6. srpna 2015

Dinosauří kytka

rostlina vzkříšení, pouštní kámen... tahle rostlina má mnoho jmen, ale nejspíš ji znáte pod názvem růže z Jericha, i když s pravou růží má společného snad jen to rozvíjení.

Selaginella lepidophylla je vraneček, rostlina příbuzná plavuni a žije jako pouštní běžec v pouštních oblastech blízkého východu. Hodně se jí daří i v údolí řeky Jordánu, kde leží nejstarší město světa, Jericho, proto asi dostala svůj název.



Bohužel mě nenapadlo se po jerišské růži pídit, když jsem na Západním břehu Jordánu minulý rok byla, a tak mě trochu mrzí, že jsem jí neviděla na živo v její domovině.

Jak jsem ale znova procházela fotky z Izraele, abych se podívala, jestli jsem jí přeci jen omylem nezachytila, musím říct, že ač s minimem vody, má tahle krajina svoje kouzlo... vyprahlost, horko a slano ve vzduchu. 
Krajina kolem Mrtvého moře a Jordánu a její atmosféra je prostě krásná a nepřestává mě fascinovat, no posuďte sami v malá exkurzi do domoviny jerišské růže...
Mrtvé moře leží pár kilometrů jižně od palestinského města Jericha.


Tady všude také bývalo Mrtvé moře, ještě před pár desítkami let...
Ten les palmy olejné je zavlažován právě Jordánem, jeden z důvodů, proč tam té vody už moc není a Mrtvé moře je už jen louže, ke kterému jdete od břehu stovky metrů po ztvrdlém bahně... 

Ten břeh naproti už je Jordánsko.


Sůl nad zlato
Na útesu vpravo nahoře je pevnost Heroda Velkého - Masada z 1. století př.n.l.
Výstup na Masadu


Výhled z Masady

I takhle vypadá okolí Mrtvého moře... bahno, minerály a sůl je velký byznys...
Cestou do oázy


Kdesi v horách na Západním břehu

Skalní pravoslavný klášter kousek od Jericha

To vše se odehrává cca 200 m p.m. (metrů pod mořem)
Čím severněji, tím je Západní břeh zelenější

Na jih od Mrtvého moře je už jen poušť Negev

A teď je jasné, proč mě růže z Jericha tak fascinuje, vždycky si vzpomenu na tu drsnou krajinu odkud pochází... 

Tenhle vraneček má právě díky těmto extrémním podmínkám velmi zajímavý životní cyklus. Většinu času rostlina vypadá jako suchá koule listí a díky větru je schopna se nechat odvát na poměrně velké vzdálenosti, proto se jí také říká stepní běžec. 


Jakmile ale přijde deštivé období, rostlina se dokáže během několika hodin ve vlhku krásně rozvít, zazelenat se a získat tak energii na další období sucha. Je prý schopna přežít i desítky let bez vody a pak se opět vzkřísit k životu. Díky těmto svým vlastnostem byla odedávna považována za zázračnou rostlinu štěstí, života a vytrvalé lásky. Proto se nejspíš také nejstarší životaschopné exempláře našli i ve faraónských hrobkách...




Pozorovat jak se suchá koulička z listí pomalu probouzí k životu je fascinující a když vás to přestane bavit, necháte jí zase uschnout a stočit do klubíčka. I suchá koulička vypadá dekorativně. 



Pokud byste rádi vyzkoušeli dinosauří kytku na vlastní oči, růže z Jericha jsou nyní k dostání u mě v Zahradě, i na e-shopu...

... třeba i v dárkovém balení!

Tak snad se izraelské podnebí pomalu nepřesune i k nám, ne že bych ráda neviděla jerišské růže častěji... 

6 komentářů:

  1. Izrael a Jordánko, moje láska! Chtěla bych tam znova.
    A přijdu si, prosím, pro dinosaurofloru, jo? Ta mne hodně zaujala. Namaluju ji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky!
      Tak to se těším! na tebe i na obrázek!

      Vymazat

Děkuji za komentáře!