8. října 2017

Voškliváci

Konečně jsem se vrhla na promazávání fotek a přitom jsem zjistila, že mám slušnou sbírku peruánských a bolivijských voškliváků. Takže první příspěvek je věnovaný jim, protože musím říct, že voškliváci nám dělali cestu značně veselejší.

Abyste rozuměli, voškliváci říkáme toulavým vořechům, kteří jsou tak voškliví až jsou hezcí a čím vošklivější, tím jsou hezký ještě víc! Mísí se tu obdiv k pestrosti, hravosti, chytrosti a občas taky lítost nad jejich smutným osudem... 
Vlastně se ale v průběhu celé cesty po Peru a Bolívii ukázalo, že většině z nich nejspíš vůbec nevadí, že jsou toulaví, někdy to i vypadalo, že jsou naprosto spokojení. Byli více než dobře živení a někteří dokonce měli oblečky. Všichni byli z rodu "pouliční směska", a to pořádně ošklivá, což je pro nás důvod se nad každým rozplývat!

Musím říct, že jsme za celou dobu nepotkali jedinýho voškliváka, kterej by byl tak vošklivej až by byl fakt ošklivej a to jsme jich za ten měsíc potkali opravdu hodně. No přesvědčte se samy...

Začalo to už v Limě na náměstí Plaza de Armas, do teď nevím, jestli ta ozbrojená jednotka hlídala ty psy nebo to bylo naopak (mimochodem Plaza de Armas se jmenuje úplně každé hlavní náměstí v Peru i Bolívii, takže ho stačí najít a jste v centru, ať jste v kterémkoliv městě a většinou se na něm taky prohání nejvíc psů) 
A pokračovalo to dál, kamkoliv jsme se vrhli, byli i oni

a v hojném počtu


Tihle s námi dokonce absolvovali půlku výletu, protože jsme je nahoře v horách podrbali za uchem...



Kdyby se ale udělala soutěž v počtu voškliváků na obyvatele, myslím, že by vyhrálo Cusco 



V Cuscu Tom dokonce přejmenoval místní Plaza de Armas na Psí náměstí :-D 



V Aguas Calientes 
Ranní vyhřívačka na Machu Picchu...

4 voškliváci na 4m2









Tomův salámovej oblíbenec z Cusca

Hafani se účastní běžného městského života... takhle tam prosím ležel po celou dobu toho hlučného průvodu...



Trojnožka z Cabanaconde byl hodně bázlivej, ale nechal se přemluvit na tuňákovou konzervu



Mít jen tři nohy a uvelebit se před jediným hostelem ve vesnici, je docela chytrý musím říct, well done, Trojnožko! (pak jsme zjistili, že jeho donátor je pán z obchůdku od vedle a Trojnožka není Trojnožka ale Rambo)





Tenhle krasavec běhal za mulama nahoru a dolu kaňonem Colca, nevím, kolikrát za den to převýšení 1300m dal, ale vypadal dost unaveně už v 6 ráno





A tohle je prosím šampión všech voškliváků, El Zákusek z městečka Puno na břehu jezera Titicaca, vypadá že mu v žilách koluje modrá krev rodu El Vošklivák

Kdyby to šlo, Tom by ho určitě ukradl a propašoval domů... mluví o něm doteď...






Někteří voškliváci dokonce měli oblečky, ale stejně se potulovali po ulicích a hrabali se v odpadcích...





Bolivijské pouštní město Uyuni bylo další adept na přejmenovaní na Psiuni
Vyrušeni od večeře



Bráchové, kteří dostali kosti od oběda celé naší výpravy i když se na to osatní teda moc netvářili 



Jediné zklamání bylo unesco město Arequipa, kde jsme za celý den nepotkali ani jednoho voškliváka. Přišlo nám to tak podezřelé, že jsme se pídili po příčině tak dlouho, až jsme zjistili, že na začátku roku proběhla ve městě velká psí genocida, protože se starosta města rozhodl, že už psy ve městě nechce, všechny je nechal pochytat a utratit. Tolik nás to otrávilo, že jsme na Arequipu  zanevřeli.


A tohle už je New York, naše poslední zastávka, tady žádného voškliváka nepotkáte, jen samé cool rasy, které se navíc jen tak po ulici nebo parku potulovat nesmí...
Nakonec jsme došli k závěru, že se peruánští psi vlastně nemají úplně špatně, mají úplnou svobodu, nějakou kost vždycky dostanou a občas je i někdo podrbe za uchem. Vypadalo to, že někteří mají i své pravidelné donátory, protože dost často leželi před stejnými dveřmi několik dní a odmítli i zbytky od našeho oběda.

Třeba tomuhle nebyla dost dobrá krůtí šunka, nechal jí ležet a šel se dál hrabat v odpadcích...


Kdybychom si někdy pořídili psa, tak rozhodně a jedině nějakýho pořádnýho voškliváka z útulku, ale po tomhle výletu je teda laťka hodně vysoko!

A nakonec jeden úplně jinej vošklivák, kterej taky rád drbání
A teď by mě zajímal váš favorit a jestli nejste psí, tak pro která zvířata máte slabost vy?

8 komentářů:

  1. To je výborný :-)) A některý ty voškliváci jsou teda vyloženě krásný. Třeba ten hubenej bílej od plechových dveří. Ale El Zákusek je fakt bezkonkurenční... ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ja keď vidím bežať dedinou psíka bez remienka, po prázdninách, och...my máme doma Dorku, niekto ju vyhodil po lete, keď sa deti pohrali, prišla k nám cez SOS PSY v advente, zažila si toho dosť a dodnes to v sebe má....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je skvělý, že jste si jí adoptovali Voříšci jsou stejně nejchytřejší, možná proto co mají za sebou...

      Vymazat
  3. Miluju pejsky....a tolik krásných voškliváků pohromadě, to se jen tak nevidí, to je úžasné:))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No oni taky byli jeden z hlavních zážitků naší cesty :-)

      Vymazat
  4. No tak až pojedeme s přítelem na podobnou cestu, bude to se mnou mít hooodně těžký :D už tak při našich cestách postupně adoptuju každého podvraťáka...
    Toho horského krasavce bych nemohla dostat z hlavy a ta čtyřka je taky dobrá... a taky ta psí ulice v Cuscu a El Zákusek je boží a vůbec nejsem schopná si vybrat, všichni jsou to osobnosti :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobbnosti teda jsou a připravte se na to, že budete mít pořád plný kapsy se zbytkama od oběda, kdybyste náhodou nějakýho potkali :-D

      Vymazat

Děkuji za komentáře!