Laguna 69

Posilnit se koka čajem a vyrazit na první výlet do peruánských And k Laguně sesenta y nueve.

Nejdřív jsme se ale zastavili u Laguny de Llanganuaco, ale to byl jen začátek pro navnadění. Když průvodce říkal, že Laguna 69 má ještě krásnější barvu, tak jsem si to moc neuměla představit... ale má!

Propletli jsme se lesíkem prazvláštních stromů s oranžovou borkou. Průvodce mi tvrdil že se jim říká quinoa, říkala jsem si, že tady taky říkají quinoa všemu co roste, ale později jsem se dopátrala, že se jim tak opravdu ve španělštině říká, jen se to jinak píše... Quenua neboli Polylepis je rod stálezelených stromů a keřů patřící do čeledi růžovitých (!) s asi dvaceti druhy endemiticky se vyskytujících ve vysokých Andách. Odlupčivou borku má, aby dokázal přečkat hluboké mrazy, konec botanické vsuvky.

Na jednodenní výlet jsme se vydali s průvodcem a skupinkou asi 10 lidí, pokud člověk nechce v horách strávit týden, je dost těžké se do nich vypravit jen na pár dní, vzdálenosti jsou obrovské a hromadná doprava sem nejezdí, není proč...

Mít průvodce má svoje výhody, člověk se dozví spoustu zajímavostí, pokud teda umí aspoň trochu španělsky, což byl občas trochu problém, ale rozumět je pořád jednodušší než mluvit, aspoň pro mě.

Počasí nám přálo a nadmořská výška nám dala zabrat, teda víc mně, Tomovi to nic neděla... 

Zvládli jsme to!

Takovou modro zelenou nebo tyrkysovo azurovou nebo jak tu barvu vlastně nazvat jsem v životě neviděla. Člověku se až nechce věřit, že to je přirozená barva a že nemá jen mžitky z té výšky...

Laguna 69, 4600 m n.m.

Laguna získala označení 69 v roce 1975, kdy vznikl Národní park Huascarán, protože bylo třeba pojmenovat všech asi 400 vodních ploch, které Park zahrnoval, a tak bezejmenné laguny dostaly čísla.
Laguna 69 patří do biosférické rezervace UNESCO.

Park Nacional Huascarán, Peru, září 2017