Královna And

jí říkají Španělé, v místním jazyce kečua jí nazývají titanca, což je velmi příznačné pro největší bromélii světa - Puyu raimondii.

Tuhle monstrózní a neuvěřitelnou rostlinu můžete spatřit jen v Peru či Bolívii, kde roste v polohách nad 3 tisíce m n.m. na svazích And. 

Když nekvete vypadá jako růžice listů podobná juce o průměru asi tak 1,5 m. Když pak jednou zhruba za 40 - 80 let vykvete, rozhodně jí nepřehlédnete. Vyžene totiž až 13ti metrový sloup s 20 tisíci květy, které vykvétají po tři měsíce a které opylují hlavně kolibříci. Po vyprodukování 20 tisíc semen uvadá a rozpadá se, což může trvat i docela dlouho. Jedna rostina se tak dožívá až 100 let.

Měla jsem to štěstí vidět královnu And cestou k tajícímu ledovci Pastoruri v Národním parku Huascarán v peruánských Bílých Kordillerách a splnila jsem si tak jeden sen, který jsem na cestě do Peru měla. 

Takovej malej raimondin lísteček...

Kvetoucí exemplář jsem sice neviděla, ale i tak to byla velká podívaná, nemohla jsem se vynadívat. Všichni se možná jeli podívat hlavně na ten tající ledovec, ale pro mě byl vrchol výpravy už tady...

Ty hnědé sloupy jsou již odkvetlé zbytky lodyh a rostlina postupně sesychá a rozpadá se. I to ale trvá několik let, takže na svazích jsou vidět skupiny odkvetlých bromélií celé roky. Vypadá to opravdu velmi zvláštně, trochu apokalypticky.

Příroda mě nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat. (Národní park Huascarán, Peru, září 2017)