30. března 2017

Jako loď v lahvi

Tenhle demižón mi přinesl do Zahrady jen zákazník, který si přečetl můj článek Zalévat jednou za dvacet let a rozhodl se, že konečně udělá něco se svým osázeným demižónem, který bohužel úplně nezafungoval. Přinesl mi ho do Zahrady a poprosil mě, jestli bych mu ho znovu neosázela vhodnými rostlinami, aby pokud možno vydržel taky aspoň dvacet let...

Původní stav demižonu, uvnitř byla dracéna, ostatní rostliny už byly rozložené v černé bahýnko, nejspíše v něm bylo moc vody

Přiznám se, že jsem nikdy před tím nezkusila tak velkou nádobu s tak malým hrdlem osázet, takže jsem výzvu přijala a musím uznat, že to bylo vcelku zajímavé. Zvlášť pro moje nervy!

Popíšu vám jak jsem postupovala, abyste si v případě, že také zatoužíte po džungli v lahvi, mohli něco podobného vyrobit a přitom se vyvarovali některých potencionálních rizik při osazování.


Nejdříve jsem přemýšlela nad tím, jaké rostliny jsou vhodné do takového uzavřeného terária, vzhledem k vysoké vzdušné vlhkosti to jsou jednoznačně vlhkomilné druhy. Určitě jdou použít různé kapradiny a voděnky, neměli by ale mít příliš velké listy. Nakonec jsem vybrala kávovník (Coffea arabica) a ledviník (Nephrolepis).


První úkol byl jasný, demižón vyčistit. Nebylo to až zas tak těžké, dracénu se mi podařilo vytáhnout pinzetou a bahýnko jsem postupně za přidávání vody vylévala do záchodu. Když byl demižón zbaven hlíny, bylo ještě potřeba ho pořádně vyčistit od usazenin, proto jsem zvolila jednoduchou metodu - pískem. Nasypala jsem hrdlem asi deci hrubšího písku, přilila vodu a tak dlouho nádobou smýkala, točila a třásla, až písek postupně všechny nečistoty odstranil. Až jsem byla překvapená, že to tak zafungovalo.

Důležité je použít na konec čištění co nejvíce horkou vodu a klidně několikrát vylít a přidat další, aby se nádoba co nejvíce zahřála. Je to důležité proto, že potřebujeme nádobu mít uvnitř suchou. Když bude nádoba horká, vyschne rychleji, jinak je potřeba čekat i pár dní nebo umístit demižón na topení. Suchou nádobu proto, že se pak nebude vsypaná zemina lepit na stěny které se hodně špatně čistí...


Prvním krokem při osazování je umístit na dno drenáž (kamínky, keramzit, písek, štěrk). Já použila říční kamínky ve vrstvě asi dva centimetry.



Druhý krok je nasypat hrdlem substrát, ten by měl být mírně vlhký, aby dobře přijímal vodu, ale zas ne moc mokrý, aby jsme pak ještě dovnitř mohli vodu přilít. V hrdle je vidět, jak se vlhká zemina lepí na sklo, proto je důležité, aby byla nádoba uvnitř suchá.
Vrstvu zeminy o tloušťce asi 5 - 10 cm (podle velikosti nádoby) se nějakým dostatečně dlouhým nástrojem snažíme rovnoměrně rozprostřít na drenážní vrstvu. Použila jsem dřevěnou tyčku o tloušťce 1cm a jednu tenkou tyčku od orchideje, nic lepšího jsem nenašla. Dobré je dovnitř umístit všechen substrát, který chcete použít před osazením rostlin, protože pak už se přidává velmi špatně.


Nejtěžší část je jednoznačně zasazení rostlin. Je třeba vybrat menší, nevzrostlé rostliny, které hrdlem protáhnete bez úhony. Osvědčilo se mi si nejdříve uvnitř připravit důlek, do kterého pak kořeny umístíte a přihrnete zeminou. K tomuto účelu je dobré mít nějaký nástroj, kterým můžete pěchovat, pěchovat tyčkou o tloušťce 1cm byla poněkud náročná záležitost, ale jde to taky.



Po osazení všech rostlin (na tenhle velký demižón jsem použila tři rostlinky kávovníku a jednu rostlinku ledviníku) jsem ještě na vrch přidala vrstvu kamínků, aby to nepůsobilo tak jednotvárně.


Poslední tečka je očistit vnitřní stěny terária, které se i přes snahu stejně trochu ušpiní od zeminy. Použila jsem rozprašovač a snažila se vodu stříkat proudem tak, aby stékala po stěnách a nečistoty vzala s sebou. Proto je důležité nemít substrát moc mokrý, aby bylo možné použít vodu na očištění stěn. Pokud bude v nádobě vody moc, rostliny by mohly uhnít jako se to stalo předtím. Pokud máte dojem, že jste to s vodou přeci jen přehnali, je potřeba nechat nějakou dobu demižón otevřený, aby se voda mohla vypařit...


Tak a je to, jsem moc zvědavá, jestli bude fungovat, tak mě trochu mrzí, že si ho nemůžu nechat... A upřímně by mě zajímalo, kolik musí mít člověk trpělivosti, aby postavil tu legendární loď v lahvi, to si nějak po tomto zážitku neumím a nechci představovat.

Zkoušeli jste někdy osázet demižón/láhev/cokoliv? Jak to dopadlo? Nebo se teprve odhodláváte to zkusit? 


A nemáte někdo doma demižón, kterého byste se rádi zbavili? Ráda ho adoptuju a budu na něm dělat pokusy!

10 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Díky, to mě těší! Také bych si ho s chutí nejradši ponechala...

      Vymazat
  2. ÓÓÓ, zrovna dneska jsem si ve sklepě říkala, co s tím starým demižonem... Až pojedu příště o Prahy (a nezapomenu :-) ), ráda Vám ho přivezu :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, no tak to by bylo skvělé! Ať žije recyklace! ;-)

      Vymazat
  3. Tak to je úplně hodinářská práce.Parádní,obdivuju tvojí trpělivost

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, přiznám se, že jsem si musela dát několikrát pauzu, protože jsem měla nutkavý pocit, že to celé vezmu a mrštím s tím do kouta... :-D

      Vymazat
  4. Zírám. Ale je to paráda. Klobouk dolů. Do toho bych se asi nepustila. Hodinářská práce není pro mě nic moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S koňskou dávkou trpělivosti to zvládne každý ;-D

      Vymazat
    2. Lenko, jako starý sklář doporučuju čistit vnitřek lahví popř. demižonu za použití novin, jedlé sody a trošky octa, nechat odstát,řádně protřepat a vypláchnout, písek může vnitřek poškrábat.Nechtěla byste zkusit osázet okurkáč? Moc zdravím a fandím. Jitka

      Vymazat
  5. Nadhera! O osazeni nejake lahve taky uvazuju, uz dlouho. Ale mam trochu obavy. Vrstva uhli neni potreba pouzit mezi kaminky a substrat? Krasne dny, Eva

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře!