7. září 2018

Mys Dobré naděje

S víc jak rok a půl zpožděním  přidávám další příspěvek pod štítek J.A.R. nějakou záhadou jsem je úplně zapomněla publikovat. A tak k příspěvku o Kapském městě, kapské botanické a PFka postupně přidám i ty ostatní, ať to tu mám pěkně kompletní!  



Ano, v JAR, jakožto bývalé anglické kolonii, se jezdí vlevo, bála jsem se sednout si za volant, ale člověk si kupodivu zvykne poměrně rychle, jen minout prvních pár aut na špatné straně silnice je trochu děsivý. Nejhorší je asi to, že ještě pár měsíců po návratu stíráte místo blikáte a blikáte místo stíráte, protože to mají prohozené sakumprdum.





Kalanchoe


Porost zvaný Fynbos, rostliny, které se dokázaly adaptovat na místní velmi nepříznivé podmínky jako je stálé slunce a vítr, chudá půda, suché léta a deštivé zimy. Možná znáte některé populární rostliny, které mají původ právě tady, třeba muškáty, frézie nebo kosatce. Nachází se tu spousta endemitních druhů a je tu rekordní počet druhů rostlin na metr čtvereční. Pro představu, fynbos v okolí Kapského města obsahuje asi tolik druhů rostlin, jako roste v celé Velké Británii.

Cape of Good Hope - mys Dobré naděje

Kousek odtud se míchá ledový Atlantik s teplým Indickým oceánem


Místní městečka jsou plné koloniálních domků

čekání na fish&chips, jihoafrická kuchyně je také spíše koloniální a poameričtěná, ale ryby u moře jsou dobrý naštěstí všude



Pobřeží kaousek za Kapským městem je opravdu nádherné


Zátoka Betty's Bay

Tučňáci afričtí jsou dnes ohroženým druhem, hnízdí na několika místech v Jižní Africe a v Namibii. Ještě na začátku 20. století měla tahle kolonie v Betty's Bay přes milion kusů a nyní čítá 2 ticíce párů. Tučňáci jsou nejvtipnější ptáci, vydržela bych je sledovat hodiny, v téhle rezervaci to chce ale kolíček na nos, guáno ho teda pěkně protáhne!
Od moře jsme se vydali do vnitrozemí


Na fotkách je skvělé, že si člověk vybaví obrazy a zážitky, na které už třeba dávno zapomněl, ale některé věci jsou nepřenositelné. Třeba na těchto fotkách se úplně vytrácí to neskutečné měřítko, ten nekonečný prostor, který se mi při podledu na ně vybaví. Člověk si připadá jako malý mraveneček. Neskutečně působivá krajina tyhle obilná pole kam oko dohlédne, jen na obzorech hory, přejížděli jsme ty pláně celý den a půl...




Náš Nelson (jojo podle Nelsona Mandely:)

2 komentáře:

  1. Jestli ty ses neminula povolání. Myslím, že by mě dost bavilo cestovat pod tvou taktovkou! <3 Děkuju, za tvoje cestovatelské příspěvky, obzvlášť letos, kdy jsme nikam nevyrazili!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kdyby to tady na blogu mělo i jinou funkci, než jako můj cestovní žurnál pro lepší paměť a třeba to někoho inspirovalo podívat se za hranice naší kultury, budu nejšťastnější :-)
      Dost často se setkávám s tím, že námi vybírane destinace jsou příliš exotické a odvážné, ale není tomu tak, jezdíme pouze do bezpečných zemí, kde stačí common sense, takže ráda předám tipy...

      Smazat

Děkuji za komentáře!