23. března 2017

Grand

Jarní Grand Oppening v Nároní Galerii ve Veletžním paláci je jeden z kulturních večerů, který si nenechávám ujít. Letos tomu nebylo jinak a ani letos jsem vůbec netušila, co bude obsahem výstavy. Zásadu dopředu nevědět uplatňuji čím dál častěji jak na cestování, tak na filmy nebo výstavy. Základem je, nezjišťovat si příliš informací dopředu a nechat na sebe působit energie a síly okamžiků... takže pokud to máte taky tak, nepokračujte dál ve čtení tohoto článku a jděte se rovnou podívat do Veletržáku, stojí to za to.



Aj Wej Wej je podle mě jeden z konceptuálních umělců, jehož umění je jednoduše srozumitelné i široké veřejnosti. Na mě padl dokonale tísnivý pocit z instalace nazvané Zákon cesty, kterou představuje ohromný nafukovací člun plný uprchlíků a kterou tak trochu nastavuje zrcadlo Česku, které se uprchlíkům téměř zcela uzavřelo. A o to podle mě v úmění jde, vyvolat pocity a rozvibrovat energii.  


Pro Aj Wej Weje je uprchlická krize velké téma už proto, že on sám je čínský uprchlík. Trochu mě mrzí, že se v poslední době stalo trendem jeho tvorbu nazývat lacinou a patetickou. Přemýšlela jsem, proč tento nároz slýchám tak často prakticky vyřčený totožnými slovy, není to nic špatného, pokud to v lidech opravdu tento pocit vyvolá, ale možná to je tím, že jeho díla prostě vzbuzují ne úplně příjemné pocity a pak je jednodušší se tomu uzavřít. 
Já osobně jsem ještě několik dní po návštěvě téhle výstavy měla a vlastně pořád mám, pocit hluboké vděčnosti, že jsem se narodila tady a ne tam, protože bych teď klidně bývala mohla taky usínat v uprchlickém táboře. Zajímavý článek o tomto díle zde.

"Tragedie moderního člověka není v tom, že člověk toho stále méně ví o smyslu vlastního života, ale že mu to stále míň vadí." Václav Havel, 1988


Bičování krajiny, Magdalena Jetelová

Za návštěvu Veletržní palác rozhodně stojí i kvůli dalším nově vystaveným dílům, třeba těm od Magdaleny Jetelové, jejíž konceptuální díla už nejsou tak snadno čitelná jako ty Aj Wej Wejova... člověk si musí přečíst doprovodný text, aby pochopil, co na něj má působit...Bičování krajiny taktéž odkazuje na válku a lightboxy s islandskou krajinou kterou rozděluje leiserová čára znázorňující Středoatlantický hřbet neboli hranici mezi Evropou a Amerikou na mě působili nadpozemsky, tak, že jsem si je ani nevyfotila.

Působivá je i část věnovaná keramice nazvaná Otisky vědění, kde je převážná část exponátů z dílny Aj Wej Weje.





Holky spekulují, jak se asi toto dílo transportuje, skládá a opět rozkládá...


Nakonec Moving Image Department, kde se divák stává součástí vystavovaného díla...





Za mě to je hodně silná výstava nebo spíše výstavy, najdete tam toho samozřejmě mnohem mnohem víc, doporučuji.
A jestli jste už byli, jak to působilo na vás?

6 komentářů:

  1. Lenko, já tam musím! Doufám, že už příštím týden. A pojďme koupit tu místěnku na vlak! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JO, pojďme jí koupit!!! Už se nemůžu dočkat!!!

      Vymazat
  2. Příští týden, přesně tak. Jsem na to hodně zvědavá!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, tak já jsem zase zvědavá jak se to bude líbit tobě :-)

      Vymazat
  3. https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10212522130189395&set=a.1798730729183.2107015.1267215337&type=3&theater

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní komentář je neskutečná pocta pro můj blog, děkuji, že jste mě obdařil vaším anonymním názorem, podle toho také vypadá :-D

      Vymazat

Děkuji za komentáře!