17. září 2015

Čínská hádanka vyřešena

Ani jsem netušila jak moc jsem se trefila, když jsem se rozhodla štafetou poslat dál několik rostlin Pilei peperomioides. Ona totiž tahle pilea má takovéhle štafetové guerilla šíření z ruky do ruky doslova v genech!


zdroj

Při pátrání a pídění se v hlubinách internetu po informacích o téhle rostlině s palačinkovými listy (fakt se jí říká i pancake plant!), na mě vypadl neuvěřitelný článek z roku 1984 o tom, jak tahle zelená potvůrka potrápila botaniky až z věhlasné Královské botanické zahrady Kew v Londýně. Ne každá rostlina se může pochlubit takovou historií... zvlášť takovou, která by mohla být předlohou na jeden díl Sherlocka Holmese!


zdroj

Všechno to začalo na začátku 70. let, kdy se botanikům z Kew garden, Edinburgu i Wisley začali často objevovat na stole žádosti o určení podivné rostliny s kulatými listy. Jejich odpovědi byly však většinou strohé: "nejspíše se jedná o rod peperomií" nebo "prosím, příště pošlete rostlinu s květy, z fertilního materiálu je těžké přesně určit druh"...

Až do poloviny 70. let ale botanikům přicházeli další a další exempláře pilei z nejrůznějších koutů britských ostrovů s dotazy o jakou že se to jedná rostlinu. Bylo nad slunce jasné, že lidé pěstují tuto netradiční rostlinu jako pokojovou, předávají si navzájem její výhony, a tak se rostlina šíří po celé zemi. Přes to všechno byla pilea vědcům stále zcela neznámá.

Zvrat nastal až po roce 1978, kdy do Kew konečně dorazil kvetoucí exemplář. Ukázalo se, že listy sice připomínají peperomii, ale malé kvítky indikují rostlinu patřící do rodu kopřiv, Urticaceae. Nakonec se ukázalo, že jde o rostlinu pocházející z hor východní Číny, příznačně podle podobnosti s peperomií pojmenovanou Pilea peperomioides a objevenou již v roce 1906 Georgem Forrestem, jehož sbírky čínských rostlin jsou uchovávány v edinburgských herbářích. 
Následovala ale další zásadní otázka: Jak se čínská rostlina dostala naprosto bez povšimnutí vědců do Británie, kde se takto neuvěřitelně rozšířila?


zdroj


"Vyšetřování" se pohnulo až po publikaci ilustrovaného článku v Sunday Telegraph v lednu 1983, apelujícího na čtenáře listu, aby v případě znalosti jakékoliv informace o introdukci rostliny do Británie, napsali do Královské botanické zahrady Kew. Jedna z odpovědí, která nakonec dorazila se ukázala být klíčovou pro rozluštění záhady.


Rodina Sidebottomsových z městečka St. Mawes v Cornwallu získala rostlinu asi před 20 lety. Rodina měla tehdy norskou au-pair, dívku jménem Modil Wiggová. Modil a jejich devítiletá dcera Jill jely společně do Norska na prázdniny a copak myslíte, že dostala Jill od Wiggových jako dárek na památku? 

Tato zásadní informace přesunula pátrání do SkandinávieUkázalo se ale, že ani skandinávští botanici nikdy před tím tuto rostlinu neviděli, a tak byli angličtí botanici, opět na začátku. 
Pátrání se však dostalo i do hledáčku doktora Larse Kerse z botanické zahrady Bergius ve Stokholmu, který v pilee rozpoznal neznámou rostlinu, kterou už od roku 1976 pěstuje doma a kterou dostal od příbuzného ze Švédska. Prohledal veškerou dostupnou švédskou literaturu, bez výsledku. Stejně jako v Británii, i ve Švédsku byla pilea naprosto neznámá jak pro botaniky, tak pro obchodníky a pěstitele. Jak se do Skandinávie dostala bylo stále velkou záhadou i na konci 80. let.

Doktora Kerse ale napadlo, že nejlepší způsob, jak se dostat k informacím přímo od lidí, je televize a prezentoval pileu v populárním švédském televizním pořadu. Dostal 10 tisíc dopisů, což prokázalo minimálně to, že pilea je ve Švédsku stejně oblíbenou pokojovou rostlinou jako v Anglii.

