2. února 2014

Každý rok touhle dobou

...mi chcípne vánoční hvězda. Ale jinak jsem dobrá pěstitelka, fakt! 
Málokdy se mi stane, že mi nějaká rostlina chcípne. A když už, tak je to z 99% z důvodu mého prohraného boje se škůdci nebo s vlastní blbostí. Včera jsem třeba vyhodila můj krásně vzrostlý scindapsus, protože mi zmrznul mezi okny, kde jsem nedopatřením nechala pootevřené okno...za blbost se holt platí.

Na nezvané návštěvníky, jako jsou mšice či svilušky, mám jednoduchý recept a přiznávám, že už jsem dávno vzdala biopreparáty a babiččiny recepty ala výluhy z tabáku. Ne, že by to vůbec nefungovalo, ale došla jsem k poznatku, že úsilí neodpovídá výsledku, stejně tam vždycky nějaká potvora zůstane. Na tyhle prevíty platí echt chemie

Ovšem kam se hrabe zápas se škůdci na zápas o přežití vánoční hvězdy, který svádím každoročně. Vánoční hvězdy totiž nikdy žádného škůdce nechytnou, protože dřív chcípnou, aspoň mně. Udržet hvězdu při životě aspoň do února je tradičně moje největší novoroční předsevzetí.







Ani se nebudu snažit spočítat, kolik už jsem jich zahubila, a to přes to, že teoreticky přesně vím, jak se o Euphoribie starat. Pryšcovité se mi daří vcelku úspěšně pěstovat. Euphoribia trirucalli pěstuju jako plevel, těch největších exemplářů už jsem se musela zbavit. Euphorbia milii je taky nenáročná rostlina a když má dost světla, kvete celý rok o Euphorbia trigona ani nemluvě, ta je nezahubitelná (pokud jí teda nezapomenete venku do mrazů jako já). Ale univerzální klíč k sestřenici všech těchto pryšcovitých rostlin, vánoční hvězdě (ponsettie, Euphorbia pulcherrima), prostě nemám. Je to pěkně zapeklitá kytka!





E. tirucalli

E. milii
E. trigona




Znám lidi, kteří mají ponsettii přes půl okna už několik let, sice málokdy dodrží světelné podmínky na to, aby měla na Vánoce červené listy (červenání listů se iniciuje krátkým dnem), ale stejně jim závidím. Mně vždycky během pár měsíců opadá a odebere se do květinových věčných lovišť.


největší hvězda, co jsem kdy viděla byla tahle
v atriu jednoho hostelu v mexickém San Cristobalu 

měla tak tři metry...

Letos to ale vypadá, že mi možná hvězda vydrží i o chvilku dýl, klepu to na dřevo! Ač opět skoro celá opadala, začali jí rašit nové větvičky! Nevím jestli to může být tím, že jsem si tentokrát dala záležet a vybrala si kvalitní ponsettii české produkce, protože jinak jsem dělala vše tradičně. Přesadila jsem jí do lepšího substrátu, umístila na místo, kam netáhne a není blízko topení a zalévala jsem jí opatrně, aby nestála ve vodě.
No ale ještě není vyhráno, uvidíme za pár týdnů...


hurá!

Máte nějaký zaručený hvězdný recept jak na to? Pochlubte se jak se daří pěstovat hvězdy vám, jsem zvědavá na vaše pěstební úspěchy/záhuby/tipy&triky!

2 komentáře:

  1. sice trochu mimo sezónu, ale.....myslím, že obecně jsou vánoční hvězdy, jak se "odborně" říká krátkodobá dekorace interiéru. Tudíž jsou napěstované přesně pro ten určitý okamžik Vánoc a jak sama píšete, je pak těžké je znovu přivést k vybarvení. Nicméně určitě je možné je pěstovat zelené i delší čas, ale je to náročné a to z několika důvodů. Primárně si myslím, že to vůbec nemusí být Vaše chyba, že třeba hvězda nastydne už během transportu ať už do obchodu, nebo z obchodu domů, přeci jenom v zimě jsou teploty nízké a do kabelky ji dát nejde. A když nastydne, nebo ofoukne, opadá. Proto je důležité mít ji pořádně zabalenou na přenos, a pak ji doma nechat v obale "zteplat" a pak teprve vybalit. No a pak taky nesmí vyschnout substrát, to je taky konec. Ale pro váš klid, i já ji každý rok po Vánocích vyhodím:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. je to neuvěřitelné, ale letos poprvé, asi na truc tomuto příspěvku, moje vánoční hvězda přežila a obrostla zelenými lístky a novými výhony, asi je to náhoda, ale mám radost a doufám, že jí chvíli udržím při životě! dokonce jsem jí už vystrčila na balkon a vypadá, že jí to svědčí, tak uvidíme! hvězdicím zdar!

      Vymazat

Děkuji za komentáře!