Jardín de Monforte

Kdykoliv někam jedu, první po čem se pídím je, jaké tam jsou zahrady, moje soukromá profesní úchylka... Před cestou do Valencie to nebylo jinak, dostala jsem kromě tipu na Jardín del Turía, které snad ani minout nejdou a o které jsem psala v příspěvku o Valencii, tip na malou zahradu Jardín de Monforte, schovanou v moderní zástavbě paneláků, která je prý must see. Je to pravda, potvrzuju!

Mám stašně ráda kontrasy, které dají většinou místu ještě čtvrtý rozměr a vedou člověka k zamyšlení nad historií, budoucností a géniem místa. 

Malá zahrada v neoklasicistním stylu byla založená v polovině 19. století markýzem De San Juan, který si ji nechal navrhnout valencijským architektem Donem Monleónem Estellésem. Zahrada byla pojmenována po posledním svém majiteli Donu Joaqínovi Monforte Parrésovi a ve 40. letech 20. století byla prohlášena za kulturní dědictví, v 70. letech pak byla odkoupena městem, zrekonstruována a otevřena veřejnosti. Dodnes je velmi pěkně udržovaná a je považovaná za nejkrásnější a také poslední historickou zahradu ve Valencii.

Stříhané partery a dlouhé osy zakončené mramorovými sochami odkazují na renezanční a barokní zahrady. Najdete tu i jezírka a vodní prvky, které v létě jistě vytváří v betonové džungli města oázu klidu.

Zahrada je v majetku města a je otevřená pro veřejnost zcela zdarma, jen na noc jí zavírají. Když budete někdy ve Valencii, určitě si sem zajděte na chvíli zrelaxovat uchozené nohy, stojí to za to.

zdroj