Občas sice špačkuju, že náš byt je tmavý a neprakticky rozložený, ale stejně jsem strašně vděčná, že Tomova prababička nám zanechala takové rodinné stříbro (jak říká moje tchýně) v Žižkovském činžáku a ne panelákový byt. Já, holka ze smíchovského pavlačaku, bych panelák asi nepřežila... naštěstí smíchovský ghetto jako žižkovský ghetto!
V rozhovoru pro rubriku Jak bydlíme online magazínu Svět bydlení jsem odpovídala na otázky Terezy Suntychové a jak název rubriky napovídá, poskytla jsem pro něj i pár fotek z našeho rodinného stříbra.
Celý článek najdete tady. Děkuji za milý rozhovor!
Pěkný! "Visí na loukáčku" je skvělý :- )
OdpovědětVymazatPořád musím koukat na ten šedý taburet, jak je lesklý, netknutý! My máme dva, modro-přírodní a červeno-přírodní a jsou notně ošoupané a vypadá to výborně (byť jinak nemám ráda ošoupaniny). Těším se na foto za deset až padesát let, jak bude postupně ten váš taburet vypadat.
No to já se tedy také těším, mám ráda věci s historií a tenhle toho za sebou ještě moc nemá, ale to napravíme! ;-)
VymazatMáte to vymazlený! <3
OdpovědětVymazatTak od Tebe mě taková pochvala, Olívko, těší, ale vymazlený si teda představuju ještě jinak... jen jsem trochu uklidila :-D
OdpovědětVymazatUž půl roku si říkám,že se nutně musím podívat do Školské a párkrát už jsem byla blízko,tak teď alespoň na Žižkov:-)Tam je taky hezky...
OdpovědětVymazatJé! tak doufám, že to brzo vyjde i do Školské!!!
VymazatKrásné léto přeju!