3. března 2015

Zasloužilí velikáni

Dneska bych vám ráda představila dva moje velikány.

Citrus calamandin, vyroben 10/2013 
Seznamte se s panem Pomerančovníkem, zaslouží si velké P, protože je to opravdu macek. Největší kokedama, kterou jsem zatím vyrobila, má 22cm v průměru a když se napije vody, má skoro pět kilo! 
Je to sedmiletý fešák a krášlí mi výlohu už skoro rok a půl. Vyroben byl totiž na zakázku v říjnu 2013 z 5 let starého pomerančového stromku, ale páníček si to jaksi rozmyslel, a tak tak mi tak dlouho visel ve výloze, až tam zůstal. 

To je vlastně osud většiny mých výlohových zasloužilců. Většinou to bylo tak, že mi v krámku viseli tak dlouho, až mi přirostli k srdci natolik, že už je prostě nepustím. Trnu když jedu na dovolenou a má se o ně postarat někdo jiný...

Navíc moje zahradoniťová výloha ve Školské je ideální na pěstování rostlin, jsou tam pro ně mnohem lepší podmínky než u nás doma. Tam se vyžívám hlavně na našem Žižkovském balkóně.


minulý rok v červenci rozkvetl, možná bych si ani nevšimla, ale tu vůni nic nepředčí, chvíli jsem chodila po krámku a hledala co to tak voní, než mě přilákal do výlohy Mr. Pomeranč
a takhle dělal pan P. parádu na podzimním Prague Design Weeku, kam jsem ho vzala vyvenčit

tyhle rozkošné plody vypadají jako mandarinky, jsou jedlé, ale chutnají spíš jako citróny, když nějaký upadne, mačkám ho do čaje...

A tady máme druhého velikána, potřeste větví olivovníku Hugovi má o trochu menší bal než pan P., ale služebně je zato ještě o kus starší. V mojí výloze ho můžete vidět už od ledna 2013 a jeho příběh je podobný, asi kvůli velikosti si na něj nikdo netroufnul, a tak mi zůstal. Olivy jsem se od něj zatím nedočkala, ale věřím, že mě nezklame, už teď mu raší nové lístky, tak uvidíme letos, jak se předvede.

Olea eurapaea, 1/2013
takhle vypadal, ještě než mu vyrostla travička, kterou do kokedam záměrně seju nejen pro efekt, ale i jako ukazatel případného nedostatku vody



Oba tyto velikány můžete stále spatřit ve výloze Zahrady na niti ve Školské 7 na Praze 1 stejně jako několik dalších. 
Poznáte je snadno, mají cedulku "neprodejné" ;-)

9 komentářů:

  1. Pan P. je pašák!!! A já tu naši kokešku miluju čím dál tím víc. Už ji raší další výhonek :)! Byl dobrý nápad ji vzít domů.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. fakt!? no ona cítí tu lásku a chce ti udělat radost, to je jasný!

      Smazat
  2. Parááádne kúsky, pripomínajú mi nejaké planéty z Malého princa:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. že jo!?!

      taky to bylo to první co se mi vybavilo, když jsem dostala první kokedamu! :-)

      Smazat
  3. Je to nádhera. Škoda, že je to v Praze, tam se "venkovan" často nedostane.
    A oliva by asi chtěla ven. Mně každý rok pár olivek na stromku vyroste od té doby, co jej "trápím" na západní terase u domu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No jo, tak až někdy pojedete, tak se určitě zastavte! Můžete mě navštívit alespoň virtuálně díky google prohlídce http://goo.gl/maps/rBZh8
      nebo mrkněte do mého e-shopu :-)

      Jinak olivovníky milují letnění, jen na zimu je třeba je umístit někam, kde nezmrznou, což je zase problém tady v městských přetopených bytech... tak třeba se Hugo předvede letos, kéž by!

      Zdravím na venkov a závidím Vám to venkovské jaro, co právě přichází!

      Smazat
  4. Moc děkuji za pozvání na virtuální prohlídku. Užila jsem si to. Být z Prahy, určitě bych se často zastavila. Já už v Praze nebyla 6 let (a to byla jen cesta na promoci neteře). V podstatě mám z velkých měst trochu respekt.
    Olivovník mám přes zimu ve sklepě s oknem. Je to moje "srdeční" rostlina. Mám jej už 12 let, ale je to stále jen malý stromeček.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentáře!