Rostlina vzkříšení, pouštní kámen, tahle pouštní rostlina Selaginella lepidophylla má mnoho jmen. Nejspíš ji ale znáte pod názvem růže z Jericha, i když její domovina je od palestinského města Jericho hodně vzdálená. Selaginella lepidophylla česky vraneček, rostlina příbuzná plavuni a pochází z pouštních oblastí střední Ameriky.
Vraneček má díky extrémním podmínkám velmi zajímavý životní cyklus. Většinu času rostlina vypadá jako suchá koule listí a díky větru a mělkým kořenům je schopna se nechat odvát na poměrně velké vzdálenosti, proto se jí také říká stepní běžec.
Růže z Jericha bez problémů zvládně i léta bez vody. V deštivém období pak přichází k životu, zazelená se, roste a tvoří spory, kterými se množí.
K oživení růže z Jericha jí stačí umístit na talířek či misku, přelít vodou tak, aby stála cca 0,5 cm ve vodě a pak už jen pozorujeme jak se probouzí, otevírá a zelená.
Růže z Jericha se plně rozvine a zazelená do několika hodin. Jak dlouho bude oživlá záleží na tom, kolik jí poskytnete vody. Pokud jí chcete ponechat živoucí déle, doporučuji ji umístit na co nejsvěteljší místo, aby mohla fotosyntetizovat a získávat energii.
Postupným schnutím se růže z Jericha opět pomalu zabalí do suchého klubíčka, které můžete uložit do šuplíku. Doporučené probouzení by se mělo konat maximálně dvakrát do roka, aby se růže nevysílila. Je to krásný vánoční či velikonoční zvyk.
Pokud byste rádi vyzkoušeli dinosauří kytku na vlastní oči, růže z Jericha jsou k dostání v Zahradě na niti, i na e-shopu.
Pod názvem růže z Jericha je u nás známo více rostlin, říká se tak třeba i popínavému zimolezu (Lonicera).
Pravá růže z Jericha, která má původ opravdu v údolí řeky Jordánu, kde leží nejstarší město světa Jericho je rostlina jménem choulivka jerišská (Anastaria hierochuntica). Vranečku je trochu podobná, jsou to ale dvě různé rostliny. Choulivka jednoletá rostlina, také se umí po zalití rozvít jako růže, k životu se po uschnutí ale už neprobudí. Šíří se semeny, které během jednoho roku vyklíčí a vytvoří rostlinu, květy a semena. Choulivka má poměrně masivní kořen, díky kterému zůstává na jednom místě a nekutálí se po poušti jako vraneček.
Růži z Jericha se mi podařilo objevit na trhu v Jordánské Madabě, kde je prodávali jako suvenýry. Jinak je pravá růže z Jericha velmi těžko sehnatelná, ani v Izraeli jsem na ní nikde nenarazila, když jsem se po ní pídila.
Tahle zázračná pouštní rostlina mě fascinuje, vždycky si vzpomenu na tu drsnou krajinu odkud pochází. Tak tady par fotek z domoviny růží z Jericha, abyste měli představu, co tyhle rostliny zvládají za podmínky.
Izrael a Jordánko, moje láska! Chtěla bych tam znova.
OdpovědětVymazatA přijdu si, prosím, pro dinosaurofloru, jo? Ta mne hodně zaujala. Namaluju ji.
Já taky!
VymazatTak to se těším! na tebe i na obrázek!
Úúúžasné!!!
OdpovědětVymazatFascinující!
VymazatTak, prostě fascinující! A krásný fotky zase.
Vymazatděkuju, Kláro!
VymazatMate krasny blog, Lenko! Mohu se prosim zeptat jak je to s dalsi peci o tuto "Ruzi"? Kolik svetla? Jak casto namacet? Teplota? Dekuji mockrat. Iveta
OdpovědětVymazatMoc děkuji, Iveto! Probouzet by se růže z Jericha měla maximálně dvakrát do roka, můžete jí občas nechat žít i déle, doporučuji ale spíš letní měsíce, aby měla dostatek světla. Je to pouštní rostlina, takže čím více světla v době probuzení, tím lépe. Teploty zvládne vysoké i nízké, pokud je suchá tak zvládne i mráz.
Vymazat