V záplavě dopisů se konečně našel i klíč k celé záhadě
Díky dopisu pana Knuta Espegrena vyšlo najevo, že v roce 1944 se norští misionáři stahovali z Číny. Agnar Espegren, otec pisatele, byl tehdy se svou rodinou pobývající v provincii Hunan, přemístěn do Kunmingu v provincii Yunnan, kde týden čekal na další přesun do Indie. Během tohoto krátkého pobytu v Kunmingu si pan Espegren na místním tržišti koupil hádejte co! Zabalil rostlinu do malé krabičky, která spolu s jeho rodinou a jejich zavazadly odjela do Kalkaty, kde zůstali ještě rok než se konečně v roce 1946 vrátili i s tajemnou rostlinou do Norska.

Pan Esprgren po návratu domů hodně často cestoval a navštěvoval staré známé a příbuzné. A co může být lepší jako dárek než rostlina z dalekých krajin Číny, že? Touto cestou, i díky tomu, že pilea se velmi snadno množí podzemními oddenky, se rostlina začala pod názvem misionářská kytka geometrickou řadou šířit po Norsku a pak i do ostatních skandinávských zemí.


zdroj

A to je vlastně nejspíš i důvod, proč se pilea tak často objevuje na fotkách všech těch dokonalých skandinávských interiérů, pileu má totiž ve Skandinávii doma každý druhý. Je to vlastně takový místní inventář!
 
Toť tedy jeden detektivní příběh o vědcům neznámé čínské rostlině, která byla pěstována v tisících Evropských domácností, jako výsledek jedné velké Rostlinné štafety, a proto pileu pepřincovou nazývám Štafetová královna.

A díky ní vznikla i naše Rostlinná štafeta, pro kterou byla pilea a její příběh velkou inspirací.


Pokud pěstujete pileu a množí se vám tak, že už nevíte co s ní, určitě jí přineste na Rostlinnou štafetu, kterou v Zahradě na niti pořádáme, zájemců je vždycky spousta! Nebo se přihlašte do naší facebookové skupiny Rostlinná štafeta. Štafetujeme samozřejmě všechny možné rostliny, nejen pileu!


Pokud po pilee zatoužíte natolik, že se vám nechce čekat, až jí dostanete štafetou, můžete si ji samozřejmě i koupit. Stále ale platí, že štafetovou královnu pileu je nejlepší dostat od někoho, pak má aspoň podle mě největší cenu. Za tu svojí děkuji Olívce, která mi jí kdysi dávno přivezla. 



A teď by mě zajímalo, kdo jste si co odkud propašoval
a tajně doma množíte a šíříte štafetou, přiznejte se!



Zdroj: Chinese puzzle solved, Dr Phillip Cribb, Deputy Keeper of the Herbarium, Royal Botanic Garden, Kew, Richmond, Surrey, 1984

46 komentářů:

  1. Krasny pribeh... Ja nic, lebo vsetko co som si "doniesla" ani mne neprezilo... A tu pileu by som asi rada mala...ale niet ju kde dat. Najprv sa musim "zbavit" asi 30-rocnych izbovych ibistekov pestovanych ako bonsaje... Nemam pre nich miesto a vyhodit to nedokazem...

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to já rozšířila mezi známými rostlinku, která se mnou přiletěla ve velikosti 10 cm z Madeiry. Nejspíš je to nějaký druh voděnky. Je krásně zelená a velmi rychle roste. Vypadá jinak, když je doma a jinak, když je na balkoně. Dávám ji pod velké květiny (ibišky) a nebo i samotnou třeba jen v koupelně do skleničky s vodou. "Odmladky" putují víc než devět let mezi našimi známými pod názvem "Madeirská kytka". Docela by mě zajímalo, kam všude už doputovala.
    No a pileu mám také darovanou víc než 10 let, ale až díky vám na ni budu pohlížet jinak než na obyčejnou rostlinku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak až budou botanici zase pátrat po invazi Madeiry v českých domovech, tak víme odkud vítr vane!

      Vymazat
  3. Já jsem si z Řecka dovezla odlomený bílý oleandr. Není to sice žádná vzácnost, ale chytil se a už ho mají z řízků toho našeho všechny moje kamarádky. A letos jsem si dovezla maličký olivovník, ovšem legálně zakoupený v řeckém květinářství, takže žádné dobrodrůžo...;-). Má úplně jiné listy než ten, co jsem si pořídila v ČR a zatím to vypadá, že se mu u nás líbí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rostlinné suvenýry z cest jsou prostě ty nej, to říkám pořád!
      Oleandrovému šíření zdar!

      Vymazat
  4. Jinak moc hezká reportáž. Díky. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a já se bála, že je to tak dlouhý, že to nikdo nedočte!
      dík!

      Vymazat
  5. Děkuju moc za takový příběh. Sen úplně!!! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. si netušila co máš doma, viď?
      a celý je to vlastně tvoje vina, abys věděla!

      Vymazat
  6. To mě baví, tohle! :-) Já si vozím domů kameny a ty se nerozmnožujou (ale taky nechřadnou mojí péčí, na rozdíl od domácích rostlin...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. kameny se dají dát ke kytkám do květináče!
      a předpokládám, že když se pile dokázala takhle rozšířit mezi lid, asi to nebude nic náročného, hm?

      Vymazat
  7. Šíříme lahvičkovník. Myslím, že se jmenuje Hatia, ale gůgl to nezná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já to taky neznám a dost mě teda zajímá jak vypadá lahvičkovník! :-D

      Vymazat
    2. nemůže to být třeba hatiora?

      Vymazat
    3. No vida! To bude určitě ona, to mě nenapadlo! Díky za odhalení, Míšo!

      Vymazat
  8. Jé, moc krásný příběh, ráda jsem si ho přečetla :) A pileu bych taky od někoho ráda :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klidně kousek pošlu k zakořenění.

      Vymazat
    2. uspořádám rostlinný štafetový mejdan, vydržte, už to plánuju!!

      Vymazat
    3. Krásna rastlinka. Bude možné poslať ju aj na Slovensko?
      Ďakujem :)

      Vymazat
    4. V tom případě bych se taky neskromně přihlásila o malinkatý aplégr ;-), veškeré náklady uhradím. Už rok otravuji všechny známé, dokonce jsem zaůkolovala příbuzné ve Skotsku. Pokud by to bylo jenom trochu možné...

      Vymazat
  9. Moc hezké čtení, děkuju za zpříjemnění pátečního rána =)

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
  10. Pane jo, to je detektivka! Schválně jsem se koukla do jedné staré anglické knihy o pokojovkách a pár pileí tam je, ale tahle ne. Takže je to tak, neznali ji! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jsem si oddychla! co kdyby náhodou vyšlo najevo, že je to hoax a že šířím fámy! :-D

      Vymazat
  11. Diky za skvele pocteni, zajimavy clanek. Na stafetu nebo na vypestky pana kaktusare se tesim! ;) Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. štafeta určitě bude, jen to musím pořádně naplánovat! ;-)

      Vymazat
  12. Ja ju ešte doma nemám, ale je to úplne super príbeh :D

    Living by Paganicca

    OdpovědětVymazat
  13. Prave na Pileu neboli jeji odnoz cekam a hledam o ni informace. Moc pekny pribeh! Když jsem se po ni pidila před několika tydny na Facebooku, tak se mi ozvali samozrejme jako první znami ze Svedska, ale pote i z Cech. Tak ti, kteří ji hledaji, zkuste Facebook, mocnou to zbran při hledani...

    OdpovědětVymazat
  14. Prosim pekne jaky druh prysce je ten krasavec v proutenem kosi? Dekuji moc :]! Lenina

    OdpovědětVymazat
  15. Já si propašovala z Madeiry semínka strelície a z pěti se mi dvě ujala. Je tu už tři roky, tak za dva už snad pokvetou :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Já ji dostala od dcery z Rakouska před dvěma měsíci a dnes jsem poprvé pátrala co je to zač :))))... díky za info.

    OdpovědětVymazat
  17. Evelina Kohoutková6. listopadu 2016 v 21:05

    Vlastním jednu takovou krásku. Propašovala jsem si jí z kanceláře katastrálního úřadu v Kyjově... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vida! Když se člověk dobře dívá objeví poklady i na úřadech! :-)

      Vymazat
  18. Byla mi věnována před pár lety. I přes mé vehementné hledání jsem nemohla najít, jaký vlastně nese rostlinka název. Skoro nikdo ji nezná. Dnes jsem na její fotku narazila úplnou náhodou a nemohla jsem uvěřit. :-) Její zjev vypadá, jako by skoro ani nebyla z této planety. Je úžasná a její příběh mě o její jedinečnosti akorát utvrdil.
    Jsem moc ráda, že i já se mohu řadit mezi pěstitele jedné Pilei. ♥

    OdpovědětVymazat
  19. Super clanek! Diky! Ja si propasovala rostlinu odnekud nekam jen jednou. Ale byla to na muj vek skutecna znamka punku. Bylo mi tak 9 let a na zakladni skole jsem byla fascinovana zanedbanou skolni kvetenou. Vsude byly predevsim zelence a mne pritahovaly ty jejich vyhonky s novymi rostlinkami. Par jsem si jich jednoho dne odnesla v pytlicku domu. Chvili jsem si je pestovala, ale bohuzel uz si nepamatuji jejich nasledujici osud.

    OdpovědětVymazat
  20. Skvělý příběh. Snad se mi někdy zadaří, až jí budeš mít v nabídce obchodu. Je opravdu půvabná.

    OdpovědětVymazat
  21. Krásný příběh, moc pěkně sepsané! Rostlinu bohužel ještě nemám, ale snad se na mne někdy usměje štěstí.

    OdpovědětVymazat
  22. To je krásný příběh! Ráda se zůčastním nějaké Vaší štafety! Hezký den...

    OdpovědětVymazat
  23. Dostala jsem od kamaráda před cca deseti lety pryšec běložilný. Nijak zvlášť jsem ho nechtěla, ani jsem nevěděla, jak se ta kytka jmenuje. Od té doby jsem jím infikovala několik domácností zejména mladých lidí, kteří tvrdí, že "u mě stejně chcípne i kaktus". Tahle kytka má jedinečný dar, že když má málo vody, sklopí listy, a když ji zalijete, hned je zase narovná a jede dál. Vůbec jí taková péče nevadí a i tak kvete a šíří semínka, ze kterých pomalu rostou další a další rostliny. Nikomu tak zatím ještě nechcípl :-)

    OdpovědětVymazat
  24. Mám jednu zábavnou historku. S tatínkem jsme nadšení sběratelé všech cizoktajných semen, odnožků a oddenků, co se dají propašovat domů. Při návštěvě Sri Lanky jsme klasicky nasbírali pár kilo roslinného materiálu a doufali, že to doma s atlasem určíme a že třeba něco i přežije cestu. Tatínek uložil materiál do příručního zavazadla a hurá na letiště. Prošli jsme všemi kontrolami v pořádku a pak nás zastavila "náhodná" kontrola podezdřelých cestujících a chtěli vidět batůžek. Po otevření z něj čouhalo množství botanických vzorků, celníky ale zajímal jen suchý plod přopimínající dlouhý doutník a ptali se, o co jde. Nevzpomněla jsme na výraz pro semeno, takže jsem vysvětlovala, že je to "flower"-květina. Oni si to prohlíželi a nechtěli věřit, že ta divná věc je kytka. Napadlo mě, že ta věc výrazně chrastila, takže jsem popadla do každé ruky jeden "doutník" a předvedla své životní taneční číslo s rumba koulemi. Celnící odkývali, že hudební nástroj jako ok a pustili nás i s batohem plným sušeného hmyzu, semen a dikobrazích ostnů štastně do letadla.

    OdpovědětVymazat
  25. To já také po babičce podědila tuhle vlastnost a rostlinky z cest společně "nakupujeme". Tradičně to bývají lístky africké fialky, přičemž nejvzdálenější se k nám dostala z Lotyšska. Dále máme oblíbené levandule, to mám například z Egypta (alespoň doufám, že je to levandule). Ale největší radost z úlovku mám asi ze semen stromů brachychiton acerifolius z Izraele. Ta úspěšně vyklíčila a má je ode mě také už kde kdo.

    OdpovědětVymazat
  26. Po dlhom hľadaní, sa mi ju podarilo kúpiť minulý rok v Prahe.
    Veľmi sa z nej teším . A pravdaže aj na Váš obchodík. Verím, že čoskoro.
    Pa Lenka.

    OdpovědětVymazat
  27. Dobrý den. Potřebují poradit kde se dá tato rostlina koupit. Děkuji za tip.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, pileu máme v prodeji přimo v Zahradě na niti a najdete jí i na e-shopu, odkaz je na konci článku!

      Vymazat
    2. Dlho som chcela tucnolist tak mi dala jedna pani od nás zakorenený odrezok. No zdochol mi 😢. Potom sme šli so synom na liečbu do Mexika a tam to rástlo spoločne s kaktus mi ako burina. Tak som si to odklonila aj kúsok opuncie ( čo bola tiež iná story keďže som to šupla do vrecka a tie pichliaciky sme mali potom všade 🤦🏻‍♀️. A ešte niečo čo sa volá pencil plant. Ako n vi m prečo ale tie prežili cestu a normálne rastu, a tá čo som dostala lokálne mi odišla. Ale mala som vonku pred každou kontrolou 😂

      Vymazat

Děkuji za komentáře!