Trochu jsem se pídila po tom, odkud lapače snů vlastně pochází, snažila jsem se najít třeba i nějaké fotky, nejradši bych nějaké fakt reálné z indiánských týpýček, úplně jsem si předstvovala jak to asi vypadalo, ale prostě to asi nikdo kdysi nenafotil a nedal na pinterest, protože jediné, co jsem objevila je toto...
to vpravo je jako indianská protéza? :-D |
Dočetla jsem se, že lapače snů mají původ v kultuře Ojibwe, indiánského kmene pocházejícího z území nad velkými jezery v dnešní Kanadě. Ojibwejské slovo pro pro lapač asabikeshiinh znamená pavouk, lidé tohoto kmene považovali pavouky za symbol ochrany. Podle jejich legendy bděla nad ochranou jejich kmene a hlavně dětí mystická postava Pavoučí ženy. Protože ale lidé kmene Ojibwe neustále svoje teritorium zvětšovali, obávali se, že orchrana Pavoučí ženy už tak daleko nedosáhne, a proto indiáni začali vyrábět tyto ochranné talismany z vrbových proutků vypletené stejnou technikou, kterou vyplétali sněžnice a které si nosili s sebou. Měly připomínat pavoučí síť, aby ochrana Pavoučí ženy dosáhla co nejdále.
Tyhle talismany byly zároveň používány jako ochrana spících, hlavně dětí, před nočními můrami. Indiáni věřili, že dobré i špatné sny jsou všudypřítomné a lapač snů umístěný nad postel dokáže zachytit špatné sny, zatímco ty dobré pustí po provázcích dolů k snícímu. To je až romantická představa.
V 60. a 70. letech minulého století se indiánské lapače staly velmi populární hlavně díky panindiánskému hnutí spojujícímu všechny indiánské kmeny na území Severní ameriky, které uznalo lapač snů za symbol indiánského spojenectví a ty se začaly šířit jako tradiční řemeslný výrobek indiánů. A tak se jako suvenýry a dekorace dostaly i do Evropy, jak prosté... jen ta mystika se z nich už možná vytratila, nebo kdo ví, asi záleží, kdo lapač vyrábí a jakou energii do něj dá, co myslíte?
Mám velkou radost, že se mi podařilo pro Zahradu na niti navázat kontakt s Bárou Jindrovou, která vyrábí úžasné háčkované lapače snů. Bára je hodně energická a spontnání žena, když za mnou poprvé přišla do Zahrady, sršela dobrou náladou a tak dobře jsme si popovídaly, že když odcházela, měla jsem pocit, že se známe už dlouho.
Lapače snů od Báry najdete v Zahradě na niti i na eshopu.
Rozhovor s Bárou si můžete přečíst tady.
foto: Bára Jindrová a Zahrada na niti
Vyrábím a věřím. To jen my lidé už energie kolem nás nedokážeme plně vnímat. Ke své smůle, musím dodat. A někteří z nás netouží po jiném, než je spoutat.
OdpovědětVymazatAle Na niti je fajn. Škoda, že bydlím tak daleko. A poště nechci květiny vystavovat. Jak já bych nakupovala. Holt, nezbývá, než si udělat výlet. Pořád je na co se těšit. Zdravím z města květin do báječné zahrady. Helena
Úplně souhlasím, civilizace v nás potlačila spoustu věcí, jaká škoda, šesté smysly se vyplatí poslouchat, jen je rozpoznat...
VymazatVšechny rostliny, které posílám to zvládají dobře, ale samozřejmě je nejlepší se zastavit osobně a mít to i se zážitkem... tak se budu těšit někdy na viděnou, Heleno! Zdravím do... Kroměříže? :-)
Jsou krásný. A já se směju, protože ten můj háčkovaný jsem v nouzi vypnula do oloupaného vrbového proutku, který jsem si přinesla z procházky.. Jen mi chybí peříčka a "cancoury"
OdpovědětVymazatNo tak to jste se nevědomky vrátila ke kořenům lapačů, to je krásný! A oni ty peříčka a cancoury ani nemusí být, je to krásný i tak!
VymazatVyrobila. Jako střed mi posloužila paličkovaná krajka po babičce - z čehož mám obrovskou radost. Muž nejdříve prskal, že mu má toto vyset nad postelí, ale přijal mě i lapač :) A je to nádhera.
OdpovědětVymazatNo to je skvělé využití takových krajek! Takové lapače pak mají ještě svojí vlastní energii a příběh, který jen tak nějaký lapač nedostane. To je fajn že to i muž nakonec pochopil :-)
Vymazat