ty davy.


Romantickým vláčkem jsme ale nejeli, protože to je fakt hodně drahý. Zvolili jsme pro dopravu trochu míň pohodlnou cestu mikrobusem a pěšky a bylo to o dost dobrodružnější. Autobus jel 6 hodin přes hory a závěrem si dal klikatou prašnou cestu 300 metrů nad střží, kde se nevyhla dvě auta proti sobě.



Od konečné autobusu na zastávce Hydroelectrica se pak jde ještě asi 12 km po kolejích do městečka Aquas Calientes přímo pod Machu Picchu.



Všude okolo úžasná džungle a taky konečně teplo a vlhko.



Tady jsem měla trochu pocit, že jdu po železničním mostě mezi Všenorama a Mokropsama a pode mnou teče Berounka...


Občas se hodně v dálce ozve dlouhé houkání a pak projede Peruvian Expres... to jsem zase měla pocit, že jsem na Stopě Xapatánu (pamatujete si ten pořad někdo?)




Tillandsie tu rostou úplně všude, i na elektrickém vedení, jednu krásnou jsem našla ležet na kolejích, neodvážila jsem se si ale žádnou rostlinu vzít s sebou...



Tam uprostřed nahoře je Machu Picchu, to jsme ale po cestě tam ještě nevěděli, protože to není vidět...



Aquas Calientes
 V Aquas Calientes jsme měli zamluvené ubytování a brzy ráno odsud vyazili nahoru na Machu.


Ranní vyhřívání


Hory v kombinaci s deštným pralesem je neuvěřitelná podívaná




Představovala jsem si to úplně jinak a do teď mi zůstává rozum stát, jak mohl někdo uprostřed pralesa vybudovat něco tak obrovského a propracovaného.



Cesta ke SLuneční bráně



Machu Picchu od Sluneční brány



Ráj bromélií


Myslela jsem že fotky lam na Machu Picchu jsou jen fotomontáže... ale mají tu důežitou práci sekaček trávy



Když jdete kolem řeky Urubamba po kolejích Posvátným údolím do Aquas Calientes, Machu Picchu vůbec není vidět a vlastně jsme ani netušili, kde přesně je, o to větší je to překvapení, když se pak shora podíváte do údolí a vidíte, že jste ho vlastně úplně celé obešli


Machu Picchu bylo postaveno v 15. století pro Inckého krále Pachacuti, místní obyvatelé o něm vždy věděli, ale ukázali ho až v roce 1911 americkéhu historikovi Hirhamu Binghamovi





Posvátné údolí řeky Urubamba







Kdo by to byl odsud řekl, že tam nahoře je div světa


3 komentáře:

  1. Lenko, díky za tahle cestovatelská ohlédnutí, moc ráda si je tady u tebe čtu. Zdravím. Kl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, přiznávám, že si to tady píšu trochu pro sebe, tak mě těší, že si třeba i někdo počte :-) Krásnej novej rok přeju!

      Vymazat
  2. JJ, počte, počte, jen piš! Děkuji!
    Mirka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře!